Diskuse Elektrika.cz

Co se týče podkladů, já použávám odřezky sádrokartonu, patřičné tloušťky. Je to zadarmo, dobře se to opracovává a je to nehořlavé, tepelně nevodivé a izolační. Co vy na to? Co se týče chrániče, dopručuji alespoň 100 mA. Mám dojem, že je to i v ČSN, ale příspěvek píšu už dost pozdě a nechce se mi to teď hledat. To IP 44 je myslím zbytečně moc. To není zemědělská provozovna, ani sklad hořlavých hmot. Já myslím, že krytí postačí stejné jako v bytě. Nejsem si ale zpaměti na 100% jistý. Kouknu do ČSN a příležitostně se ještě ozvu.

To Lampart:
Ten sádrokarton se mi moc nezdá.
Požadavek na PCH u hořlavých budov někde v ČSN myslím je, nevím ovšem kde, ani jaký je vyžadován reziduální proud (0,3A?). Krytí IP44 žádný význam nemá, jde spíš o to použít, co má majitel. Panelové krabice (některé) se podkládat nemusí, ale u nástěnných přístrojů IP44 si nejsem jistý. Žádnou značku to nemá, takže asi podložit (?).

Pro instalace  je stále platná ČSN 33 2312 z r. 1985. Na tuto normu se odvolává i ČSN 33 2000-5-51 platná pro instalace v objektech z hořlavých konstrukcí 323 CA2.

Chránič 300mA předepisuje ČSN 33 2000-4-482 "Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím" V tomto případě bych ale tuto normu nepoužil. Norma je platná pro zvýšené riziko  jako jsou sklady slámy, dřevoprůmysl a podobně. V těchto případech je nutné vypínat i vodič "N" podle čl.482.1.9!

PS: Chránič bych ale určitě použil.

Po pozorném přečtení "Všeobecně" opravuji předešlý názor, že bych normu ČSN 33 2000-4-482 nepoužil - normu bych použil. Norma pokrývá i instalace v místech s převážně hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích čl. 482.2.

Podle mého porozumění ČSN 332000-4-482 povinnost proudového chrániče a vypínaní středního vodiče neplatí pro prostory s hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích viz 482.1 x 482.2. i když
pro splnění všeobecného požadavku podle 482.2.1 by se asi hodilo použití proudového chrániče.
Už nějakou dobu přemýšlím nad lignátem. Je to karcinogenní nebo ne? A když, tak co používat jiného?

Nevím, zda je lignát karcinogenní, ale my používáme Cemvin.

Z mého předchozího bádání ohledně lignátu jsem zjistil, že karcinogenní je, používá se Cemvin. Věřím tomu, že by jste lignát už stejně nikde nesehnal

Říká se tomu lignát, ale není to ve skutečnosti lignát. Výroba lignátu byla zakázána asi před 15 lety, používají se jiné materiály, bezazbestové.

To: Němec

Máte naprostou pravdu. Chránič 300mA je vyžadován pouze v prostorách, kde je nebezpečí požáru  od skladovaných nebo zpracovávaných hmot.

Osobně bych chránič ale doporučil. Již před 10 lety se hovořilo všeobecně o použití chráničů při ochraně proti požáru.

PS. Podle mých zkušeností, co není povinnost dnes může být třeba za týden?!

Děkuji za příspěvky.
Jde mi hlavně o nutnost použití proudového chrániče.
Jak je určitě patrné z mých jiných příspěvků, osobně jsem jednoznačně pro všeobecné použití proudových chráničů, zvlášť u RD, bytů nebo u chatek, kromě jiné i pro lepší ochranu před požárem.
Bohužel, v některých případech chce zákazník minimalizovat náklady, jde o to, jestli je chránič opravdu nutný. Z výkladu ČSN to podle mě není jednoznačné, bylo by dobré udělat v tom jasno.

V ČSN 33 2000-4-482 v čl. 482.2 "Prostory s hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích" sice není přímo uvedena nutnost použití proudového chrániče, ale v čl. 482.2.1 je podmínka, aby byla učiněna taková opatření, aby elektrické zařízení nemohlo způsobit vznícení kterékoliv části stavby. Podle tohoto článku toho lze dosáhnout "prevencí proti požáru zaviněnému poruchami izolace". Z článku 482.1.7 potom určuje že, tam, kde by snížením izolace mohl vzniknout požár, musí být jmenovitý vybavovací rozdílový proud do 30mA. Sice je to požadavek pro prostory s nebezpečím požáru zpracovávaných nebo skladovaných hmot, ale zajistí ochranu při poruše izolace jak ukládá čl. 482.2.1 pro prostory s hořlavými hmotami ve stavebních konstrukcích.