Diskuse Elektrika.cz

U novostavby RD byla právě provedena montáž hromosvodu, kdy u jehlanovité střechy byly použity tři jímací tyče (nejdelší na "kotlovém" komíně, kde je i anténa, po dvou kratších pak na krbovém komíně a vrcholu střechy - viz foto). Svody jsou čtyři, tj. v každém rohu čtvercového půdorysu RD, a jsou připojeny na ze základů trčící FeZn pásky. Samotné spoje jsou zastříkány nějakou černou barvou (viz foto),  ovšem zbylé části základového pásku nijak ošetřeny nejsou, přičemž se nacházejí v místě, které bude po finálních terénních úpravách pod vrstvou strusky a zeminy různé tloušťky.
Má otázka zní: Je nutné tyto části před zásypem nějak ošetřit? Pokud ano, čím? A týká se to i vodiče svodu, bude-li pod zemí? A neměly by být tyto zasypané spoje i něčím obaleny, aby nebyly přímo ve styku s obsypem (pro případnou revizi)?
A co říkáte na samotné provedení hromosvodu s oněmi třemi tyčemi, kdy ve vrcholu střechy není nejdelší tyč?

Pokud jde o základový zemnič, pak musí být ošetřen přechod beton/zemina. Pak doporučuji ošetření vývodu ze zemniče v celé jeho délce, který bude ve styku se zeminou.
Správně provedený zemnič je v základu oblit betonovou směsí (zemnící páska je uložena na dně výkopu v podpěrách. Vývody ze zemniče se pak provádějí FeZn10 v izolaci.

Tak nějak nechápu myšlenkové pochody montéra, který uložil svody na podpěry do zdiva vedle okapové roury. Opravdový hromosvodář by dal svody na podpěry určené k montáži na okapové roury.

Co se týče jímacích tyčí.......... ... jejich rozmístění a délka musí být součástí projektové dokumentace. Ta by měla obsahovat grafický návrh kompletní soustavy.
Pokud dokumentace chybí, je to velká závada, bez které dnes vlastně hromosvod nelze zrevidovat s kladným vyhodnocením.

Pri umiestnení zvodu vedľa kovovej odkvapovej rúry musí byť rúra na spodnom konci spojená s uzemnením.

I když je roura ukončena v gaigru?

Pokud by nebyla, byla by na ní stejná dostatečná vzdálenost, jako v místě jejího napojení na jímací soustavu.
http://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-bleskova-valka-c-5-okapy-cekajici-zabijaci (http://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-bleskova-valka-c-5-okapy-cekajici-zabijaci)

Asi vidím největší chybu v tom ukotvení jímače přímo na komín. Ještě pokud má komín kovovou vložku... I očouzená trubka z nějaké keramiky se považuje za vodivou cestu, tudíž by měla být dodržena dostatečná vzdálenost i od ní....

Ten nástřik na těch spojít taky není to pravý ořechový. Chtělo by to asi větší vrstvu a kvalitněji...


Trochu budu vepři s kolegou Horským. Nemyslím si, že je nutné mít celý vývod poplastovaným drátem, ale je nutné mít ošetřeny přechody mezi Beton - zemina a zemina-vzduch. A v nějaké dálce, kterou, to co je na těch fotkách nesplňuje.
Viz ČSN 33 2000-5-54, kousek v příloze.

I když je roura v gajgru. Pořád je to slepý svod.

Stačí, když to bude nerez V4A

OK, může být nerez. Ale najdi že musí být nerez.

Osobně taky děláme z poplastovaným,,  nemusím se j..at s nátěrem, kterej stejně po pár deštích je fuč.

Nejsem expert na produkty Dehn a otázka na to taky nebyla, ale nedělají se tyto plastové podpěry pouze do drátu 8mm ? Přijde mi to jako by někdo "sjel" AlMgSi drátem až k zemnícímu pásku .  :-\

Nooo, to je voko, když to skoumám hloubějí, tak možná máte pravdu...

Slečno/paní tazatelko, nemohla by jste vyfotit detail toho drátu co leze do země?

No to provedení je takový docela krásný.
Svorek více než by bylo zdrávo, proč je ten jeden vývod svorkovaný 2x?
Na rozsah protikorzního názoru už tu je odpověď od bráchy. Osobně se kloním k tomu celý vývod udělat poplastem. (Málo kdy se povede aby jej zedníci zachovali spolehlivě jen v zemině nebo betonu a to už nehledě na rozdílný korozní potenciál FeZn uloženého v zemině a v betonu.
Tady  tuším, že bude i klasický problém s uložením pásku v základové spáře, tedy, že bude ležet pěkně na dně a bude tak nějak snad oblit betonem, když to vyjde a neoblit když to nevyjde....,  ale to soudím jen z řemeslného provedení nadstavení těch vývodů.

Ty vývody jsou pozink? 8mm? Tipuju jen podle podpěr, které jsou na 8mm, sice do nich 10 narvat jde, ale už se jim to moc nelíbí a zůstávají rozcapené, navíc to působí jako stejný průměry. Nebo je to dokonce ten stejný hlíník? Oboje je špatně, ten hliník výrazně víc...

Ostatní už asi bylo řečeno.

Pavle, nerozumím, co na tom změní ukončení roury v gaigru, který bude celý plastový a napojený plastovou trubkou.

Honzo u tebe předpokládám, že myslíš "Pokud by nebyla" připojena...

Ale mě je to jasné, neboj  ;)
Dotaz jsem psal jen kvůli tomu, aby si čtenáři z oboru uvědomili, že je potřeba slepý konec okapové roury prostě a jasně spojit se zemnící soustavou a abych to stále netvrdil jen já (už si někdy připadám jak kdybych byl jen ten zlý policajt).  :(

A ještě přidám........ ......

Setkal jsem se s názory, že stačí konec okapové roury jen připojit na kus FeZn10 zapíchnutém v zemi. Uděláme to jako v Epoše....ANO nebo NE a PROČ?

A co revizní technici...... ....

Je celkové hodnocení hromosvodné soustavy bez připojených okapových svodů kladné či záporné (Odpovídá požadavku uvedených norem a je z hlediska bezpečnosti schopná soustavy či neodpovídá a není schopná)?

Já k tomu přistupuji jak popsal Honza:
okap má takovou "s" v kterém místě je připojen, pokud s tím nemám problém,  kašlu na něj.
Pokud je někde na terase, u vchodu, ..... zemním u země znovu.
Což, ale není tento případ, protože si troufám tvrdit, že toto nevyjde na tvar smyčky. (62305-3 5.3.4. Obr. 2),  a nechat si tam někde skočit oblouk, i když třeba jen mezi svodem a okapem mi nepřijde úplně nejlepší nápad.
V tomto případě bych jednoznačně vedl svod po okapu, čímž bych si ušetřil pár děr do fasády, vyřešil pospojení okapu a svod trošku víc schoval, jo ale nebyla by to podpěra za 10Kč ale za cca 50 a bylo by to trošku pracnější.... Domyslete sami.

Ještě k uzemnění okapové roury. Bez ohledu na druhu zakončení to je a bude vždy slepý svod. Blesk, který jím poteče bude mít tendenci přeskakovat na okolní věci a lidi, už proto mus být uzemněný.
Odkaz je ještě ve staré normě v článku 113.

Honzovo doporučení dát nerez V4A vyplývá z německé normy DIN 18014 Základový zemnič z roku 2014. V této normě je dokonce materiál FeZn uložený v zemi zakázán. Poznámka tato norma se liší od EN 62305-3 podobně jako naše ČSN 332000 -5-54, ve které jsou uvedeny přívody uzemnění z drátu d=10mm. 

Jak krátká roura se ještě za slepý svod nepovažuje a jak dlouhá roura už ano? Nemělo by se to přecejen posoudit podle "s" v místě připojení, např. na okapovém žlabu?

Dobrý dotaz.
Párkrát jsem viděl analogii kdy ve spoji dvou vedení byl drát provlečen svorkou dál a v tom místě opálen od přeskoku šlo o délky řekněme max.do půl metru.
Od té doby si na toto dávám pozor a drát řežu bezprostředně za svorkou.

Postupovat na základě vypočtené "s" je korektní a vůbec nekoliduje se zmiňovaným článkem 113.

Dostatečná vzdálenost "s" roste v závislosti na třídě LPS  4 cm/m. Ve výšce 3 m počítejte s dostatečnou vzdáleností 12 cm resp. 24 cm v pevné hmotě. Tomu odpovídá bezpečnostní odstup 25 cm. Propojíte-li okapový svod se svodem hromosvodu, tedy připojíte-li oba svody
ke společné uzemňovací soustavě, sníží dostatečná vzdálenost na 6 resp. 12 cm a adekvátně i bezpečnostní odstup na  15 cm a budete-li pokračovat na opačnou stranu, sníží se "s" na 3/6 cm a odstup na 10 cm. atd...

Abych tedy odpověděl na váš dotaz zajímá mě svod od 1 metru.