Diskuse Elektrika.cz

Běžná relé která používám mají problém spínat zářivky, tedy spíš odpojovat, kdy jen po pár sepnutí dojde ke zpečení kontaktů. Chápu že je to použitím kondenzátoru v zářivkách. A "řešením" je odstranění onoho kondenzátoru. Ale jestli tomu rozumím správně - ve zkratce - bude zářivkou protékat jalový proud = zvýšená spotřeba, což je samozřejmě nežádoucí.
Existuje nějaké řešení relé vhodné pro zářivky?

ANo, je to tak. Už dlouhou řadu let se probírá nejen zde na fóru, že jsou nějaké druhy zátěží a spínací prvek musí těmto druhům odpovídat. Nefunguje prostý přepočet zátěže na proud. Viz tabulky druhů zátěží které snadno dohledáte třeba na internetu.


Tak to mne opravdu zarazilo. To fakt myslíte vážně??  :( (box) (norm)


Existuje jich celá řada. Například správně vybrané polovodičové relé, nebo i stykače. Stačí napsat spínání LED světel a vypadne na vás toho hromada.

Ale nejprve doporučuji pročíst například tento článek

https://elektrika.cz/data/clanky/spinani-ruznych-zatezi (https://elektrika.cz/data/clanky/spinani-ruznych-zatezi)

Jen bych si dovolil připomenout rozdíl mezi relé a stykačem
Relé má jeden bod, kde se okruh rozpojuje, stykač zpravidla rozpojuje (a spíná...) ve dvou bodech, je proto lepší proi spínání a především pro vypínání zátěží, kde dochází k hoření oblouku

Pak kromě volby spínacího prvku je možné ještě situaci vylepšít použitím nějakého prvku pro omezení indukovaného napětí (nejjednodušší je RC člen)

Pro spínání větších příkonů zářivek s induktivními předřadníky a kompenzací kondenzátory je vždy třeba používat stykače patřičné kategorie, relé to nevydrží.

Odstraněním kompenzačních kondenzátorů dojde k přetěžování rozvodů jalovým proudem.

 Problém se spínáním zářivek je ještě o něco větší proto, že při zapnutí se připojí kompenzační kondenzátory okamžitě a teprve s určitým zpožděním začne proces startování zářivek, kdy se teprve začne uplatňovat induktivní charakter tlumivky.

Spínání LED světel a zářivkových svítidel s kompenzačním kondenzátorem je rozdíl.

Spínání zářivek je speciální kategorie spínání AC-5a.
To znamená, že takové relé musí mít kontakt, který pro tuto kategorii AC-5a vyhovuje a kterému snížíme jeho zatižitelnost cca 6x proti tomu co by tento kontakt vydržel pro spínání odporové zátěže (AC-1).

Prakticky:
- Musí se použít relé s kontakty AgSnO₂
- Musí to být relé u kterého je uveden typ Inrush Relay (relé pro velké rozběhové proudy)
- Relé na 16A AC-1 smíme zatížit zářivkami o souhrnném proudu max.3A
- Relé na 12A AC-1 smíme zatížit zářivkami o souhrnném proudu max. 2A
- Menší relé než na 10A AC-1 je nepoužitelné

Pokud potřebujeme spínat halu s více zářivkami napájenou třeba i trojfázově je třeba použít více relé, nebo použít stykače pro spínání kompenzačních kondenzátorů. Ty mají paralelní předkontakt který spíná malý odpor přes který se kondenzátor nabije než sepne hlavní kontakt. Tyto stykače si však výrobci nechají dobře zaplatit.

Zato Inrush relé jsou běžná a poměrně levná, protože jsou jich plné různé radarové a PIR snímače, soumrakové spínače, schodišťové spínače apod.

Jestli spínáte jen malé množství zářivek, do celkového součtu kompenzačních kondenzátorů 14 μF, pak v každém případě vyjde levněji inrush relé v patici na DIN lištu - patice má výhodu ve snadné výměně relé. Ona je totiž při spínání AC-5a životnost  jen několik tisíc cyklů (u zářivek se nepočítá s  častým spínáním).

Moderní Inrush relé má v AC-5a větší životnost, než běžný průmyslový stykač. Běžný instalační stykač je pro spínání AC-5a naprosto nevhodný.

Poznámka: (Průmyslový stykač má uváděný proud v AC-3, instalační proud v AC-1 a instalační mnohdy ani spínání v AC-3 nebo AC-4, (které se přibližuje AC-5a) nemá povolen.
Výrobci průmyslových stykačů upravili některé moderní řady svých výrobků na vyšší rozběhové proudy, protože úsporné asynchronní motory IE2 a IE3 stykače při tvrdém rozběhu trápí a motory IE4 devastují tak, že je nutné je napájet z frekvenčního měniče nebo softstartéru. Upravené stykače pro motory IE3 a  IE4 už spínání zářivek přežijí. )

Inrush relé jsou výhodná i pro spínání halogenových žárovek,  elektronických předřadníků, LED žárovek a spínaných zdrojů LED svítidel (tam je to jiná kategorie spínání a inrush proudy jsou menší)

Ano kolego, to samozřejmě vím a děkuji za opravu  (drinks)

Náhoda tomu chtěla že jsem právě dohledával stykač pro spínání LED světel a nedostatečně se soustředil na ten text. Tak se mi to tam prostě nějak vloudilo  o:-)

Nicméně vložený odkaz na  článek měl hlavně tazateli značně otevřít obzory v tomto ohledu a to bylo z mého pohledu to hlavní. Aby nemusel vyštípávat kondíky ve světlech, což je hloupost a nechápu, že by o tom mohl odborník vůbec jen uvažovat.

Nové výrobky a nové technologie nám stále přinášejí nové otázky a odpovědi nebývají jednoduché. Oč býval svět jednodušší před 40. léty. Dnes není místo pro rutinní řešení. Problémy se musí důkladně prozkoumat a řešení rozmyslet a popřípadě prodiskutovat s kolegy, nejlépe zde na Elektrice. Člověk se musí stále učit i ve vyšším věku, jinak to nejde.

Kolega Kurka to velice precisně popsal a vysvětlil s odhalením všech temných a nejasných stránek problému. Určitě by si zasloužil velkou medaili za edukaci náhodných tazatelů a ostatních kolegů.

Zde bych si dovolil p.Kurku ještě poprosit o názor na kontakty ABB 35303-10
Pamatuji, že se s ním spínalo "kde co",  včetně souborů zářivkových těles, motorů....,  a fungují mnohdy dodnes.

To jsou totiž spínače z období, kdy bylo na kontakty povoleno kadmium a AgCd slitina kontaktů se používala celkem běžně. Navíc z dnešního hlediska jsou kontakty mnohonásobně předimenzovány . Jestli tyto spínače měly kontakty AgCd ale jen tuším, musel bych se zeptat pamětníků z Elektropragy, kteří zažili dobu bakelitovou a glazovanou porcelánovou.

Kadmium působí dobře na odolnost proti svařování výkonových kontaktů a jejich opalování . Takový stykač se svařenými kontakty po zkratu v obvodu je docela velký průšvih. Mnohdy je i záludný, slepené jsou dva silové kontakty po mezifázovém zkratu a ostatní jsou v klidovém stavu tak jak by měly být při odpadlém stykači nebo relé.
Na základě těchto průšvihů je u bezpečnostních obvodů strojů  požadováno nucené vedení kontaktů jak u stykačů tak u relé tak i u tlačítek nouzového zastavení. U těchto typů spínacích prvků zůstavají všechny kontakty ve stavu klidovém, nebo pracovním i po svaření kontaktů. A na konstruktérech je pak aby fikaným zapojením kontrolovali, zdali se nestalo svaření kontaktů a tak zamezili použití stroje s touto poruchou (nedovolit znovuzapnout atd.)

Výrobci kontaktů velmi dlouho hledali náhradu za  AgCd slitinu až dospěli k AgSnO₂ slitině s poměry, která teprve AgCd nahradila. Dnes se dá říci, že se to technologům povedlo namíchat tak, že AgSnO₂ asi i předčí AgCd kontakty v odolnosti proti svařitelnosti a v odolnosti vůči velkým rozběhovým proudům.

(Obdobný úspěch se podle mne zatím podařil jen s odřenými zády u RohS pájení pro náhradu pájek s olovem a podařil se jen někde ).

Dě ku ji vám za vysvětlení, vaše znalosti jsou neuvěřitelné.
Děkuji