Jan Nevoda
Neverifikovaný uživatel @4
Offline
|
|
« kdy: 19.05.2017, 18:14 » |
|
Mám nový motor MEZ 6-polový (Siemens) typ 1LA7080-6AA12 s měničem Omron výstup - 0,4kW 3x400V. Bohužel koncový uživatel až nyní zjistil, že mu nestačí otáčky 920 RPM při 400V/50Hz. Dle štítkové hodnoty motoru je možné při provozu na 60Hz dosáhnout 1120 RPM, ale je tam současně uvedeno napětí jmen. 460V ! Bude motor provozovaný na Y a 60Hz, ale při napětí jen 400V dávat maximální 1120 RPM? Dole na šítku jsou uvedeny krajní hodnoty napětí 440-480V pro Y a 60Hz... Měnič má samozřejmě max. výstupní napětí jen 400V.
|
|
|
|
|
|
|
|
raj
|
|
« Odpověď #4 kdy: 21.05.2017, 21:31 » |
|
Takže v principu to možné je, dokonce logicky bude motor lépe chlazen.
Až na to, že ventilační ztráty rostou s mocninou otáček... Ale bude tomu stejně i při zapojení na D a 3x230V? Pokud toto napětí měnič udrží, tak klidně. Pozor při dimenzování měniče na zvýšení proudu.
|
|
|
|
Jan Nevoda
Neverifikovaný uživatel @4
Offline
|
|
« Odpověď #5 kdy: 21.05.2017, 21:39 » |
|
Viz pohonnatechnik a.cz/škola/frekvenční měniče/87 Hz princip.
Nu ale v tom odkaze mají chybu...motor s D 230V nelze provozovat na napětí 400V, alespon ne déle než minuty a shoří vinutí. Navíc jak tam píší, že se zvedne s napětím i výkon, proud nad jm. hodnotu, tak by měnič vypadl, vybavila by elektronická proudová ochrana, která ani nejde nastavit výše než je max. možný proud měniče...a i v případě silnějšího měniče(jak tam doporučují) a nastavení proudové ochrany výše než je jm. proud motrou, dojde, musí dojít k přetížení motoru, zvláště při trvalém chodu, ani zvýšené otáčky ventilátoru motor neuchladí, vžtyt tam poteče násobek jm. proudu...
|
|
|
|
raj
|
|
« Odpověď #6 kdy: 21.05.2017, 21:56 » |
|
Nu ale v tom odkaze mají chybu...motor s D 230V nelze provozovat na napětí 400V, alespon ne déle než minuty a shoří vinutí.
Ale jde....¨ Samozřejmě se musí nastavit na měniči jmenovité napětí motoru 230V a počítat s větším proudem. Je to stará pohonářská finta jak si pomoci k vyššímu momentu na hřídeli...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Martin Kurka
Offline
Projektant automatizace a strojů
|
|
« Odpověď #16 kdy: 26.05.2017, 01:11 » |
|
Pozor pro ostatní experimentátor y: Trochu dost nebezpečně se zde zachází s motorem!
Ale od píky: Použitý trojfázový motor vychází z konstrukční řady, která ve dvoupólovém provedení a 60 Hz umí bez ztráty kytičky trvalý provoz plným výkonem při 3600ot/min. Tento předpoklad platí u motorů do 1,5kW, motory vyšších výkonů už mohou mít konstrukci jinou a přetočit se tolik nedají. U motorů do 1,5kW je na tyto otáčky dvoupóláku dimenzován ventilátor i rotor a dá se říci, že nehrozí roztržení rotoru odstředivou silou ani rozlomení kola ventilátoru mechanickým přetížením (moc ventiluje), pokud otáčky nepřekročí 3000 za minutu u motorů pro 50Hz a 3600 ot/min u moderních "exportních" motorů 50/60Hz.
Jelikož výpočet odstředivé síly je F= m * r * f2 * 4 * pi 2 u velkých motorů roste průměr rotoru a rameno, které může být konstrukčně již provedeno jinak, nebo se v této osové výšce už ani dvoupólový stroj nedělá, nebo se použije i jiný rotor a ventilátor nelze se na tento předpoklad maximálních 3600ot/min spoléhat.
Takže váš 6-pólový motor se 950 synchronními otáčkami při 50Hz a 1140 otáčkách při 60Hz by se dal možná bez nebezpečí přetočit nejvýše na 3600ot za minutu, což je při napájení 180Hz. Výš rozhodně napájení nenastavujte i při použití pohonářské finty = měnič 400V a motor zapojen do D na 230V. Tato finta umožní nejen vyždímat z motoru velký výkun, ale umožní i provoz na vyšších frekvencích.
A tak obloukem se dostáváme k napájení motoru a jeho výkonu. Asynchronní motor je kupa cívek, indukčností. I jeho náhradní schema se vyznačuje více indukčnostmi. 1) Moment as. motoru je úměrný efektivní hodnotě proudu. Ale abyste cívkou protlačili velký proud, musíte počítat s její reaktancí. A protože zvyšujete kmitočet tohoto proudu, musíte podle Ohmova zákona zvýšit napětí, abyste protlačili shodný, nebo vyšší proud pokud se reaktance zvýšila.
2) Výkon motoru na hřídeli (a potřebný příkon) je úměrný mometu krát otáčky. Otáčky rostou s frekvencí lineárně.
|
Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu
Teorie=vše víme ale nic nefunguje Praxe=vše funguje a nevíme proč Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč
Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté
Ďábel je skryt v detailu
|
|
|
Martin Kurka
Offline
Projektant automatizace a strojů
|
|
« Odpověď #17 kdy: 26.05.2017, 01:24 » |
|
Pokračování:
Z toho vyplývá: Nejprve pro motor nenapájený měničem:
- při 50Hz je motor v Y nutné napájet 400V, aby mohl téci takový proud, který dá na hřídeli při otáčkách pro 50Hz takový moment, že mechanický výkon na hřídeli je kýžených 400W.
- při 60Hz je motor v Y už nutné napájet 460V, aby mohl reaktancí zvýšenou o 10Hz navíc téci stejný proud, jaký teče při 50Hz. Proč jen stejný? Protože motor je vinutý stále stejným průřezem drátu který se nesmí více zahřát od činné složky odporu. A také proto, že při stejném proudu je zhruba stejný moment, ale díky vyšším otáčkám vzroste výkon motoru. Pro 60Hz je vyšší než pro 50Hz. (ano, štítek motoru 50/60Hz uvádí 2 výkony)
No a zde dostáváme odpověď na prvotní otázku: Pokud budeme motor napájet nad 50Hz stále jen 400V, bude se sice točit rychleji (nebude-li zátěž potřebovat plný či vyšší moment), ale bude mít menší moment a menší výkon. Bude na 60Hz pracovat v oblasti s konstantním výkonem, to znamená, s rostoucími otáčkami mu bude klesat maximální moment a součnin moment x otáčky bude konstantní. Leč jestliže bude pohon potřebovat plný moment, otáčky motoru nemohou vzrůst - protože motor bude přetížen - a poroste skluz, poroste oteplení motoru až se motor zastaví, nebo shoří. U auta se tomu říká, že motor nejde za plynem - přetížené auto nedostanete do kopce na vyšší rychlost a uvaříte je.
A nakonec se dostáváme k oné pohonářské fintě - jak dostat do motoru shodný proud, teda jak jej napájet vyšším napětím, když měnič neumí dát vyšší, než je jeho napájení? Jde to jedině, když máme motor s vinutím 230/400V a měnič máme napájený 400V a měnič máme dostatečně proudově dimenzovaný. Měnič totiž umí šířkovou modulací měnit efektivní hodnotu napájecího napětí do motoru. Je to "jen" softwarová záležitost. (ano, tak lze pomocí nastavení parametrů měniče s omezením výstupního napští 3x110V napájet 110V motor ze 230V)
Takže motor přepneme do D na 3x230V. Měnič napájený 3x400V naparametrizuj eme tak, aby při 50Hz měl na výstupu napětí 3x230V. Pak nastavíme stropy frekvence a stropy napětí pro tuto frekvenci. Napětí totiž musí růst lineárně s frekvencí - ale nesmí být vyšší než je 400V, které z měniče můžeme dostat. Takže 400V odpovídá oněm magickým 87Hz. (400 * 50/230 = 87Hz). Nad tuto frekvenci už motorem neprotlačíme potřebný proud, nad 87Hz moment motoru a výkon bude klesat i při použití této finty.
Nezapomeňte si ale uvědomit, při této fintě je motor je i při zapojení na 230V napájen stále špičkovým napětím 560V a to od nulových otáček. Mění se jen jeho střída a tím jeho efektivní hodnota. Tato finta se rozhodně nehodí na postarší motory bez rezerv v izolaci vinutí.
|
Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu
Teorie=vše víme ale nic nefunguje Praxe=vše funguje a nevíme proč Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč
Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté
Ďábel je skryt v detailu
|
|
|