Diskuse Elektrika.cz

Student v Asii studuje to, co si myslí, že ho uživí ...
    Student v Asii studuje to, co si myslí, že ho uživí ... řekl Michal Valášek z ČVUT ... a u nás studenti studují to, co je baví. Jsme příliš blahobytní ... V rozhovoru s Lukášem Smelíkem jsme slyšeli o poklesu absolventů technických oborů. Máme si tedy tyto skutečnosti interpretovat tak, že avízovaný Průmysl 4.0 budeme realizovat "technickými mozky" z jiných zemí? Více poslouchejte zde!
   
    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/bleskovky/student-v-asii-studuje-to-co-si-mysli-ze-ho-uzivi/@@eview)
   



           

V přebytku absolventů filosofických a podobných fakult a nedostatku absolventů technických oborů na jakékoliv úrovni vyučením počínaje, VŠ konče. Což není jen problém náš, ale celé Evropy.
Proto se nám inovace technologií a rozvoj techniky jaksi stěhují na Dálný východ, zatímco Evropa řeší sociologickou a genderovou problematiku

No a student v ČR to má na salámu, protože ví, že (zůstanu-li u elektrotechnik y) ať už se vyučí, nebo si udělá prumku, dostane hned lepší peníze jako skladník v logistickém centru, než od majitele elektrofirmy po třech letech dřiny na stavbách.
A není to jen technika.
Dokonce pozoruji dlouhodobý pokles nároků na absolventy a tomu odpovídající kvalitu na výstupu.
V praxi pak takto nekvalitní produkt, bez zájmu o další rozvoj, stejně končí u pásu, nebo v logistice a v důsledku se má finančně líp a s menší zodpovědností a nároky na schopnosti a dovednosti.
Nástupní plat elektrikáře po škole je 18-20kKč, v logistice 25-30, u pásu zrovna tak. Proto taky mnozí učedníci (a je jedno v jakém oboru) dopředu ví, že to dělají jen pro ten papír, který potřebují jako doklad minimálního požadovaného vzdělání.
A VŠ? Proč se dřít techniku (ač už je to taky hodně zjednodušený),  když je snazší koupit něco na soukromý VŠ, nebo nějaký pochybný humanitní obor a přisát se na státní cecek.
Takže sice si tu PR hraje na nějaký 4,0 průmysl, ale školství je 1,0 a jsem zvědav, kdo ten rádoby průmysl 4,0 potáhne dál.  (dance)
 

Pan Hrubý popsal současný stav zdejšího školství a praxe velmi hezky.

Jinak já se onomu Industry 4.0 také trochu směji. Z mého pohledu je to stavění domu na úplně nedostatečných základech. Ale proč ne, lidé se rádi ženou někam vpřed a nevadí jim, že přitom produkují cosi nehodného minulosti, dneška i budoucnosti.

Já miluji matematický přístup a matematici jsou nadaní schopností tvořit nové světy tím, že do chaosu slovem vnáší řád, ve kterém pak rostou a žijí nové teorie a systémy. Ale když se jeden  kolem sebe dnes rozhlédne, tak řekne maximálně tak "zůstaňme raději u chaosu" : ))

Tento výrok by mohl platit, poku by Průmysl 4.0 byl projektem s určitou strukturou. Průmysl 4.0 je vize. A vize se prosekává tím, co má, ne tím, co může a možná by mohla mít.

A k té poslední větě ... pokud je tedy řeč o vizi, pak neznám vizionáře kteří by šli za svou myšlenkou a posuzovali by zda je něco hodné, či nehodné minulosti, dneška i budoucnosti.

Dovolím si tvrdit, že dnes to není jako kdysi o jednom řemesle. Dnes musí člověk znát víc, než to, co ho profesoři, většinou "mamuti z pravěku" naučí. K tomu musí přidat další obory aby byli jako pracovníci opravdu s přidanou hodnotou. Lůzr s čerstým diplomem, škrábající o nějaké peníze bez toho, že by uměl víc, než ho naučila škola, zůstává lůzrem. Musí sám investovat do své praxe i za cenu, že by někde pracoval zdarma. Většinu je to tak, že získá místo v nějakém obrovském koncernu kde chytá manýry ozubených koleček a když ho pak vyhodí jeho dovednost jsou především statistiky, tabulky a reporty. S jedním Asiatem pracuji a jeho píle dosáhnout výsledku je neuvěřitelná. Jednou mi na to odpověděl, že rozdíl mezi mnou a jím je v tom, že já mám své jistoty a on vůbec žádné. A tomu odpovídá celá Evropa.

Vizionáři ať se klidně honí za svým prvenstvím a velikostí. Já zas říkám, že vše nedokonalé je jen dočasné a bude nahrazeno. Ono přístup lidí je dvojí. Jedni lidé při řešení jednoduchých problémů vytváří umělou složitost, která nese jen další a další zbytečné problémy. Druzí lidé naopak dokáží uchopit i složitý (zdánlivě klidně i neřešitelný) problém tak, že z něj kouzlem udělají skoro jednoduchý problém. První přístup polyká obrovské prostředky, druhý přístup naopak obrovské prostředky přináší.

Tohle je velmi výstižné zhodnocení situace.
Celá slavná násilná digitalizace jednoduchých a fungujících procesů, která souvisí s pochybným projektem 4.0, takto funguje.
Manuální práce a nároky na její kvalitu, jsou upozadněny poždavkem na zpracování tabulky o jejím vykonání, které trvá déle, než práce samotná.
Ovšem výsledkem je nějaká excelová tabulka kdesi v ústředí, nad kterou si pohoní čerstvě přijatý kontrolor kvality práce, který ač práci samotné nerozumí, z tabulky vyčte, zda byla provedena a jestli by nebylo možné ty časy ještě zkrátit, aby nebylo potřeba tolik zaměstnanců.

Přínosem 4,0 je tedy vznik nových pracovních míst, které neprodukují žádné hodnoty, pouze kontrolují, zda zdroje dobře plní výkonnostní plány.
Přijde doba, kdy budeme mít miliony ajťáků, ale těžko budem shánět instalatéra, nebo zedníka.
Znovu se začíná dít podobná věc, jako koncem devadesátek, kdy se začlo veřejně opovrhovat učebními obory a maturita byla považována za minimum ke spokojenému životu. S odstupem času nás to dohnalo v nedostatku lidí, produkujících nějakou hodnotu.
Nyní PR zkouší nesmysly s digitalizací i u veřejného WC (zpřístupnění a platba kartou či mobilem) a ač to budou ti, kdo na tom bohatnou (internetoví provideři, mobilní operátoři, tvůrci ne vždy vychytaných aplikací a další) tlačit, jednou se lidstvo z naprosté oddanosti digitálnímu světu po.ere ze střetu s realitou života.
Ony ty náznaky paniky jsou patrné už dnes, když se čas od času vypne vysílač, ať BTS či jen wifina a přestanou fungovat data.
Někdo přijde o fejsbůček, jiný ztratí kontrolu nad děním ve svém "chytrém" domečku a ty stavy připomínají absťák.
A teď si to přveďte na digitálně dozorovanou fabriku.

OK. Ve svém věku jsem doposud bohužel potkal jen ty z první skupiny. A máte pravdu, že než došli k jednoduchému řešení, stálo je to mnoho úsilí a prostředků. Odkud se berou lidé z druhého případu opravdu netuším. Ale od toho jsou podobná fóra, že se dozvím něco nového. A když tedy naznačujete, že ti, co propagují vizi Průmyslu 4.0 jsou nekompetentní, tak jaké je jiné řešení? Zabývám se tím od roku 2015 a smysl mi to dává.

Opravte si slovník, jak jsem uvedl, nejde o projekt ale o vizi.

Souhlasím s vámi,  že v jiné vrstvě je pohled na digitalizaci tristní. Vynalézají se kola, redefinují se pracovní místa (dělnice = provozní operátorka, skladník = manažer logistiky, uklizečka = kosmetička podlahových krytin ...) a vznikají nové profese (digitální marketér, SEO manažer, copywriter),     přičemž všechny uvedené pojmy tu už byly zastoupeny v jiných profesích a u těch co ví, to vzbuzuje spíš úsměv, než ...

Vše co uvádíte je realita. Bohužel to nejlepší teprve přichází. Strojové učení. A jak mnozí ví, (všem komu se to nelíbí) máme tři stejné možnosti:

• odejít
• změnit to
• smířit se s tím

Tak kterou z těchto tří alternativ pánové zvolíte?

Abychom neodbíhali od tématu, zmiňovaný Asijský student nám ukazuje variantu opravdu k zamyšlení.  
[/list]

Vize, kterou někdo tlačí prakticky do současné reality, bez ohledu na nefunkčnost a nedokonalost, s náklady navíc a pochybným výsledkem, mi přijde jako projekt na oškubání hejla.
Stejně jako unijní vize o lapání čpavku v kravínech, ze které se stal výdělečný projekt na prodej ionizátorů, jinak určených pouze pro obytné a kncelářské prostory.
Pragmaticky vzato, oni ti "vizionáři" o tom nežvaní zadarmo. Není to typ vizionářů jako Tesla, Křižík, nebo Edison. Přinášejí většinou pouze komplikující element do jinak dobře fungujících věcí a tím se živí.
Přirozená technická evoluce to není, protože všechno co se vynalézt dalo, už vynalezeno bylo a teď se k tomu vymýšlí předražená digitální kurvítka.
A co s tím?
Odejít není moc kam, protože už i domorodým kmenům dodávají neziskovy soláry, aby si mohli užívat internetu. Že to zničí jejich kulturu, to nikoho netrápí.

Změnit to taky nejde, protože jak bylo patrno na wuchanské krizi, pokud je vyšší zájem, jednotlivci se dočkají pomalu středověkého procesu, ač se rok poté ukáže, že pravdu měli.

Smířit se s tím se jeví jako jediné průchozí, ale s tím, že si člověk zachová svou analogovou podstatu, protože dříve nebo později se tenhle domeček sesype a pak se teprv ukáže, kde mají navrch dovednosti a schopnosti dané evolucí, oproti bezbřehé důvěře ve svět jedniček a nul.

Asijský student by se tedy měl držet analogového oboru, přičemž jako nadstavbu mít povědomí a znalosti o jeho digitálních specifikách.

Já bych nechal na každém, co si vybere ke studiu. Nakonec není úplně to nejdůležitější, co máte vystudované, ale to, co vás osloví, co vás baví, k čemu se během života dostanete.
A navíc, je doporučeno několikrát za život z důvodu vlastního duševního zdraví zcela změnit obor.

K "průmyslu 4.0" a podobným věcem- vývoj půjde vlastní nevyzpytatelno u cestou, ať si novodobí politruci, nástěnkáři a jim podobní říkají, co chtějí.
Podle mého názoru jsou to lidé, kteří cítí příležitost zviditelnit se, získat své místo na slunci, ale nic (kromě prázdných frází a floskulí) za nimi nezůstává.
Čest výjimkám.

Zase projekt? Asi to nemá cenu vysvětlovat. Patrně komentujete to, co čtete z médií a to opravdu nemá cenu komentovat. Pokud opravdu chcete proniknout do jádra této problematiky, mohu vás seznámit s těmi, kteří ví co říkají a nejsou to jen novinové headlines!

Co se týká nařízení EU, tak to 100% souhlasím, to je někdy skutečně běs.

Ano, musíme se smířit s faktem, že svět se změnil. Bohužel je to brutální šílenost, která rozkódovala v některých případech i zdravý rozum. A pokud Asiat, tedy naštěstí to není jen on, tak je dobré si všimnout, že studuje to, co pak dovedně složí v celek a ten má hodnotu. Naše jistoty a pohodlí nám vnucují dostat papír na nějakou teoretickou odbornost a český človíček je pak s tím papírem někoho umlátit, že mu je takový canc k ničemu. Samozřejmě, že je.

I zde je mnoho přátel, kteří ví, o čem píšu. Uvedl bych třeba projektanta nn který si udělal ještě semestry práva. Jiný měl odbornost VF technologie na VUT a ve stejném věku jako já zvládl dva výuční listy elektrikáře a zamečníka. Ale pozor! Vůbec ne pro nějaký papír! Doplňuje si směr své vize. A ještě letitý příběh jednoho Vietnamce co dělam mistra na SOUE ...

O0

Oba uvedené případy vymezují jakousi osu, na níž se nacházejí skuteční lidé. Přitom je to tak, že čím je člověk blíž k 1. případu, tím víc má potřebu si o sobě vytvářet falešné představy a čím je člověk blíž k 2. případu, tím víc se umí radovat se samotné cesty na dosud nepokořenou horu problému. Tím větší musí mít ale i víru, protože bez ní by mu chyběla potřebná odvaha a smělost.

Odkud se druzí lidé berou? To jsou ti, kteří mají potřebu pronikat svou myslí hluboko pod povrch věcí k principům. Tím, že tak pravidelně činí, dostávají praxi a jak se na nějaký problém zadívají, hned vidí množství problémů těch snadných cest, kterými by se bez velkého přemýšlení vydali ti první.

Jaké je řešení? Řekl bych, že je potřeba u nadaných dětí (zejména) od mala podporovat rozvíjení přemýšlení. To samozřejmě není jediné, u dětí je potřeba rozvíjet i lidskost a víru v dobro. Naše lidskost se rozvíjí především tím, že se učíme dělit o to těžké i o to krásné s druhými.

Problémem lidí je, že se ženou někam za svými přeludy a nedokáží zhodnotit to, co mají. Tak se pak stává, že jsou na pracovních pozicích, na které už nestačí a na kterých nejsou užiteční, zato ale chybí jinde.

Položit nejen digitálnímu průmyslu pevné základy by bylo jistě krásné. Byla by to bouře, která by zničila veškerou dnešní prázdnou formálnost a po které by vyšlo nové slunce v novém světě. Také by nastavila laťku, bez jejíhož překonání by člověk nemohl dělat technickou práci spojenou například s tvorbou dokumentace. Tím pevným základem by byla nová axiomaticky vystavěná teorie produktů a její zvládnutí by bylo odstupňované po úrovních.

Sice by to bylo hezké ale ne pro současný svět.

Těžko se živit coby zoolog, když se bojím pohladit kočku.
Těžko se živit coby technický vědátor, když je mě bližší hlazení koček.
K tomu šance, že se stanu výjmečným zoologem či vědátorem je dosti malá oproti jistotě nadprůměrného příjmu z výsledků oboru společností neměřitelných.
A když se nechce vůbec přemýšlet a jedinec není úplně tupej (myšleno umí číst a psát) ujme se v politice.
Každý dle svého.

Aha, pak budeme muset počkat ještě na další generaci. Protože ta, která by měla zastupovat tu druhou skupinu, právě vydělává na prázdných větách, heslech a do žádné hloubky neproniká. Vyznačují se neustálou potřebou všechno měřit bez předchozí snahy nejdříve vytvořit skutečnou přidanou hodnotu.

O 4.0 čtu hlavně tady, ale s běsnou digitalizací kdysi jednoduchých úkonů, se setkávám poslední léta všude. A sorta jedinců, která na tak jednoduchou věc, jako shrnovač hnoje, implementovali PLC a celý se to ovládá přes vzdálený přístup, je mi krajně proti srsti, protože jejich řešení je drahé, poruchové a náročné na obsluhu (jezedák s tím prostě bojuje). Majitel kolchozu však byl zmasírován PR a v domění, že bude světový, ten drahý krám nechal namontovat. Dtto čipové obojky pro dojnice. Zkrátka když vidím, že se někdo snaží za každou cenu tlačit čip tam, kde dosud stačila lopata a ten čip nedosahuje kvalit lopaty, nemohu to vnímat jinak, než byznysplán na hloupé hejly. Že ty firmy nemají dlouhou životnost, jistě potvrdí i provozovatelé prvních bioplynek, kteří už museli měnit technologii, protože tvůrce řídícího systému neexistuje a přístup do systému nemají.

Když to řeknu jinak, na světě existuje mnoho laboratoří, kde se snaží najít lék na rakovinu. Mnoho jich pracuje v naprosté tichosti, není o nich vědět, čekají, až budou mít co předložit světu.
Pak jsou jiní, kteří jsou vidět pořád, chvástají se s každým byť zanedbatelným pokrokem a protože je o nich slyšet a chvástají se, najde se dostatek sponzorů.
Obdobně jako druhá skupina mi přijdou mluvčí 4,0. Spousta plamennýc projevů ve Verneově stylu, lidi na to slyší, ale v podstatě se technologicky stagnuje, vyjma vymýšlení rozličných implikací komplikátorů procesů.
Až budou jako první skupina a pak přijdou s něčím převratným, jako byla elektrifikace, nebo rozštěpení jádra, pak si zaslouží úctu a uznání, ale to co slýchám, připomíná spíše prázdné fráze politiků, kteří se předhání, kdo toho řekne méně, za použití více slov.
Jako technika mě neberou tyhle prázdné řeči. Spíše než na tohle, by měla být tvůrčí energie vynaložena na pro lidstvo zásadnější věci, jako třeba jaderná fůze, protože bez siloviny, nám bude digitalizace tak nějak k ničemu.

Když to se míchají jablka a hrušky. A by se mohla nějaká společnost včlenit do Průmyslu 4.0, takj musí nejdříve své procesy digitalizovat. To je řečeno obecně. Ale neexistuje žádný "předseda ÚV",  který by shora přikazoval jak a co má který podnikatel digitalizovat aby byl efektivnější. Vždyť to není ani reálné.

Sám pátrám po tom, co se opravdu přibližuje tomu, po čem se volá. Ale pokud se budete o tuto problematiku zajímat pouze z médií, tak si budete třeba myslet, že 5G sítě jsou tu pro rychlejší data v mobilu.

To je dobré téma na letošní MSV respektive Digitální továrnu. Poznamenávám ...

Ale zpět k tématu.
Proč tedy máme tolik humanitně vzdělaných lidí a málo technicky? Co z toho zpětným rozborem tedy vyplývá? Je větší poptávka po marketingu, než po výrobě? To by neplatila poučka, že se dobrý produkt prodává sám. Že bychom netvořili "zlatými ručičkami" dobrý produkt? Vyrábíme šmejdy a prodáme je jen když si najmene dobrého copywritera, který to vybásní do nebe a následně SEO manažer naše šmejdy posune výš ve vyhledávačích? Nemusíme dělat šmejdy, stačí jen průměrné věci a i ty pak potřebují takové netechniky. Tak kam se tedy rozdělují odměny? Když bude technik vyrábět a nebude mít tu humanitní podporu? A v případě kdy humanita bude básnit o ničem?
 (drinks)

Vím o Vašem velkém přehledu v problematice 4.0.
Já vidím hlavní problém hlavně v té digitalizaci. Děje se to neřízeně, vzniká spousta nekompatibilní ch datbází, digitalizace jednoduchého procesu vede často k jeho zkomplikování a jediným přínosem je vznik pracovního místa pro ajťáka.
Ale třeba to jednou někdo sjednotí.

Když to vidím a slyším okolo sebe, tak to taková záhada není.
Technika je obor, který má daná pravidla, musí se používat mozek a mít pro ni nějaké zapálení.
A od toho se odvíjí i náročnost učiva. A konečně začínající technik po škole se k pěkný výplatě musí propracovat.
Oproti tomu humanitní, filosofický, obchodky, sportovní školy a různý další paskvily, na pracovníky, kteří neprodukují žádné hodnoty, mají na jednu věc deset možných výkladů, mezi nimiž není problém se trefit a projít je tak nějak na pohodu.
Následně u státního se řeší nejvyšší dosažené vzdělání a ne v jakém oboru, natož jaké jsou dovednosti a schopnosti jedince.
Takže je to jen o lenosti a nechuti k náročnějšímu studiu.
A jako bonus lepší prachy na začátku u státu, nebo neziskovky. Nic víc bych za tím nehledal.

Dovolím si k tomu jednu malou poznámku.
Nemáme centrální plánování, nikdo neurčuje školám počty absolventů. Vypadá to jako čistě konkurenční trh se vzděláním. Při detialním pohledu to ale tak hezké není. EU tlačí na zvušování počtu absolventů VŠ někde jsem dokonce zaslechl, že cílem je abu VŠ vzdělání mělo v EU cca 80 procent populace.
Jenže s rozvojem společnosti neroste  IQ populace a i gaussova křivka rozložení IQ zůstává stále stejná.  Pokud má mít 80 procent populace vsokoškolské vzdělání, musí se (aspoň u některých oborů) snížit laťka.
Nabídka VŠ studia stále roste ,  včetně toho bezplatného, hrazeného státem. Ekonomická situace rodin není taková, aby nutila mladé přemýšlt čím a jak se uživí.
Navíc stát poptává na pozice úřednictva  stále více absolventů jakéhokoliv VŠ oboru (včetně oborů vůbec nesouvisejícíc h s předmětem činnosti)
Tržní prostředí to tedy moc není, nevede ke vzniku konkurence a ani není podnětným prostředím pro inovace.
Co vyrábět když se vše dá dovézt z Číny? Umění je prodat vyrobené zboží i když ho zákazník tak moc nepotřebuje. Tady se  spíš uplatní psycholog nebo socilog.
Dlouhodobě mi to připadá jako cesta do pekel ale zatim je to cesta pěkná, rovná tak proč se znepokojovat

co se týče té 4.0. V práci teď dost naražíme na problémy starších objektů kdy maj marku, ale něco se někde porouchalo (ať už čidlo, kabel, převodník etc),  původní firma už třeba ani neexistuje, dokumentace je k ničemu. Vzniká tak problém jak třeba onen vadný článek nahradit. Když si na to pozvou nějaké současné maraře tak ten jim řekne, že to je na kompletní překopání (vytrhání té staré, překopání kabeláže atd) takže cenovka letí do milionů. a pomalu jinej způsob není právě kvůli tomu jak tu bylo zmíněno, že ta digitalizace je neřízená (EU se tu rozčiluje nad napájecím konektorem u mobilů když stejně ten capl do zásuvky má USB 2.0, ale nějaké sjednocení digitalizace neřeší) a nikdo tu nemá ani vůli to nějak sjednotit. Trochu do toho teď proniká LoRa s tím, že ten protokol je volný, všem přístupný a tak trochu nutí firmy být víc otevřené v možnostech použití komponent třetích stran (i tak se tu ale najdou tací kteří si to uzamknou pro sebe a spoléhají na to, že se prsí nějakým povolením, třeba, že jejich dálkový odečítač elektroměru má povolení od CEZu, přitom distributorovy je jedno jak si případně odečítám data z optického portu na elektroměru).

Ale bezdrát stejně nikdy nebude moci nahradit vše a všude, obzvláště něco jako je LoRa a další LPWAN technologie, které prostě nebudou nikdy fungovat v reálném čase a tam kde je potřeba snímat veličiny v reálném čase to jinak než drátově asi zatím ani nepůjde.

Celkově došlo k úplnému převrácení hodnot. Už není důležité něco nového, převratného udělat ale co nejlíp to "obkecat". Presentace a excellovské tabulky jsou najednou důležitější jako práce samotná. Už není důležité něco umět, ale co nejlíp zabalit výkal do pozlátka a vyhlašovat jej za dort. S tím zcela jednoznačně souvisí i nechuť mladých lidí studovat technické odbory kde prostě nic "obkecat" nejde a 2+2 je vždycky 4 nezávisle na názoru studenta. Pro mnoho lidí zvyklých školou proplouvat s minimální námahou je tak nějaký pseudoobor na tiskárně diplomů volbou číslo 1. Situace zašla už tak daleko, že se mi nedávno jeden akademický funkcionař z VUT Brno svěřil že má vážnou obavu kdo vůbec bude udržovat v chodu technologie na kterých závisí naše existence až do důchodu začnou masově odcházet technici z generace "Husákových dětí". 

Vytesat do zdi! Odkud já to jen znám?  O0

Tahle obava je ze určité části lichá. Na trhu působí celá řada firem, které s radostí provedou upgrade těhle technologií následná údržba se nebude řešit pomocí vlastních sil ale bude na to domluvený kontrakt s dodavatelem. Co na tom, že stará technologie plnila všechny požadavky a mohla dále fungovat. Zvýší se jen závislost na výrobci /dodavateli a posílí se trvalé cashflow kdy místo vlastního zaměstnance platíte výrobci. Najmete  nového zaměstnace který místo znalosti technologie potřebuje správně vykazovat jak probíhají healthcheky, upgrady atd.  Pak jednoho dne výrobce oznámí že za rok nebo dva bude end of support a začne vše nanovo. Smutné je, že se  při tom vytratí určité know how a zvýší se závislost na dodavatelích technologie. Limitujícím faktorem nebude zdaleka fyzická životnost zařízení ale morální (sem patří i to, že neseženete po x letech někoho kdo by tomu rozuměl).

Problém je v tom, že ani ty dodavatelské firmy za pár let neseženou techniky. Řeknu to asi takhle: když v jeden akademický rok ukončí studium 150 sociologů, 200 politologů, 300 absolventů genderových studii ale jen 70 energetiků a 150 síťových inženýrů, máme do budoucna zaděláno na docela masivní průser. Synovec studuje na VUT komunikační technologie. V ročníku jich začínalo 140 a na studium nebyl výběr ale nábor. V druháku jich zůstalo 78, zbytek odešel studovat něco "snadnějšího". Nakonec jich bakalářský titul dostalo kolem 60.

Pánové, opravdu nechci ve firmách nikoho nasrat ale napsat to musím!
Pohledem na odborníky u některých našich výrobců je to tragédie.
Pravděpodobně je to nejhorší v těch velkých koncernech, kde se zabývají hlavně reporty. V miinulosti jsem byl zvyklý na to, že jsem vyhledával ty, kteří publikovali v časopisech. Dnes se ještě objevuje třeba inženýr Štěpán z Felten & Guilleaumme se svými proudovými chrániči. Super a dál?
Dál nic. Nikdo už nic nepíše. Ti staří tvrdí, že už vše napsali a že to už všichni známe a nová generace neumí napsat souvislý odstavec.

Znalosti mladých produkťáků jsou omezené tak možná na to, zač jsou placení a bohužel i v některých případech mám "vygůgleno" více, než o věci tuší. Rád se účastním firemních worshopů abych se dozvěděl informace z první ruky. Teda chtěl jsem to napsat v minulém čase.

Letos jsem byl na několika událostech a dopadlo to tak, že kdybych dal synovi předčítat datasheety, ušetřil bych čas a cestování. Přednášející znali ..... ale s nějakým stupněm vysoké školy se rádi pochlubí. To je novodobá tragédie, tedy asi spíš pro ně, protože si info najdu jinde a jestli jim do toho ještě hodí vidle AI, tak jdou žebrotou. Figurky do jazzu. Hlavní přidanou hodnotou bod do ČKAITU a obžerství.

Neříkám, že bych to, co popisujete neviděl podobně ale technik obvykle není spisovatel ani zázračný rétor. Na druhou stranu výřeční mluvčí nedělají rozdíl mezi kabelem a vodičem, budou tvrdit, že je zařízení pod proudem a podobné lidové nesmysly. Pokud vím, tak žádná technická škola nevyučuje veřejný projev. Skutečně! Ani na VUT v Brně nemají dramaťák. A co vy? Vy byste vyseknul poutavou a přínosnou přednášku třeba na šedesát minut o své práci?  (dabel)

Sice oproti povodnej teme ide o mierny off topic, ale ked uz sa Industry 4.0 nacalo..

Prvy problem vsetkych tychto buzzwords je, ze im malokto rozumie. Vacsinou su prezentovane top manazmentu firiem a tam malokto vie detaily o automatizacii, cest vynimkam. Takze v konecnom dosledku sa obchodak a CEO navzajom potlapkavaju po ramene ake to bude skvele. A na konci z toho vacsinou vyjde strasny paskvil, kedze to musi prejst cez 20 roznych ludi/firiem/procesov a ak je kazda co i len jednym percentom nekompetentna, skoncite s krasnym 0.99^20 cca 80% vysledkom. Takze v konecnom dosledku sa stale nieco bude srat a nefungovat dokonale.

Pritom je ale zakladna premisa skvela.

Stroje sa navrhuju v 3D programoch. To je fakt. Riadenie PLC sa navrhuje v roznych vyvojovych studiach, ktore maju velmi pokrocile moznosti simulacie. (Mimochodom, ak niekto spomenie v 2023 programovanie noveho stroja v LAD, ukazte mu dvere, fuj.)

Konecne niekoho napadlo dat uvedene dokopy. Takze programator si vie odskusat software na 3D simulacii stroja, overit koncove stavy, nastavit parametre, testovat veci a pohyby, ktore by v realnom svete neboli mozne, lebo by hrozilo poskodenie drahych casti.

Pridajte k uvedemu VR headset s dobrymi controllermi a mozete si vyskusat stroj ovladat nazivo vo VR. Toto je okrme ineho extremne prinosne ked navrhujete celu tovaren a potrebujete sa pohrat s pristupovymi cestami, servisnymi pristupmi atd atd. V porovnani s navstevou realneho stroja momentalne nic tak neprinesie realne odskusanie ako VR.

Dalsi krok - simulacia celej tovarne. Zoberte niekolko strojov, spravte model tovarne, nastavte vstupy a vystupy materialu, operatorov. Siemens Tecnomatix to robi uz roky, no tak nejak.. mizerne a zbytocne zlozito. V novsich verziach ale uz je mozne zobrat virtualne stroje s plne virtualizovany m riadenim, hodit ich do virtualnej tovarne a presne vidiet people flow, material flow, kde v tovarni mate kriticke miesta, ktory stroj je najpomalsi z celej produkcie, vplyvy udrzby a vypadkov na zvysok produkcie, pouzitie skladovych miest, vypocet predpokladanyc h vypadkov jednotlivych dielov ako motory, pneumaticke valce, loziska, ovladacie prvky. Kto hral hru Factorio, ktora je prakticky cela o optimalizacii tovarne - tak sem sa dostavame.

Preventivna udrzba jednoducho funguje, to je overeny fakt. S modernymi postupmi je mozne extra drahe motory osypat snimacmi, ktore spolahlivo povedia, ze motor dosiahol 90 percent zivotnosti a potrebuje repas. Spolahlivo pred tym, ako sa spektakularne poserie v plnej rychlosti a hodi trojtonovou hriadelou cez dve steny. A toto zacina prichadzat aj do beznych menicov a casto bez externych snimacov. Za pouzitia cloudu (sproste slovo, ktore nemam rad, ale ked ma vyrobca menica k dispozicii desattisice merani z roznych miest, statistiku dokaze viest) je mozne zistit, ze drobne parametre behu maju istu korelaciu s opotrebenim a zas viete povedat, ze motor melie z posledneho.

Pokracovanie.. ten limit je dost maly.

Spickove nove motory maju integrovany menic, 18 bitovy enkoder a potrebne snimace v malej kocke nasunutej na oske motora. Do isteho vykonu je mozne k motoru priviest jediny M12 kabel s napajanim a datami, ktory je dokonca mozne rozviest medzi dalsimi motormi - toto zjednodusi udrzbu a aj vyrobu neuveritelnym sposobom - ziadne tahanie a zapajanie kablov. Jeden konektor z PLC pre 20 motorov v serii, plna onboard diagnostika, vymena za minuty. Nove PLC ani nepotrebuju rozvadzace, vsetko je modulove, napajanie, snimace, menice. Aj toto je castou P4.0, kedze vsetky tieto zariadenia vedia produkovat haldy diagnostickych dat pouzitelnych ine len na udrzbu ale aj na riadenie a podobne.

Dalsi krok je Manufacturing Execution System. Mate inteligentny sklad s aplikaciou QR kodov na produktoch. Mate inteligentny roboticky system, ktory spravne zasobuje produkciu. Produkcne stroje maju na vstupe a vystupe skenery a znackovace. Chyby operatorov su minimalizovane . Je coraz dolezitejsie mat pre kazdy produkt traceability, takze na vystupe plnohodnotny "pas" s presnym udajom zlozenia, presnym popisom krokov vyroby, cely strom od raw materials na vstupe az po vystup, spolu s meraniami kazdeho kroku produkcie, kontrolou kvality a vsetkym inym podstatnym.

Spravne navrhnuty MES system, v spravne navrhnutej tovarni so spravne navrhnutymi strojmi dokaze neuveritelne zazraky s produktivitou. A hladanim obskurnych chyb, kedy drobna chyba na jednom stroji, ktoreho vysledky su ale stale v tolerancii, v kombinacii s drobnou chybou na uplne inom procese vytvori paskvil. Moznost mat obrovsku databazu udajov o kazdom medziprodukte a schopnost pracovat s touto databazou, pripadne na nu vypustit dobre natrenovany automaticky system je nieco skvele.

No.. a teraz to dajte spravit nejakemu diletantovi a dostaneme sa presne tam, kde sme.

I když to tak nevypadá, souhlasím s VámiDodavatelské firmy možná budou mít centrály v Evropě a tam budou mít absolventy sociologie a genderových studíí a ti budou vymýšlet jak mají vypadat záchodky pro x dalších pohlaví.
Techniky bude mít asijská pobočka a tam bude soustředěna kvalifikovaná práce. Dlouhodobě tento model postupné deindustrializ ace udržitelný samozřejmě není. Know how sa vždy zabydlí tam, kde se něco nového vymýšlí a vyrábí.
Místa kde se jen spotřebovává chudnou a degenerují. Skutečné hodnoty nevznikají ani pravidelnou degustací rumů, ani celodenní diskuzí o genderu ani publikováním slabomyslného obsahu na sociální sítě. I když je zatím možné zatakovou činnost pobírat každý měsíc zajímavou sumu peněz. Každý den je potřeba něco sníst, jednou za x měsíců koupit nové boty místo prošoupaných a jednou za x let opravit na domu střechu aby nepršelo do postele...
Čím dál víc pozoruji v západní společnosti nárůst používání slova nárok. Lidé argumentují. že mají nárok na bydlení ,  nárok na připojení k internetu a snad i nárok na pomoc při jakékoliv nouzi. Nárok na pochvalu ve škole a v zaměstnání si pak myslí, že mají automatický nárok na úspěch. Vzdávají se odpovědnosti za svůj život a nepřímo i svých svobod. Takhle nějak si představuju zlatem dlážděnou cestu do pekla.

tak si přečteme normu iso 68-1:1998, jak je definován metrický závit a zdržme se výkřiků ...

Přesně tak, na metrický závit pasuje metrická matka, to potvrdí 9z10 asijských studentů.

Asi ano ale já mám roky praxe. Poukazoval jsem na to proto, že pokud někdo pracuje na pozici kde se od něj čeká nějaký veřejný projev, tak by mohl na sobě zapracovat. Někteří se opravdu nedají dlouho poslouchat. To už musí být nějaká kapacita abych zkousnul mizerný výstup. Pokud jde o obyčejného prezentéra, tak to si dávám pauzu a jdu pryč.

A vzpomínám si na jednoho studenta ČVUT, který na první pohled neodpovídal představě někoho, kdo má něco sdělovat a po chvíli mi padla brada, jak měl myšlenku srovnanou a spatra všechny překvapil.

S tím souhlasím! Už jsem alergický na všechno pochází z nějakého zvyku. Zpravidla jsou nejlepší ti, kteří vyrůstali bez jistot a potřebují se prosadit aby přežili. Jenže to je ta sociální Evropa plná falešných jistot.

a  9z10 asijských studentů se drží vlákna.....