Diskuse Elektrika.cz

V chodbě mám zapojený dva vypínače (zapojení jako schodišťák s doutnavkami 6So 6So).
Myslel jsem, že funkce doutnavek bude taková, že pokud světlo svítí, doutnavka nesvítí, a pokud nesvítí světlo, svítí doutnavky na obou vypínačích.
Bohužel nejdříve to fungovalo tak, že pokud jsem rozsvítil na jednom vypínači a zhasnul na tom druhém, tak doutnavka nesvítila.
Nyní po přepojení to pro změnu funguje tak, že pokud zhasnu světlo, tak na jednom vypínači (na kterém jsem vypnul),  doutnavka nesvítí, ale rozsvítí se na tom druhém alespoň, což je poloviční úspěch  Tak nevím, zda to lze zapojit tak, jak chci, tj. aby nesvítily obě doutnavky při zhasnutém světlu.

Pokud zapojíte orientační doutnavky mezi odvodní kontakty přepínače, pak musí doutnavky svítit jen v polohách "vypnuto". Zkuste si nakreslit zapojení a bude vám to jasné.

Vážený pane Blekoto,
schema od výrobce vypínačů pro doutnavky So je v příloze.
(Zapojení předpokládá ve svítidle žárovky, ne kompaktní zářivky či ledky.
Jinak může led svítidlo nebo kompaktní zářivky blikat)

Ale doutnavky a  zapojení spínačů So je pro funkci orientačního svitu doutnavek = svícení při zhasnutém světle (pomůcka pro orientaci, kde ve tmě najdu spínač).
Pro váš záměr by bylo nutné použít pro standardní zapojení více žil k přepínačům než tři, jiné spínače a přivedení N ke spínačům (doutnavky musí být paralelně ke svítidlu, jako dalšíí světlo).
Pro nestandardní bastl se to dá ubastlit nízkovoltovou žárovičkou v sérii s hlavním svítidlem. Ale to už tu jednou bylo.
 

Aha, tak to jsem si nevšiml požadavku tazatele.
Nevidím jediný důvod, proč by neměli doutnavky svítit při zhaslém světle, vždyť doutnavky slouží pro orientaci ve tmě, jak najít spínače.
Obráceně to absolutně ztrácí svůj smysl.

Opačná funkce, tedy signalizační se využívá pro potvrzení zapnutého stavu.
Já ji třeba používám u světel na půdě a ve sklepě, abych viděl z chodby, jestli tam někdo zapoměl zhasnout. (obvykle já)
Na to je ale jiný strojek a nutná přítomnost N vodiče.

I proto je lepší roztahat světelné obvody, bez odbočných krabic, přímo pod vypínače  o:-)


Jak, kdy. Někteří výrobci mají strojek stejný, jen se vybere podle potřeby, jiná kontrolka

To ale můžete stejně tak dobře signalizovat orientační doutnavkou, jen je třeba si zvyknout na to, že: svítí doutnavka=zhasnuto ve sklepě.  :)

Pravda
Jen v pípadě ABB signalizační doutnavka svítí trochu víc, než orientační a navíc ve zmíněných prostorách svítím nepoměrně míň, než nesvítím.
Logika věci a pohodlnost mi velí udělat to pořádně!

A ten, komu není cizí bastlení s vyšším napětím, může použít LED
v tomhle zapojení, jako elegantní náhradu žárovičky  v serii se světlem.
Někdy je problém s prostorem a když rupne žárovka, tak to většinou odnese i tyristor. Při dnešních cenách to ale žádná velká ztráta není.

V tomhle zapojení je několik chyb.
Dovolím si tvrdit, že v tomto zapojení tyristor sepne podle jeho citlivosti - při typické citlivosti I_gt=1-30mA to bude od 2,2 do 66V mezi anodou a katodou tyristoru a tedy i 1,4-65,2V na elektrolytické m kondenzátoru 22M .  Při vysoké citlivosti tyristoru se nerozsvítí ledka, při nízké bude už žárovka ve svítidle viditelně mrkat, zejména 25W žárovka a navíc ledka to nepřežije - půjde skrz ni proud cca 60mA. Diak v tomto zapojení slouží buď jako ozdoba, nebo jako součástka odsouzená k smrti zkratem. Kdyby byl diak místo onoho odporu 2k2 - nebo lépe odpor 2k2 pryč a "zemní" strana diaku místo na minus elektrolytu přímo do řídící elektrody tyristoru -  asi by to fungovalo s citlivějším tyristorem rozumněji.

Existuje daleko triviálnější zpojení - odpor paralelně s antiparalelní diodou a ledkou, případně modifikace s ochranou ledky "zenerkou" z řetězce paralelních diod přes ledku proti rozběhovému proudu žárovky. V tomto případě je lepší vzít něco odzkoušeného z praxe, co přežije opakovaně rozběh žárovky a zkraty a projít amatérská rádia a podobné časopisy.
Jenže bastlit a zvlášť něco na síťovém napětí si můžete dovolit tak na doma, zákazníkovi to dát nesmíte.

(jednicka) (jednicka) (jednicka)

Kdyby to bylo svítidlo s ochranou ve třídě 1, jak by se podobné bastly asi projevily na impedanci smyčky?
Já už jsem "odprásknul" jeden bezdrátový spínač lustru, když jsem nevěděl že tam je a měřil jsem v lustru impedanci... Vypadalo to skoro jako vypínač od ABB, ale obsahovalo to "desku nabitou SMD..."

to M.Kurka -

Zařízení je vyrobeno dle časopisu KTE který vyšel v r. 1997.
Protože jsem měl plný šuplík tyristorů, diaků a diod, bez nějakého dalšího bádání jsem zapojení vyzkoušel.
Mám ještě schema zapojení s triakem, ale volil jsem toto protože součástky se mi doma válely. 
Zařízení funguje od tohoto roku ve třech vypínačích a jediným zásahem (mimo asi 2 výměn diody nebo tyristoru) byla výměna obyčejné LED za LED s vysokým jasem.
Tenkrát se ještě tepelným koulím říkalo žárovky a používaly se hlavně 40, 75, a 100 W. Zařízení vyhovovalo a změna jasu diody při různých watážích do serie byla nepatrná.
U žároviček mi vadilo teplo, které ničilo kryty vypínačů, i když byl jas velmi slabý a problémy s jejich sháněním.
Nasadil jste mi brouka do hlavy, tak jsem oprášil šuplíkové zásoby KT206/600,diak KR107 a zapojil si to na prkénku. Měřil jsem napětí na elektrolytu.

Žárovka    40 - 100 W - napětí 7,25 - 7,52V - dioda plný jas
              15 W -        3,82 V    jas stále přijatelný
Žárovka + odpor - 6,4W      1,9 V     jas ještě použitelný, žárovka svítí klidně (asi díky diodě).

Lépe by bylo měřit osciloskopem, ale nechtělo se mi ho vytahovat.
Zapojení diaku mi také nebylo moc jasné, ale když to fungovalo...
Při zkratu v žárovce se zničí dioda, nebo tyristor které mají také zkrat, ostatní součástky jsou tedy bez napětí a zatím vždy přežily.
Když to shrnu, tak pro moderní nízkopříkonové svět. zdroje to asi moc nebude, ale od 40W výše to plně vyhoví.
Samozřejmě je třeba mít neustále na mysli, že je to síťové napětí, cizímu bych to nedělal.

PS -
Ještě jsem si vzpomněl na jednu úpravu, - odřízl jsem chladicí pásek tyristoru těsně u plastu, protože
se vůbec nehřeje a zabírá tak menší prostor

V tom případě je KR107  se zapínacím napětím 38V  ve funkci ozdobného válečku.

A tyristor má spínací proud I_gt3mA, má mít do 10mA, takže jste vytáhl ze šuplíku slušně citlivý kus.
Proud teplou žárovkou 15W je 65mA ,  to znamená, že cca 2/3 proudu žárovky tečou ledkou, proto moje teorie o mrkání není pravdivá a napětí na kondenzátoru u menších žárovek klesá až na napětí LED diody a tyristor u velmi slabých žárovek možná ani nesepne. Při napětí 1,9V na kondenzátoru je totiž na 2k2 odporu asi také 1,9V, takže Ig je cca 0,9mA což je pod jeho spínacím proudem u napětí 3,8V také asi nesepne (záleží na vrcholové hodnotě).
Takže se zdá, že není důvod proč by to s úsporkou nemělo fungovat.

To posouzení záleží na měřáku s kterým jste měřil - na zvlnění na kondíku, co tam doopravdy je, v tomhle je osciloskop nenahraditelný, ale měřit s ním na síťovém napětí může být o držku.
Větší zkrat už tyristor či tišťák přepálí a pak sykne a vystartuje či bouchne elektrolyt a když to chvíli přežije odpor 1k vystřelí ledka - plast se oddělí v místě čipu. Pokud není ledka za světlovodem (okénkem) je na čipu na dotyk síťové napětí. To si málokdo uvědomí.
Profi výrobek by musel mít pojistku, světlovod na ledku a zalití či zástřik proti dotyku a pro samozhášivost.