Diskuse Elektrika.cz

Považujete vývody ze základového zemniče z FeZn 10 dostatečně ochráněny tím, že je na ně nasazena cca. metr dlouhá (přes přechod beton-hlína-vzduch dostatečně) smršťovací bužírka s lepidlem o síle stěny po smrštění cca 1,5-2mm?

Rozhodně lepší než asfaltový lak či jiný asfaltový nátěr, který beztak za čas oprší. Bužírky s lepidlem se používají na kabelové spojky v zemi a lepidlo zamezuje prostupu vlhkosti mezi bužírkou a drátem FeZn stejně jako u kabelové spojky. Takže na rozhraní různých prostředí pak není problém. Pokud je vývod chráněn proti mechanickému poškození, tak je tato ochrana dle mého názoru OK.

Ja si myslim že každá ochrana ktorá bráni kontaktu pásoviny s okolím na prechode betón-zemina-vzduch je dobrá kým je funkčná. Pri správnom aplikovaní a používaní by si myslím mala vydržať aspoň toľko čo pásovina v základe či na dome.
Na tom prechode je však vždy vysoké riziko jej korózie, a ja preto každému ak je to pri výstavbe možné, odporúčam tento prechod vynechať.

Já se vždy divím, proč nahrazovat již hotový výrobek něčím, co není tak kvalitní a ještě je s tím práce. Občas je na mě nevěřícně koukáno s tím, že se vůbec neví, že existuje něco jako FeZn10 s PVC izolací a občas je mi řečeno, že je to zbytečně drahé.
V tom prvním případě se divím, že firma zabývající se hromosvody nezná materiály, které se dnes vlastně řadí již mezi základní a v druhém případě mě zaráží postoj samotného dodavatele, který pramení z neznalosti počtů a jisté vrozené hlouposti, což ho možná i omlouvá, protože za vrozenou tupost nikdo z nás nemůže.

Pavle, ještě "za třetí":
- investorovi nikdo rozumně nevysvětlí, že dům nestaví na několik let, ale spíše pro několik generací a to, co dnes ušetří, může za pár let hodně draze zaplatit

Přechod ošetřit ano, ale vynechat?
To by mě zajímalo jak to myslíte

Toto patří do umění podnikání. Správný podnikatel (živnostník) musí umět vedle fyzických dovedností rovněž jednat s lidmi. A to spoustě řemeslníků chybí a podle toho to pak také vypadá. Dále by měl umět počítat....... .........

Drát FeZn10 opatřený silnostěnou izolací z výroby vyjde kg na 127,-Kč
Při dvou metrech na zemní vývod (0,62kg/m) je to 1,24kg x 127 = 157,5,-Kč x 5 vývodů (4x vývod pro připojení vrchní jímací soustavy + 1x vývod pro MET) = 788,-Kč.
Při použití obyč FeZn10 je to pak 1,24 x 42,- = 52,- x 5 = 260,-Kč + silnostěná bužírka s lepidlem 210,-Kč/m = 420 x 5 = 2100,-Kč + práce a jsme na celkové sumě 3000,-Kč. I kdybych použil metr jen na přechod beton/zem, jsem na 1050,-Kč + 260,- Kč drát a práce = cca 2000,-Kč.

I když drát za 260,-Kč natřeme pixlou Tlumexu za 500,-Kč a připočteme k tomu práci, budeme pořád dražší než při použití orig. drátu s izolací.

Uvažovaná práce je samozřejmě počítána za úpravu drátu, ne za jeho zapojení. Tam jsou cifry shodné.

Jednoduché počty, takže vlastně investorovi není co vysvětlovat. Prostě....."udělám vám to kvalitněji a levněji". Proti tomu snad žádný investor nebude nic namítat. Co myslíte?

No, když tam použiji nerez, tak jsem na obdobných částkách, coby kutilsky ošetřovaný FeZn :)
Při použití poplastovaného, který bude koukat ve finále nad terén doporučuji tento po dobu výstavby opatřit chráničkou, zedníky trčící dráty lákají k otírání ledsčeho a ve finále plastový obal vypadá jak po návratu z bitvy.

Přesně jak píše pan Horský, na vývody ze země dávám do projektu pouze tohle a myslím, že je to to nejlepší co se může na přechod dát. Těch vývodů na většině staveb není tak moc, aby to někoho zrujnovalo.

Prechodu sa vyhnem tak, že žiadny prechod cez zeminu nevytvorím, a to vhodným uložením pásoviny.
Ak je na bežnej stavbe taká možnosť, a to väčšinou je, tak potom vyvediem pásovinu zo základového zemniča k zapustenej meracej svorke v obvodovej stene priamo hore cez základy a nepôjdem s ňou zo základovej platne rovno do hliny kde si vyrábam zbytočnú nadprácu a budúci problém.

Vy si budoucí problém vytváříte právě vedením pásoviny v obvodovém zdivu. Zřejmě jste ještě nikdy neviděl, co je schopný provést mechanický ráz při úderu blesku do objektu. Já kvůli této skutečnosti např. důrazně nedoporučuji provádění skrytých svodů.
Nehledě na to, že ve zdivu není pásovina řádně oblita betonovou směsí, jako je v základu objektu. Stačí při provádění zdění narušit pozinkování, což není žádný problém a budoucí problém je hotový.

Čo som zatiaľ v mojom okolí videl bežné stavby tak majú od základového zemniča betónové základy vždy vytiahnuté liatym betónom až nad zem aspoň 60cm. Vo vyvedení pásoviny v tomto betóne do svorky ktorá bude niekde hneď nad ním myslím problém nebude.
Zvody sú iná vec, to hej, tam to nová norma striktne nerieši, ja som sa chcel vyjadriť k otázke ochrany vývodu zo základového zemniča.

Ze je nádherné video pro inspiraci, jak správně provést zemnič i s vývody.  https://www.youtube.com/watch?v=QU3W9-FtW_U

Napsal jsem tento dotaz z důvodu, kdy jsem se náhodou připletl k hádce mezi vlastníkem stavby, partou docela arogantních zedníků nebo co to bylo a dozorem.
Majitel budoucího domu argumentoval tím, že tam měl být nerez komplet kvůli něčemu v zemi, zedníci tvrdili, že takhle je to lepší a více ochraněné, dozor tam nejdříve stál jak kůl v plotě a pak argumentoval, že lepidlo z té smršťovačky narušuje zinek na kulatině, ale i případný nerez. Docela sranda pro diváka - jednu dobu to dokonce vypadalo, že si skočí do úsměvu.
Na první pohled to ale nevypadalo špatně - neřeším technickou stránku.

Já jsem se připletl k hádce, kdy ze základové desky trčely pásky tak, aby pokračovaly do zdi, kde měla být krabice se svorkou a pokračování jako skrytý svod.
A ta parta, co měla dělat na desku penetraci a izolaci se dost vztekala, že to k té izolaci na pásku správně "nepřilepí",  že by tam mohla vzniknout cestička pro vzlínání vody...

Určitě je lepší se na začátku domluvit, než na konci pohádat, případně poprat

Pokud vezmu v potaz připomínky kolegů +fakt řekněme 40m pásku v betonu coby jednoho prostředí a metru ve zdivu coby prostředí silně odlišného + dilatace na úrovni přechodu=velice nevhodné řešení (zle)

Vylúčiť sa nedá nič, to mate chlapi pravdu.
Podobnou cestou o ktorej píšete sa drôtom FeZn8 zo základového zemniča bežne v domoch pripája aj hlavný rozvádzač s prepäťovkou. V projektoch bežný stav.
Nevedel by ste poradiť nejakú normu ktorá o podobných rizikách pojednáva? Stačil by mi aj jej český názov, ja by som si to v slovenskej verzii už dohľadal, dik.
Narušenie izolácie pásovinou je zaujímavý postreh, opýtam sa na stavbe izolatérov aky s tým majú problem, čo som doteraz na domoch videl,tak im s betónu stále niečo vytrča.

Informace o korozi......ad t.musíte pochytat z mnoha směrů a zdrojů.
Např.ohledně typu zeminy jsem toho dost pochopil z tlecí doby na hřbitovech...

To jsou velmi zajímavé názory a poznatky. Pavel Horský měl odvahu k výpočtům k výpočtům nákladů, což velmi oceňuji.
K určitému cíli vede mnoho cest vice nebo méně klikatých, a nelze jednoznačně říct, která úspěšná cesta je tou nejlepší. Pro realizaci ochrany před korozí záleží, v jakém okamžiku se na stavbu dostaneme.
Je vidět, že Pavel vedle projektování i montoval a to je problém u projektantů elektrikářů.

Nejdříve k odpovědi holé. Pokud dotaz posoudím pouze podle norem ČSN (výčet vynechávám),  je odpověď krátká: Ano, smršťovací bužírka je dostačující.

Budu-li hledat dál, dozvím, že obyčejná smršťovačka není dostatečná, protože ji lze příliš snadno poškodit, a děravá izolace nechrání...
Bužírku lze poškodit i nevhodným transportem, speditéři musí šetřit místem.
Použiju-li poplastovaný drát s izolací z PVC mám větší šanci, neboť izolace u zaváděcích tyčí je rovněž lepená.
Ale, pak mám případ, když mám želbet.objekt s mohutnou podzemní ocelovou konstrukcí, podzemními garážemi, kolektory a tunely, a tam je poměr hmot v zemi a nad zemí výrazně větší než 1000/1. V tomto případě na přechodu země-vzduch dochází ke změně elektrochemick é polarity a ocelový vývod/přívod bez ohledu jestli bude izolovaný či holý uhnije. Pak nezbývá nic jiné než použít měděné vývody, viz uzemnění drah a zařízení s trakčním vedením s garantovanou odolností vůči zkratovému proudu.
Závěrem se vrátím k mé odpovědi. Pokud bych si měl zvolit optimální řešení musí být splněno několik podmínek:
- detailní stavební dokumentace;
- geologický rozbor půdy v místě stavby;
- mapu rezistivity půdy v místě stavby;
- mapu inženýrských sítí;
- měření vyrovnávacích proudů, bludných proudů;přechodových odporů a spojitostí;
- projektovou dokumentaci neobsahující "systémové prvky" či "systémová řešení".
- spolehlivé a zkušené montéry a projektanty s ověřenou minulostí, kteří mi pomohou ověřit
(doteď cituji pouze závěry normy)

Pokud nemám čas a nemohu výše uvedené požadavky zjistit
bude nejlepším řešením použít korozivzdornou ocel splňující požadavky na minimální rozměry,
1. vývody z mědi
2. slitiny skupiny A4, V4A
3. slitiny skupiny A2, V2A
4. drát FeZn ve dvojité izolaci GFK/PE
5. drát FeZn v izolací PE
6. poplastovaný drát FeZn s izolací PVC
7. pásek/drát FeZn s lepenou izolací
8. pásek/drát FeZn v chráničce
9. pásek/drát s nátěrem z gumoasfaltu či jiné hmoty na ochranu podvozků a karosierií vozidel
10. nekonečno: zakázku odmítnout

 

Teď se asi zařadím mezi laiky.

Vývody z mědi?

Viz. ČSN 33 2000-5-54 ed.3 ,  D3. Zemniče uložené do půdy....... viz. příloha

Pro uzemňovací přívody je zde článek 542.3
A pak tu máme i tabulku 54.1

Všude je měď povolena, jen je potřeba dobře popřemýšlet, kam ji navrhnout, neboť se nehodí do určitých prostorů.

Výslovně zakázán je jen hliník.

Je třeba zvážit kde a jak ji spojit s jiným materiálem, především pokud má výrazněji jiný elektrochemick ý potenciál

S Cu v zemi bych se neodvážil experimentovat .

Ani mňa by nenapadlo zahrabať holú meď do hliny, ale páni čo zostavovali normu čo vyššie uviedol p Horský to asi urobili a  podľa môjho asi povlak na medi za problém nepovažovali  ;D
Podľa môjho tá medenka na povrchu čo sa na nej vytvorí asi nevadí, ale to ako nechemik iba tipujem  ;)