Z jistého pohledu je to nespravedlivé.
Asi jsem se měl nejlépe.
Já jsem se mohl toulat po výstavišti, dívat se, ptát se...
Marek se moc daleko od stánku nedostal, tak toho moc neviděl a Roman byl rád, když si našel pauzu na "sousedy" s kávičkou...
Souhlasím s tebou. Sice jsme byli pořád rozlítaní, ale měli jsme možnost, vždy alespoň na chvilku odběhnout, podívat se na kousek veletrhu, pozdravit kolegu, nebo si někde trochu "zarejpat" (myšleno v dobrém) Přiznávám se, že jsem si po prvním dni myslel, že neuvidím z veletrhu nic víc, než půlku haly, ve které jsme byli. Naštěstí jsem to kousek po kousku dohnal.
Ti, co měli na starost techniku, neměli díky stále plnému plánu vstupů, často moc času ani na oběd a myslím, že se nedostali ze svého „brlohu“ moc často ven. Tedy, když nepočítám večer.
Zrovna tak Mirek s Alenou, i holkama na recepci, měli plno práce okolo organizování, přesouvání rozhovorů i jejich přípravě. Pak taky nesmíme zapomenout, na to, že si museli najít čas i na příchozí návštěvníky, z řad Clustráků , Elektronautů ,dalších kolegů a samozřejmě i zástupců jednotlivých firem. Návštěva mediálního centra, patřila jaksi k takovým "povinným" zastávkám.
Nesmím zapomenout i na Marka. Ten se připravoval na každý vstup velmi svědomitě a věnoval přípravě dost času. Taky to bylo vidět. Až tolik, že měl pomalu každý den středu.
Ten taky z Ampéru znal jen zázemí a pódium.
Překvapilo mě, jak rychle se dokázaly zaplnit poslední volné časy, jednotlivými rozhovory. Mnoho firem mělo termín zamluven dopředu, jiní se tam pokoušeli „procpat“ v podstatě každý den. Byl to pro Alenu s Mirkem, docela boj.
Kdo to nezažil, nemůže pochopit.
Jinak jsem zaznamenal už pár ohlasů od firem, se kterými byly dělány rozhovory, na to, jak bylo vše dobře připravené a organizované. Od „stopek“, po přípravu před samotným vysíláním. Myslím si, že provedené změny, byly znát a opět posunuly laťku o kus nahoru.