Diskuse Elektrika.cz

Proč aktivnímu hromosvodu stačí jen 1 nebo 2 svody oproti klasickému provedení hromosvodu?
Vždyť energie, co se musí svést je vždy stejná.
Navíc aktivák má přece ty blesky záměrně přitahovat ne?
Takže nároky na bezpečné svedení bleskovéh proudu by měly být vyšší.
Možná mě něco uniká, ale tu výhodu malého počtu svodů prostě nechápu.

Aby to bylo pro zákazníka lákavější.

To nechápe nikdo, kromě dodavatelů ESE. A je to jeden (možná hlavní důvod),  proč na Slovensku probíhalo připomínkování (https://www.sutn.sk/news.aspx?id=127) ke zrušení normy STN 34 1398 bez náhrady (http://www.unms.sk/swift_data/source/dokumenty/technicka_normalizacia/navrhy_na_zrusenie/V_04_2016_Navrh_na_zrusenie.pdf).

Asi bude IN...... ;D ;D


PS:Ono "stačí" je jen relativní...Zá suvka pojede s drátem 0,5 mm také? ....Ale jak! (dance)

A je to bezpečné pro okolní objekty, resp. i pro objekt, který to má chránit ?

Pane Kovář, kdyby výrobci ESE přiznali, že je potřeba udělat celou hromosvodní soustavu stejně jako s klasickými jímači, zcela by se vytratila ona finanční výhodnost ESE. Tedy, relativní výhodnost. Samotná "aktivní" hlavice vyjde na dost značné peníze, takže potřebujete ušetřit co nejvíce svodů, aby se to vyplatilo. Za tu cenu se vyplatí i popřít fyzikální zákony.

Jasně, to bych chápal. Jenže chápu i fyziku a nyní mám tento zázrak cca 30m od domu. A jde o docela velký objekt s touhle bambulkou na střeše.

Zdůvodnění v projektu na použití ESE - není dostatečný počet zemničů, tak se dá ESE a napojí se dva svody na existující zemniče.

Dle TIČRu je užití aktiváku legální a neodporuje normě 62305

A já, protože  jsem z oboru a mám tuhle věc vedle domu mám tak nějak docela obavy.

Ono je to účelově zkreslováno, zatím jsem nenarazil na výrobce ESE, který by ve svých podkladech ukazoval řešení, které by bylo v souladu s normou na kterou se odvolávají.
Více se dozvíte zde:
http://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-o-aktivnich-hromosvodech-1 (http://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-o-aktivnich-hromosvodech-1)
http://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-o-aktivnich-hromosvodech-2/view (http://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-o-aktivnich-hromosvodech-2/view)

Jinak ta NFC 17 102 je skrz naskrz špatná a velká část v ní uvedených předpokladů je zcela mylná.

Vzhledem k tomu, že se vlastnosti aktivního jímače velmi přibližují vlastnostem jímače klasického (http://elektro.tzb-info.cz/8374-technicka-podstata-hromosvodu),  snížení počtu svodů nemá žádné logické opodstatnění. Ono teda nemá, ani kdyby fungoval na 200%.

Jeden příklad za všechny: Hotel osazený jednou aktivní hlavicí a jedním svodem (http://elektrika.cz/data/clanky/blesk-zapalil-strechu-hotelu-s-aktivnim-hromosvodem).


Tak buďte rád, pokud zafunguje, stáhne blesk na sebe a vy pořešíte pouze přepětí ze sítí. Pokud nezafunguje, ochrání vás váš hromosvod.

Aktivní jímač legální je (jako všechny ostatní "pasivní" jímače). Aktivní hromosvod jako celek legální není.

Ta věc má dvě roviny.
1) nízký počet svodů - to vás nijak přímo neohrožuje, i když nějaké drobné škody v souvislosti s případným hasičským zásahem vyloučit nelze. Asi bych se snažil parkovat auto dále od toho domu.

2) samotná aktivní hlavice - ta možná blesky přitahuje, ale ne dost - takže je zdokumentována řada případů, kdy hlavní bleskový výboj udeřil blízko (v jednotkách až desítkách metrů),  ale ne do hlavice. Proto bych si dal záležet, aby na mém domě byl hromosvod jaksepatří.

Já bych to tedy tak blízko od svého domu mít nechtěl.
Když si rozebereme zapojení hlavice ESE a začneme přemýšlet co se v ní asi může dít, dojdeme tomu, že asi na vestavěném rezonančním obvodu dojde k tlumeným kmitům.
Jedna půlvlna bude mít potenciál opačné polarity než blesk a tak jej vstřícným výbojem "naláká". Ale podle toho jako rychle a z jaké výšky blesk poletí se může stát, že už se na hlavice přede do druhé půlvlny kmitů, bude tam potenciál s polaritou shodnou jako má blesk a tak si blesk vybere v okolí něco s potenciálem země...
Já bych nechtěl, aby něco v okolí přitahovalo blesky a ve finále je od sebe odpálilo směrem na můj objekt! 

Já měl dojem, že ten rezonanční obvod má fungovat jako starter, který k hlavici připojí pluspól nabitého kapacitoru. Střídavinou by se vstřícný výboj udržel dost těžko.

On je největší problém v tom, že se výrobci nějak nechlubí přesnou funkcí...  Možná má pravdu jeden z nás, možná je to úplně jinak

Revizi ESE se dělá s velmi drahým přístrojem a nesmí jej nikdo vidět při měření!!
Alespoň tak to bylo prezentováno.  (box)

To indiánští šamani mají své postupy propracovanějš í, takže se nebojí je ukázat veřejně  ;)

Já jsem ho viděl "v akci". Krabice, ze které vedly 2 vodiče se svorkami, borec to připojil k hlavici, kterou demontoval i s kusem stožáru.
Stiskl tlačítko, rozsvítila se Zelená, prohlásil "Dobrej" a nasadil ho zpátky...
Moc jsme toho z něj nedostali, ale ukazoval nám, že když je tam zkrat, svítí červená a když se to nepřipojí, nesvítí nic.
Takže to možná jen zkouší jestli je tam něco, co se chová jako kondenzátor a jestli se neprorazil...

A možná je tam jen generátor náhodných čísel... jednou se rozsvítí zelená, jednou červená a jednou nic...

Přesně tak jak vyjádřil Vítek. Nic víc nic míň. Navíc ani měření není možné.
   Fyzika mě vždy přitahovala, ale s aktivním přitahováním blesku jak marketingově prodávají výrobci svůj aktivní hromosvod je habadůra na spotřebitele bez vzdělání.
Pokud jsme u mikra a přejdeme k makru, vyjádřeno nadneseně uvědomíme si, že ionizace není tak rozsáhlá, aby otevřela cestu plasmatu blesku.  Možná málo vzdělaným pomůže exkurze do Běchovic, nebo exkurze do výzkumu jak ji zveřejnila NASA.
Zůstaňme tedy jenom u funkce tyčového jímače, který nic nepřitahuje, ale jen chrání vymezený kuželový prostor. 
Všechna technika kolem této plasmy, vyjma kulového blesku je založena na důsledcích bleskových úderů a její statistice.

(jednicka)
Za mne je toto stručné shrnutí vyčerpávající.

Co je kulový blesk? Ing. Kutáč hovoří ve spojení s tímto pojmem pouze o jakési nedokonalosti lidského zraku.
Jináč kromě zcela stručného a vyčerpávajícíh o zhodnocení využití ESE s 1 nebo 2 svody od T. Fuka  :D, kterému dal již palec nahoru Mirek, je vše o osazování ESE a počtu svodů celkem srozumitelně popsáno ve změně Z1 k ČSN EN 62305-3 ed. 2.

Ono je otázkou jestli je to problém jen zraku, nebo celého zpracování informace nejen okem, ale i v mozku...

Zažil jsem blesky venku, v přírodě, na Šumavě, v zimě při sněhové vánici.
Také to působilo jako kdyby to nebyl běžný záblesk, ale jako kdyby se na chvíli rozsvítilo. Takže bych nevylučoval, že "kulový blesk" je pro lidi takový zážitek z normálního většího blesku, že se to nějak přehrává v jakési pomyslné smyčce v mozku...

Pro blesk o kterém víme kulový (dance)

Prof. RNDr. Petr Kulhánek z ČVUT v jedné ze svých přednášek tvrdí, že jako malý kluk kulový blesk zahlédl. Proti takovému fyzikovi se mi moc argumentovat nechce, i když nedůvěra tam pořád je.

O kulovém blesku je nejlepší kniha co jsem četl:
Tajemství kulového blesku.Štoll, Ivan; 1. vyd. Horizont, 1988. 189 s.

Od té doby moc pokroku nebylo.

S ESE v principu nesouhlasím, ale na druhou stranu je zde spousta objektů které mají jeden nebo dva svody. Blesk uhodí do domu, který má hromosvod dle 62305 a napáchá škody. Blesk uhodí do zdánlivě špatného hromosvodu a neponičí nic. Ideální řešení neexistuje. Tady si hrajeme na vzdálenosti S a přitom blesk překoná vzdálenost mezi nebem a zemí. Může na to existovat spousta pro a proti, ale taková je skutečnost. Ono pane Hájek to účelové zkreslování je na obou stranách :)

Popište alespoň jeden či dva případy.
Jinak jste mluvka a zkreslujete.

Jsem velmi spořivý a tak sázím svých 5 Kč, že se vám to nepovede, máte na to měsíc. Těch 5 kč si můžeme předat na Amperu 2017, už vím za co je rozfofruju.

Zatím jsem neviděl ani jeden případ selhání správné ochrany před bleskem, který by byl popsán tak podrobně, jako více než desítka případů selhání ESE.
Z hlediska pravděpodobnos ti musí existovat selhání toho, co je popsáno v IEC 1024/IEC 61024/IEC 62305, ale narozdíl od ESE jsem podobné selhání neviděl popsané tak, jako selhání ESE.

To je něco jako kdybyste napsal: tady si hrajeme na nějaké stavění letadel a přitom ptáci si létají jak je napadne.
Vysvětlil vám někdo, že výpočet dostatečné vzdálenosti s souvisí s impedancí svodů, s tvarem a amplitudou vlny bleskového proudu a s izolační pevností?

Můj kolega měl to štěstí, že viděl, cítil a slyšel kulový blesk. Existuje, není to vidina, protože mimo zraku, ho registroval čichem a provázející doslova ohlušující explozi slyšel a nebyl sám.
Mimo jiné je také revizní technik elektro.

Nebuďte smutný, že ESE nesplnilo pôvodné očakávania pri ochrane pred bleskom.
Okolo blesku je čo riešiť
http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/temny-blesk-predchazi-viditelnemu--1206072
Po vyriešení tejto záhady možno blesk prekoná vzdialenosť medzi nebom a zemou definovane kanálom lasera.