Diskuse Elektrika.cz

Dostal se mi do ruky Solární měnič MPPT PRO polského výrobce AZO digitál a s tím schéma zapojení sestavy pro ohřev TUV. Na DC straně šest panelů a na AC straně až dva bojlery. Nijak bych se tím nezabýval, kdybych si nevšiml, že ty bojlery jsou zapojeny pomocí zástrčky a zásuvky.

No a v tu ránu si říkám, co když ten uživatel si bojlery odpojí a připojí si tam cokoliv. Najednou má doma dvě zásuvky 230V AC. A najednou mně napadají otázky, co je to za síť? odpovím si - no snad asi IT. Čím jsou zásuvky jištěny, odpovím si - nevím. Kde mají ty zásuvky proudový chránič, odpovím si - nevím.

Tak jenom z těchto otázek jsem nějak rozhozený....
Pročítán si EN ČSN 33 2000-4-41 a nenalézám potřebné odpovědi.
Nějak mám z toho měniče hrůzu, a hlavně z toho způsobu zapojení AC strany. Kdyby tam měli pevné připojení, zvažoval bych předřazení potřebných ochran, ale takhle? na zásuvku? ....
Nejsem z toho nikterak moudrý.

(Původní nesmysl zněl: "Solární měnič MPPT PRO ?")

Je to levný měnič, jako každý jiný, ať už na AKU, nebo přímo připojeý k panelům.
Výrobce má požadavky na bezpečnost provozu ošetřeny v návodu, povinnost tedy splnil.
Netřeba si budovat mesiášský komplex, svět nespasíte a uživatel, který si nepřečte návod, za to ani nestojí. (dance)

Tento měnič je profesionalizo vaný výrobek obdobný stavebnici Marko podle principu práce konstruktéra Martina Kolaříka.

Panely jsou galvanicky spojeny s výstupem, výstup je modifikovaný sinus 50Hz, aby nehořely oba termostaty bojleru  DC obloukem.

Napětí na spirále bojleru sleduje napětí na FVE panelech v povoleném rozsahu 120-350V AC / DC, tj pro typicky 4-9panelů.

Solární panely jsou prakticky zdroje proudu, ne napětí. Zkratový proud panelu v sérii se pohybuje kolem 10-15A DC. Jištění celého zařízení je prakticky jen DC pojistkami na vstupu měniče a to vzhledem k principu solárních panelů by už muselo být, aby pojistky vypnuly.

MPPT regulátor střídou hledá koleno charakteristik y panelů, kde se dostane z panelu nejvyšší výkon i při různě veliké zátěži. Ta se mění podle toho, kolik ze dvou napojených bojlerů nahřívá a kolik už náhřev termostatem ukončilo. Každá ze zásuvek má svoji funkci a každá je jen pro jeden bojler. Jedna pro prioritně nahřívaný a druhá pro bojler nahřívaný jako druhý v pořadí.

Zařízení se tedy nesmí použít na napojení jiné zátěže, z mého hlediska by tam měly být vidlice a zásuvky s tvarovými kolíky, ale to by zase znemožňovalo jednoduché připojení bojleru do elektrovodné sítě, pokud solární panely nedávají výkon. A mimochodem připojení bojleru vidlicí mnoho výrobců bojlerů nepovoluje a ve vidlici může být až 350V AC.
Modifikovaný sinus nebo obdélník je v pevném rozvodu silným zdrojem rušení jiných spotřebičů a přijímačů, mohou se objevit problémy s veškerými radiově ovládanými prvky domácí automatizace (zabezpečovačka, ovladače brány, termostaty vytápění apod.)
Vzhledem k harmonickým napětím a proudům, a ke galvanickému spojení s FV panely je použití standardního proudového chrániče na AC straně nefunkční. Cena odpovídajícího proudového chrániče by několikrát překračovala cenu tohoto měniče.

Kdo chce opravdu kvalitní FV solární  ohřev bojleru, s automatickým doohřevem ze sítě musí přitlačit na penězích a koupit si Dražice, nebo obdobný systém.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) kolegové,
děkuji za reakce. Je mi jasný, že spotřebitel by si měl přečíst návod pro užívání zakoupených spotřebičů (zdrojů),  ale pořád jsem já ta osoba odborně způsobilá a po mě se chce, abych to uživateli nainstaloval. Tak mám s tím trochu problém a nevím jestli tento výrobek, i když má vše, aby mohl být prodáván na našem trhu, zákazníkům instaloval. DC strana je v pohodě, ta se odpojí pojistkovým odpínačem. Děsím se ta AC strany. Vždycky jsem si myslel, že EZÚ nepustí na trh výrobek, který by mohl být nějak nebezpečný. Ale dnes jsem na pochybách.....
Systém přihřívání si TUV pomocí panelů je super, pouze tento konkrétní výrobek by asi na našem trhu neměl být.
Proudový chránič na tomto typu sítě by asi celou sestavu rapidně prodražil, ale bylo to asi bezpečné a pak ať si spotřebitel vybere....

Ako by ten chranic mal fungovat, ak jediny nebezpecny dotyk je dvojpolovy medzi pravou a lavou dierkou zasuvky ? Voci zemi to cele plave, viac menej je to IT siet. Tam patri skor strazca izolacneho stavu, na sposob instalacie v zdravotnictve.
Pri tychto vyrobkoch nizsej triedy by som sa skor obaval preniknutia DC na vystup a znicenia termostatu vratane havarijneho oblukom. To su jednoduche zariadenia, kde mostik z vykonovych tranzistorov riadeny procesorom meni polaritu na vystupe. Ak sa ten procesor dostane do seknuteho stavu a trvalo zopne mostik na jednu polaritu, bude zabava.

Jestli to dobře chápu, tak v tom měniči, není na straně AC trafo?

Tam je pouze čtveřice spínacích transistorů v Graetzově můstku, která z DC dělá obdélníkový průběh s mezerou.

Je tam len H mostik, nerobi to nic ine, len to prepina polaritu na vystupe v rytme 50 Hz.
Raz je na lavej vystupnej svorke zasuvky plus zo solaru, raz minus. Sirka impluzov je taka, aby to trafilo optimalny pracovny bod panelov.

Neodpojí, protože zkratový proud panelů je prakticky stejný jako pracovní. Proto také norma jištění DC strany vyžaduje až při více než dvou paralelně spojených řetězcích a kde je jeho úkolem chránit samotné řetězce, nikoli vedení či DC stranu střídače. Jištění navíc by samo o sobě nevadilo, ovšem běžné používané pojistkové odpínače nejsou určené pro odpínání při zátěži a představují značné bezpečnostní riziko při laické obsluze. Už jsem viděl fotografii rozvadeče, kde paní špatně pochopila instrukce po telefonu. DC oblouk při několika stovkách V je bestie…

Pokud se stane problém v té podobě, že se poškodí polovodiče, a DC napětí řekněme 300 V, vletí na AC stranu, tak je problém jako hrom. (zle)

Už jsem opravoval takový měnič a zmíněné transistory v můstku byly všechny zkratované, takže DC bylo také zkratované. Na stranu AC se napětí nedostalo.

Obdobným způsobem jsou dnes dělané měniče do aut. Jen tomuto můstku předchází měnič na vysokém kmitočtu s feritovým trafem a zpětnovazebním obvodem, který udržuje napětí, na jehož výstupu je usměrňovač s kondenzátory. Takto vzniklé napětí blízké 230V se rozseká transistory v 50Hz rytmu. Když se na začátku 90. let montovaly do zájezdových autobusů měniče 24=/230V~ 2kW s klasickým trafem skládaným z plechů a pracujícím přímo s 50 Hz, tak to byla velká a těžká bedna, k manipulaci byli třeba dva  silní chlapi!