Diskuse Elektrika.cz

Mam postarsi sporak MORA 4 varné zóny (2 x Ø 180 mm/1700 W, 2 x Ø 145 mm/1200 W) a trouba. Neumim vycist kolik ma ta, ale celkovy jmenovitý příkon: 8,0 kW. Je mozne, ze 8000W-2x1700W-2x1200W=2200W ? Asi teda.... To je vedlejsi, k hlavnimu dotazu.  Na tu vetsi plotenku postavim osmilitrovy hrnec s polevkou, privedu k varu na stupen 6 (max),    prepnu na stupen 1 (min) a necham 24 hod tahnout. Dokazali bychom, alespon priblizne +/- autobus odhadnout, kolik energie za tech 24 hod kdy mam plotenku s hrncem vrouci vody na stupen 1 spotrebuji? Stejne tak to delam s troubou, nastavenou na 75-80 st C....  ::) ....  Neustale se o tom doma dohaduji s drahou a ja ji samozrejme po chlapsku uchlacholim, ze vi prd, ze to prakticky nic nesezere. Ze vic provari, kdyz dela ten svuj zrychleny gulasek v papinove hrnicku, ale..... cim dal, tim casteji zvazuji, nakolik ma pravdu....  o:-) Zvlast pri vyuctovani zaloh.....  ;D Zaverem dodavam, ano, vim, ze mam hledat na foru, na netu,....ale vezte, ze jsem tomu venoval uz tri dny. Poctive, ale znate to, vzdy me zaujme neco jineho a zactu se....ono to tak utika....

Pokud máte obyčejnou sklo keramickou desku, kdy plotýnka je regulovaná pouze bimetalovým regulátorem, lze si změřit čas kdy plotýnka topí (svítí) a kdy netopí (pohasne).

Pak si jednoduše spočítáte, jak dlouho plotýnka při vaření topí a vynásobíte zjištěný čas výkonem plotýnky.

Jsou výrobci, kteří dají k výrobku takový popis, že se z toho dá vyčíst jaký výkon (příkon) to má při jednotlivých stupních
Pak je to fyzika a matematika základní školy...

Když se nenajdou informace výrobce, dalo by se to i změřit, při nějaké drobné úpravě by se dalo podružným elektroměrem odměřit jen konkrétní spotřebič

Pokud se ptáte na to, zda je správně tato rovnice, pak (až na chybějící mezery) ano.
Pokud se ptáte na to, zda trouba může mít takový příkon, pak ano.
Pokud se ptáte, zda ho má doopravdy, tak to se dá ověřit jedině měřením.

To záleží na chování regulátoru, případně i na rozměrech hrnce a zda má pokličku. Nejlepší odhad dostanete, když v ustáleném stavu se stopkami v ruce změříte dobu, po kterou topí,  a trvání pauzy mezi tím.
Příklad: 10 s topí,  50 s netopí. Průměrný příkon plotýnky 1700 W je pak
P = 1700 W * 10 s / (10 s + 50 s) = 283 W.

S troubou postupujte stejně. Musíte ale vzít v úvahu i světlo v troubě a ventilátor (pokud běží).
Příklad: 10 s topí,  50 s netopí,  spotřeba světla + ventilátoru cca 100 W. Průměrný příkon trouby 2200 W je pak
P = (2200 W - 100 W) * 10 s / (10 s + 50 s) + 100 W = 450 W.

Jiri ano, domnivam se, ze mam obyc  a verte, ze to jsem zkousel uz tisickrat, ale.... mam dve kontrolky. Na sporaku a ta sviti pri jakemkoli otocenim knofliku, jako ze sporak pracuje a potom tu na desce, co mi rika, zda je deska horka. A pak se samozrejme rozsveci plotynka, ale to nevidim a kupodivu ani neslysim, dela to potvora uplne potichu...KDYK OLI a to zduraznuji, posunu hrncem, tak abych videl zda topim ci ne, je plotna cerna a po i nepatrnem odsunuti se rozhzhavi a potom zhavi kazdou chvilku plotna blika jak na diskotece,....ale preci neni mozne, ze bych mel takovou smulu, ze bych se tolikrat trefil do faze klidove, nebo jak to nazvat.... jo, je to potvora sporak.... uz jsem mu i vyhrozoval, ze ho odvezu do sberneho dvora a koupim si konvektak, ... ;) myslim, ze okolni teplota na to asi bude mit velky vliv. ... nicmene diky.

Budu-li toto povazovat za nejaky slusny odhad, (tech 283 W),  znamenalo by to, ze za 10 hod spotrebuji necele 3 kW?

Přibližně odhaduji:

8x(100-20)x4187=2679680J=0,74kWh za 24 hodin.

Tazatel se neptal, kolik energie je třeba pro uvedení té vody do varu.

 Sklokeramická deska se sice zdánlivě projevuje v době provozu svitem topných spirál, ovšem jen v okamžiku, kdy není zajištěn odvod tepla do hrnce. Spustíte-li práznou varnou plochu, bude během několika sekund vidět její provoz v podobě červeného svitu spirály, pak dojde k reakci termostatu (bimetalového spínače, který má za úkol zabránit přehřátí) a přívod proudu se přeruší, po chvíli dojde opět k sepnutí nahřívání. Takto bude cyklovat plotna dokud ji nezačnete ochlazovat odvodem tepla do ohřívané nádoby. Pokud bude použita správně velká nádoba se zesíleným přesně opracovaným dnem vhodná pro použití se sklokeramickou deskou, tak je odvod tepla velice účiný, bezeztrátový a svit spirály není prakticky vidět. 

Topné spirály v troubě se obvykle neprojevují zčervenáním při běžném provozu. To je viditelné pouze při použití horního topného tělesa v režimu grilování.

Pokud by se měla měřit skutečná doba provozu, bylo by jediné trochu reálné kontrolovat sepnutí termostatů top. těles jak u ploten, tak u trouby připojením např. doutnavkových kontrolek do obvodů sporáku. To by ovšem znamenalo zásah do zařízení. I tak to bude zatíženo subjektivní chybou pozorovatele, co bude ovládat časomíru.

Jediné skutečně použitelné je použití elektroměru připojeného do přívodu ke sporáku. Přesnost bude dána jen přesností použitého přístroje, při použití běžného elměru používaného k měření odběru energetickými společnostmi se jedná o chybu v řádu jednotek procent.

Vím, že se tazatel se neptal, kolik energie je třeba pro uvedení té vody do varu, výpočet jsem použil k přibližnému odhadu kolik energie spotřebuje za 24hodin, kdy má ploténku s hrncem vroucí vody na stupeň 1.
Po pokusu s konvicí čaje upravuji přibližný odhad:

8x(100-20)x4187=2679680J=0,74kWh za 8 hodin,

tj. 2,23kWh za 24 hodin.

:D  :D  :D
nepřihodíte ještě, nebo neuberete?

Už to nebudu měnit.
Neodpověděl jste tazateli.

Plus-minus autobus bývá 11 metrů.

Takto postavený dotaz je nezodpověditel ný, buď chce tazatel nějaký reálný výsledek, pak musí měřit, nebo nic. Jedna z možností, jak měřit, pokud si nechce pořídit elměr a namontovat ho na přívod ke sporáku, je měřit elektroměrem úředním v době, kdy všechno ostatní bude v bytě vypnuté.

Veřte nebo ne, ale určitý vliv na výsledek bude mít mnoho dalších proměnných. Od výběru konkrétní ploténky, průměr hrnce, jak dobře přiléhá poklička, jaká je okolní teplota a další podobné proměnné. Například to každý zkusí s jiným typem hrnce s rozdílnou velikostí dna, nebo na ploténce s jiným příkonem. Tedy to co platí u jednoho, nemusí plně korespondovat u druhého. Opravdu pak bude výsledek plus, minus autobus (jak kolega trefně podotknul, okolo 11m )

Všeobecně se dá říci, že za určitých podmínek je levnější trvale udržovat teplotu, než ji opakovaně zvedat třeba z 10°C na 60°C.

Nicméně předpokládám že se jedná o vaření, nikoliv udržování teplého jídla. Trvale udržovaná teplota u již vařeného jídla je samozřejmě ku škodě jídla a často i zdraví strávníka. Pomalu pečené maso se jen rozpadá a bývá pochoutkou. Vím že je to běžný způsob vaření pro některé lidi. Teta si právě z tohoto důvodu pořídila domů pomalý hrnec. U této varianty by se spotřeba v čase dala měřit poměrně levně a snadno, za pomoci adaptéru do zásuvky. Asi bych vám podobnou cestu doporučil, jste li vyznavači tohoto způsobu vaření a pečení.

Spotřeba bude určitě nižší, než plný výkon plotny za dobu 24hod
24hod  x 1,7kW = 41kWh což je cca 228Kč za den. To je teoretické technické maximum spotřeby.

Je-li počet stupňů na knoflíku 1-6 a budete-li hodně odhadovat, že rozdělení stupnice odpovídá velmi zhruba výkonu, pak jste odhadem hodně přes palec za 24hodin na 7kWh což je cca 40Kč za den.
Jenže i na 1. stupeň můžete v reálných podmínkách třeba za 6 hodin vařit v hrnci už jen suchou vodu.
Výkon záleží na nastavení dolní hranice termostatu plotýnky.  Plotýnka sklokeramiky většinou topí stále 1,7kW, ale termostat ji na chvíli zapne a na chvíli vypne. Na stupni 6 nevypíná prakticky vůbec, na stupni 1 zapíná plotýnku jen na chviličky.

Ale protože dolní nastavení termostatu není známo, je 40Kč odhad, který se může pohybovat podle skutečnosti možná tak od 30 do 100Kč za den.
Je-li tato částka pro vás pakatel je otázka další.

Podľa môjho má pravdu vaša drahá... :),  a že gulášik uvarí v papiňáku skôr, a teda aj za menej energie jak v hrnci z pokrievkou...
A asi bude jedno že presne za koľko... keď za menej..

Vy jste mě rozesmál a připomněl mi, že již před hodně lety proběhla internetem zprávička, jak nějací podvodníci v USA prodávali sušenou vodu. Prodávali prázdné lahve a dolitím vody jste dostal vodu. Ukázalo se, že jim naletělo hodně hloupých lidí.

Podle mého názoru by se 8litrový hrnec polévky za 24 hodin ohřál z 20°C na 100°C, výkonem 283W dvakrát.

1700/6=283W
283x24=6800Wh
účinnost 20%
6800x0,2=1360kWh
1360/744=1,83

To sice máte pravdu, ale abyste odpařil 8 litrů vody potřebujete 5kWh se 100% účinností ohřevu. A po dosažení varu se pářit z hrnce bude dlouho. I oněch 283W je jen odhad. Stupnice na knoflíku může být v reálných výkonech vařiče nelineární a hlavně může být s posunutým počátkem.

Pokud jste podle svého palce zvolil účinnost 20% pak na odpar byste potřeboval ne 5 ale 25kWh elektrické energie. A to znamená, že se za 24h voda při účinnosti neodpaří.
Já si účinnost nedovolím odhadnout ani náhodou, leč 20% se mi však zdá hodně málo.

Ale tohle vše už jsou jen spekulace a mozková cvičení proti tomu Němci od A. co zemřel v Německu a přitom v Polsku.

Nejde o to odpařit 8 litrů vody, dotaz byl:

Podle mého názoru se běžný hrnec s 8 litry polévky na 100 ºC neohřeje na plotýnkovém vařiči s příkonem 283 W ani za týden.

Elektronaut Milan Hudec by to dokázal změřit.

Především je nutno na kastrol aplikovat Planckův vyzařovací zákon a dopočítat ztráty tepla do prostoru, působící pokles počáteční teploty 100°C a dopočítat kolik energie je zapotřebí k vykompenzování ztrát tepelným zářením kastrolu.
Tím zjistíme kolik je nutno dodat výkonu k dohřátí polívky.

K původnímu dotazu. Netřeba v tom hledat vědu, pokud vás nezajímají konkrétní čísla. Obecně u tepelných ztrát platí, že pokud něco nemusíte mít teplé, tak je energeticky (což nemusí znamenat finančně) méně náročné to nechat vychladnout a znovu rozehřát až bude potřeba. V případě vytápění obytných prostor však jde proti tomu pocit tepelné pohody (vychladlé podlahy),  problémy s kondenzací par = plísní atd...zde s rozumem. Do úvahy musíte brát také případný pokles účinnosti zdroje tepla při rychlém ohřevu vs udržování teploty.


Pokusím se laicky vysvětlit v příklad s hrncem.
Pokud má okolí 20°C a hrnec 100°C, pak je rozdíl teplot 80°C a to generuje nějaké ztráty (třeba 800W - na absolutní hodnotě nezáleží).
Pokud by hrnec měl už jen 60°C, bude rozdíl teplot jen 40°C a ztráty budou (zhruba) poloviční (v tomto případě cca 400W).
Pokud hrnec vychladne na 20°C, tak už žádné ztráty nejsou (ztráty = 0W - zde je úspora evidentní).
Po dosažení 20°C se již veškeré původní teplo spotřebovalo.

Shrnuto, při chladnutí se chvíli spotřebovávalo 800W, pak ztráty klesaly na 400W a pak na 0W. Pokud byste se to snažili celou dobu držet na 100°C, museli byste celou dobu dodávat 800W a dodali celkově více tepla než o které jste přišli. Pokud to vychladne jen částečně, efekt je stejný.

Pro znovu ohřev budete potřebovat jen to teplo o které jste přišli, vždy ho ale bude méně, než teplo, které byste dodávali na udržení teploty, zvlášť kdyby voda vřela a docházelo by ke ztrátám formou skupenského tepla (omezit odpar pokličkou = obrovské úspory).

Jinak čím rychlejší ohřev, tím trvají ztráty kratší dobu = energeticky úspornější (ale zanedbatelné a nemusí se podařit prohřát celý objem).

Já myslím, že původní dotaz nemířil k nějakému ohřívání a chlazení, ale k porovnání kuchyňské přípravy v Papinově hrnci vs. pomalý skoro var (ve fr. kuchyni “mijoter”).
V tom papiňáku to bude mnohem energeticky úspornější, zato však méně chutné.

Máte pravdu, původní dotaz tohle neřešil.
Pokud se mění nádoby i teplota při kterém se vaří a i množství odcházející páry, tak to nelze jednoznačně určit jinak než dle fakturačního elektroměru (řekne skutečné fakturované množství energie). A klidně do toho zahrnout zapnuté světla v kuchyní atd.

Měřit proud nebo příkon/spotřebu "nějakým" měřákem nemusí být přesné, odběr na malý výkon nemusí být vůbec sinusový, může být fázově posunutý a měřáky mohou ukázat nesmysly, nebo klidně i přesné, ale stejně jiné hodnoty než co si zapíše elektroměr. Dopočítávat tepelné ztráty taky snadno nepůjde, změření "experimentálně" dle chladnutí by bylo také hodně chybové.

Ve svém důsledku, zapnutá digestoř a vyvětrání domu bude mít taky nezanedbatelný vliv na spotřebu energií, nicméně větrat je třeba, takže jde o to, zda to zahrnovat do ztrát. A vařit guláš na sucho...i to víno/pivo něco stojí :-)

Takže nezbude než toho kodiaka změřit, pokud jsou dva rozdílné názory :-)

Řekl bych, že původní tazatel už ztratil zájem, od 12. prosince 18:42 tady již nebyl.

Možná tady neřešíte správnou úlohu. V papiňáku se vaří při vyššší teplotě, takže se maso uvaří rychleji. Vařič dodává jen energii pro udržení varu, kdy se spotřebovává skupenské teplo vody. V papiňáku se možná také vytváří méně páry. Obě věci mluví pro větší účinnost papiňáku - kratší doba vaření a méně vyrobené páry..

Sklokeramika se odpíná bimetalem, takže nelze počítat příkonové údaje. Snad na 1 stupeň by se bimetalem neodpínal, záleží na sklokeramice.

Spotřebu lze změřit nejlíp wattmetrem anebo na elektroměru (když se po dobu měření odpojí vše ostatní).