Diskuse Elektrika.cz

Jaký problém může vzniknout, pokud v domovním rozvaděči (samostatný rd),  bude stykač (cívka) pro blokování kotle napojený na L3 (přes 2A jistič)? Od HDO jde N a nenapadá mne žádný stav, kdy by to tak nemohlo být.
Chtěli jsme dát papírově do kupy domek (revize apod) a tohle je pro revizáka evidentně nepřekonatelný problém.
Přepojení není problém, je to na 1 minutu, ale spíš mne zajímá, jestli mi něco neuniká.

Pokud to je zapojené, tak jak říkáš, tak je to špatně. (norm)
Připojovací podmínky ČEZu, hovoří jasnou řečí. Cívka stykače má být připojena na fázi L1.

Ano, jak koukám, podle připojovacích podmínek špatně.
Co je na tom ale nebezpečné? Pokud bude eon stále spínat N, vždy bude na stykaři 230V. Jedině, že by to někdo od distributora zapojil tak, že by spínal fázi, pak by to asi dlouho nevydrželo.
Každopádně to nechám opravit, jen mne zajímalo to nebezpečí...

Technicky špatně je spínat dva prvky z různých fází.

Pokud spínáte pouze jeden, mělo by to být jedno. Mimochodem, která fáze je SKUTEČNĚ L1?

V pravěku HDO se signál vysílal pouze do jedné fáze. Pokud jsem dobře informován, dnes se vysílá do všech.

Přepojil bych to, dohadování stojí víc času a energie.

Detekční a možná i napájecí obvody přijímače HDO jsou galvanicky spojeny s fází L1. Přivedením ostatních fází L2 či L3 na jeden kontakt výstupního relé přijímače HDO (které má druhý kontakt připojen k N)  nemístně a zbytečně namáháte izolaci cívka-kontakt výstupního relé a izolaci svorkovnice HDO přijímače. Nemusely by už vyjít povrchové cesty a izolační vzdálenosti uvnitř přijímače HDO.

Skutečně první, je ta první z leva na svorkovnici elektroměru    8)

Neměl by tento přístroj mít izolační schopnost minimálně 2,5 kV?

Na svorkovnici elektroměru vidět není, je za plombou.

Kdo se nepodívá, neví  ::)

Starší typy HDO mají pouze jedno relé s přepínacím kontaktem. které jedním kontaktem (NC) spíná cívku tarifu elektroměru a druhým kontaktem (NO) zapíná stykač spotřebiče. Střední kontakt (Com) je zapojen na N. Pokud je na cívku stykače použita jiná fáze, než na cívku tarifu a napájení HDO, hrozí přeskok při přepínání a svaření kontaktů vzniklým obloukem.

Pro účely tarifování je první fází ta, která je na první pozici elektroměru odleva, jak napsal již kol. Rozvodak a měla by být použita pro napájení HDO a cívky tarifu v elektroměru přes jistič  nízké hodnoty z neměřeného přívodu a tento jistič se zaplombuje v zapnuté poloze a z téže fáze se zapojí v části měřené (všechny) cívka(y) stykače(ů) taktéž přes jistič malé hodnoty (max. do 6A).

to kol. Svejkovský: V kamených dobách počátků HDO (asi tak 1984) se vysílal ovládací signál zkušebně z rozvodny Malešice v Praze a pokud vím, byl i tenkrát namodulován ve všech třech fázích. Signál byl dostupný pouze v centrální části města, kde byla většina přípojek do bytů ve starých činžácích jednofázová a tarifování ovládalo hlavně boilery.

Co jsem viděl při opravách starších RD tak u EON je to jedno, která fáze! Spíná to i na třetí..
Samozdřejmě PP jsou dány a u nových by to mělo být dobře na první fázi!!
Nevím ,asi to pouštějí do všech fází, první má však nesilněší signál.
Nepátral jsem po tom, protože jim to tak roky funguje! (dance)

Signál je rovnaký vo všetkých fázach. Ktorá fáza je prvá, ktorá tretia .Kto to vie? Ja to naozaj ani len netuším.

Vďaka, aspoň nezomriem sprostý  :D

Signál se moduluje ve stovkový rozvodně přes vazební členy do všech fází.
Na tomto principu funguje i způsob, jak určit L1 z generátoru kdekoli v síti, ovšem vyžaduje to know-how a vybavení...

L1 je fikcia. L1 sa nedá určiť
 

Tak jinak, jedna věc je, že obecně se určuje jen směr točivého pole, ovšem pro paralelní provozování zdrojů, či kruhování je nutné mít to sebe sfázovaný.
A jestliže z generátorových svorek U V W poleze L1, L2, L3, nevím proč by se tak neměly nazývat.
V principu je samozřejmě jedno, jestli v běžné změřím točivé pole mezi L1 L2 nebo L2 L3, pořád si tu "první" vyberu jakou chci...

Takže jde jenom o to, aby mezi kontaktem spínacího prvku a jeho cívkou nebylo sdružené napětí?

Tohle zvládá kdejaké relátko.

To sice ano, ale je to jednoduchá zvyklost, která nic nezkazí. Naopak, když se dostanete ke staršímu zapojení, jako popisoval kol. Václav, jinou fází to můžete odprásknout.

Taky připojují fází vlevo v zásuvce, i když ji mohu dnes dát vpravo.

FMX má relátka na 24V.
Izolačně je zkoušené na 2kV.
Ono to přepínání mezi dvěma fázemi dlouhodobě docela snese, jen to není moc řemeslné provedení.

Má být, může, musí, doporučuje se...
Netroufl bych si tvrdit, že je to špatně.

Pánové, omlouvám se, ale opravdu to nechápu.

Koukám do schématu u eonu v připojovacích podmínkách, fáze pro napájení hdo jde přes jistič 2A, druhý pól jde na pen můstek. Stejně tak z pen můstku jde přívod pro relátka uvnitř hdo (bojler, přímotop) a z relátek 2 vodiče do domovního rozvaděče na stykač(e),  který bude mít cívku připojenou na kteroukoliv fázi. Kde/kdy se na cívce toho stykače v domě objeví více než fázové napětí, které by mělo stykač poškodit?

Předpokládám tedy, že relátka uvnitř hdo mají cívku a "výkonové" kontakty galvanicky oddělené.

V případě jednoho stykače nebo více stykačů s cívkami napájenými ze STEJNÉ fáze nikdy.
V případě více stykačů s cívkami napájenými z různých fází v době VT vždy.

Spálených relé topení, nebo bojleru, vyměňuji každoročně někoik a nechápu že mnoho elektrikářů dělá ty samé chyby stále dokola. Nepohlídat si stejnou fázi na spínání stykačů je "školáckou" chybou.

Nicméně zde je L1 sice jen doporučena, ale nemá smyslu bojovat proti. Když místní technik něco vyžaduje, byť neoprávněně, je dobré to splnit a je klid. V opačném případě je to boj s větrnými mlýny který sice můžete vyhrát, ale bude vás to stát mnoho času a ten je dnes velmi nedostatkovým zbožím.

Požadavek v připojovacích podmínkách není brán z pohledu odběratele, ale má za úkol chránit kontakty přepínacího relé starších typů HDO.

Poškozených cívek stykačů ovládaných HDO bývá dost. Problém vzniká, pokud jsou v objektu např. dva boilery, které jsou ovládány samostanými stykači zapojenými na výstup HDO a druhým vývodem na rozdílné fáze. V okamžiku, kdy HDO vypne nízký tarif, zůstanou cívky stykačů zapojené v serii na 400V. Pokud jsou stykače shodné (stejný příkon cívky),  zůstanou stykače v sepnutém stavu (na obou cívkách bude napětí zhruba 200V) a dochází k náhřevu boilerů i ve vysokém tarifu. Pokud mají cívky rozdílné vlastnosti, dojde k poškození cívky s menším příkonem, protože se na ní soustředí větší část napětí, vinutí se přetíží a přepálí. Komu to není jasné z popisu, nechť si nakreslí zjednodušené schéma zapojení pouze pro cívky stykačů.

Kdysi dávno (zhruba do r. 1980) se používalo ovládání tarifu fází. V tomto zapojení byl použit jeden jistič připojený na neměřenou fázi k napájení spínacích hodin (ještě nebylo HDO) a tarifní cívky v elektroměru a také na cívku stykače ovládaných spotřebičů. Zapojení bývalo bez problémů, mělo však jednu zásadní chybu, šikulové brzy přišli na to, že se vývod na cívku stykače dá použít rovnou na nahřívání menšího boileru z neměřeného proudu a tudíž zadarmo. Proto se od tohoto zapojení odstoupilo.

To beriem. Ktorý je ale ten referenčný generátor na ktorý sú nafázované všetky ostatné ? Ak sfázujem dve siete ktorá bude prvá fáza? Prvá fáza je fikcia.  Fázy môžu byť len totožné ak ide o  fázovanie sietí. Alebo majú súhlasné točivé pole. To L1, L2, L3 hovorí len o tomto.

Taky nikdy.

Jenom bude na cívkách okolo 200V a to se projeví jejich drnčením a rychlému odchodu do relátkového nebe.

Já to sice nikdy neměřil, ale spálených cívek jsem pár viděl.
Myslím, že:
a. 200V tam bude v případě dvou podobných cívek. Pokud budou značně rozdílné, napětí bude vyšší
b. 200V cívku nespálí

U rozdílných cívek bude napětí na jedné z nich vyšší (ta s menší spotřebou) a na druhé nižší. Součet napětí bude dávat 400V s nějakou tolerancí, podle okamžitého napětí v síti.

200V cívku nespálí, nejpozději po prvním sepnutí NT stykač zůstane v sepnuté poloze a pokud je v pořádku, nebude ani nijak zásadně vrčet. Co pamatuji z dob, kdy v síti 220V bývalo podpětí i mimo toleranční pole, tak stykače s cívkou 220V držely a mnohdy i bez problémů spínaly při 180V.(Pro mladší kolegy: při 220V bývalo min. 198V, max. 242V)