Diskuse Elektrika.cz

Celá soustava má 5 svodů, z toho jeden má zemní odpor mírně nad limitní hodnotu.
Je možné napsat kladnou RZ a závadu uvést na titulní straně RZ?

Tak to jsem zvědavý.
Stále se tu opakuje, že pokud je závada přímo ohrožující má být závěr "nevyhovuje"
U hromosvodu je/není vyšší zemní odpor přímo ohrožující? Podle mě je a do RZ
napsat nevyhovuje.

Z dotazu netuším proč jste použil výraz LPS, jestli je to nový hromosvod podle 62305, nebo něco staršího, co posuzujete podle 34 1390.
5 svodů a každý je možné měřit zvlášť - z toho usuzuji, že nejsou spojené mezi sebou přes základový zemnič ani nějaké okružní vedení

Netuším co to je "mírně nad limitní hodnotu"
Pak bych potřeboval znát spoustu podrobností o provedení hromosvodu, abych se mohl rozhodnout, jestli napsat, že "nesplňuje požadavky na ochranu objektu...",  nebo to napsat jako běžnou závadu a hromosvod jako celek uznat jako "splňující požadavky na ochranu objektu..."

Nebudeme zde objevovat Ameriku i když vím, že jsou tu i tací, kteří se k celému problému rozepíší v takovém rozsahu, že to pak ani nikoho nebaví číst.

Dle mého soudu jde zrovna v tomto problému o použití mozku.
ČSN EN 62 305-3 ed.2, odst. 5.4.1..... Důležitými kritérii uzemnění jsou jeho tvary a rozměry tak, aby došlo k rozdělení bleskového proudu do země (vysokofrekvenč ní chování) a byla zmenšena nebezpečná přepětí, tvar a rozměry uzemňovací soustavy přitom hrají důležitou roli. Všeobecně je však doporučen nízký zemní odpor (jeli možno, nižší než 10 Ohmů - měřený při nízkém kmitočtu)

Tedy, pokud vychází zemní odpor řekněme do 15 Ohmů (což je požadovaná hodnota předešlé dlouholeté normy),  nic moc se neděje a v revizní zprávě by mělo být uvedena závada s doporučeným opravy zemniče.
Pokud je hodnota např. 150 Ohmů, je jasné, že je zemnič v háji díky žravým účinkům korozivních látek. Pak je výsledek nevyhovující a přímo ohrožující.

Pokud je tedy u jednoho svodu odpor mírně nadlimitní, nepáchal bych hned harakiri.

Jde o hromosvod podle 34 1390 - samostatné zemniče.
4 x kolem 8ohmů, jeden 26.

Je hromosvod spojen s HOP? Jak a kde?
Ten špatný svod je kde? Jaký je přibližný tvar a rozměry objektu?
I když 26 Ohmů není moc pěkná hodnota, pořád si umím představit (podle vzpomínka na konkrétní objekty, které jsem viděl, zkoumal,...) horší nebezpečí než "horší jeden z pěti svodů"

Asi máme stejný problém. To ale neznamená, že budete posílat své hodnoty!
I když od těch mých naměřených se moc neliší. Mám tam 2,27,8,13 a 6.
Měřeno s KEW 4200. Může to ale dělat i nějaký spoj.
Jak se díváte na tyto klešťové měřiče?

Omlouvám se, ale mám před sebou revizi s uvedenými hodnotami a příští týden budeme
odstraňovat závadu. Jen mě zajímá názor revizáků k porovnání hodnocení.
Ještě jednou se omlouvám ;)

Přesně tak; může to dělat i nějaký spoj, o kterém se neví, jestli je pod zemí nebo nad zemí. Takže nezbývá než svorky rozpojit a proměřit zvlášť nadzemní vedení a zvlášť uzemňovací přívody. Hodnota 2 je podezřelá, vypadá na měření kovové smyčky a tudíž nic nevypovídá o odporu uzemnění. 

Dáte skoro 24 000,- za MP ať nemusíte rozpojovat a stejně vás to nemine.
Nakonec zjistím, že zemnič je o.k.

Je dobře, že jste přišel k tomuto poznání, protože je to většinou iluze.
Klešťáky jsou dobrým pomocníkem, ale při měření odporu uzemnění
potřebujeme také přístroje pro 2/3/4 pólové  měření.
Nepodceňoval bych ani starý dobrý osvědčený Terromet

Na příklad k Eurotestu 61557 používám jak kleště
A 1018 a A 1019, tak i čtyřvodič.
Někdy je nutno použít i VA metodu, nakonec většina
metod měření Rz vychází z aplikace Ohmova zákona.
Používám také KEW 4200, ale také ET CR, který má kleště 32x65
Základem je vždy nakreslit základní schéma zemnícího systému.
Pak volím metodu,zda kleště, anebo sondy, nebo jejich kombinace.
Klešťáky jsou dobrým pomocníkem na zjišťování stavu svorek ve smyčce.
Revize hromosvodů je náročná pracovní ( a zvláště fyzická)činnost
jak na skutečné mapování a měření, tak nad otázkou
co měřím a čím měřím.

Když se někdo montážemi nebo revizemi hromosvodů "živí",  měl by si umět vybrat takové vybavení, které využije, které se mu časem "zaplatí".
Nekoupil bych si přístroj, který by uměl "jen" pomocí kleští změřit svod, protože to je pro mnoho konkrétních provedení hromosvodu těžko použitelné.
Ale pokud to nějaký přístoj s mnoha funkcemi umí, beru to jako velké Plus, protože občas se to hodí.
Ale pokud je nějaký svod výrazně horší při měření kleštěmi, je třeba jej rozpojit a poctivě změřit nějakou jinou metodou. Proč? Protože měřit dá méně práce než kopat!
Asi před měsícem jsem měřil "kleštěmi" u jednoho "důležitého" uzemnění přes 50 Ohmů.
Rozebral jsem svorku, natahal dlouhé sondy, naměřil jsem 8 Ohmů, proti fázi 8,5 Ohmu.
"Zahodil" jsem svorku, která se mi trochu rozpadla při povolování, vodiče jsem lehce očistil (hrubým hadrem, nic čím by se odřela vrstva Zn na FeZn),  osadil novou svorku a i kleště ukázaly přibližně 8 Ohmů.

Jirko,
to jsou přesně ty zkušenosti a také ekonomika.
Nejdříve jsem měl k Eurotestu 61557 jen jedny kleště.
(RT činnost po 30 letém přerušení...Hi)
Pak přišla objednávka na měření více hromosvodů, kde to šlo klešťákem také. A tak jsem k Terrometu a k 61557 přikoupil další kleště. Po roce jsem ale zjistil, že s dvěma kleštěmi je to otrava a tak jsem koupil KEW 4200. Ale jen proto, že objednávka na revize HR byla asi 5 x větší než cena KEW.
U objektů, kde je více  zemníčů nespojených s armaturou, tak je to vydatná pomoc.
Na příklad nedávno 12 zemničů s odporem 5-10 ohmů a další 3 s odporem 50-80 ohmů. Takže račna a rozborka spoje, nové svorky s očištěním vodičů a jsme pod 10 ohmy. Zaznamenávám do revize, opravené a vyměněné svorky na místě. Ve většině RZ je ale závada výměna svorek na střeše. To již jsou porevizní závady....
Někdy mi kleště ukazují 300-400 ohmů a je to ve svorkách na střeše. Měřím samostatně svod VA metodou a je 6 ohmů.

Také nedoporučuji začínat hned s kleštěmi. Pokud je to občasná revize, vystačíte s Terrometem, nebo PU 430 za pár korun. Pokud ale děláte revize, tak stejně něco jako 61557 potřebujete a je to otázka mít sondy a patřičné vodiče. A potom se to také naučit.
Koupil jsem na Aukru několik sad měřících šnůr k PU 430 i se sondy.
Většinou nové nepoužité.

Zem hromosvodu musí zabezpečit alespoň vytvoření stejně kvalitního leadru jako chráněný objekt, norma na to sice nemyslí ale je zjevné, že ochránit ocelový stožár s anténou vyžaduje jiný přístup nežli ochrana od země izolované stavby.

A co když sondy nejdou kam "píchnout"?

Na střechu jednoho objektu se nastěhoval operátor a zřídil jsi tam hnízdo i anténami.
Napojil se na starou jímací soustavu. Proběhla PR hromosvodu objektu po 5-ti letech a
hodnoty, které byly dříve hraniční jsou teď už mimo. Myslím, že udělali revizi po montáži a když zjistili, že jim nevyhovoval R, tak to zašvindlovali s RZ pro provozovatele.

Jinak k původní otázce.
Napsat vyloženě zápornou revizi při odporu, který překračuje "doporučenou" hodnotu?

To: Boček
Velmi se mi líbí váš přístup k revizím.
Spoustu RT srovnává novou revizi s předešlou nebo výchozí. Vy jak jste napsal, děláte revizi "svou"- o současném stavu, nehledě na revize předešlé.
Nevím jak se dávají body ale asi by jste měl ode mě skoro za každý příspěvek.

To je základní cíl revize-zhodnotit revizi kterou dělám nyní s předešlou (popř.výchozí) zda se celkový stav instalace zhoršil nebo ne! (doh)
To je smysl revizí! (norm)

Je to dobré zvýraznit pro poučení všem, kteří používají k měření Rz kleště.
Proto při revizi je vhodné mít s sebou i svorky. Ostatní vadné svorky ale píší do závad k odstranění.... .většinou hromosvody starší 20 let vyžadují úplnou výměnu svorek, pokud jsou vůbec uzemňovací body použitelné.