A také jsem kdysi na jedné chaloupce na samotě viděl nebezpečný stav, když nějaký přívod v síti IT někdo připojil na nový přívod v TN-C a nechal za elektroměrem na PREMIX desce (tady přesněji na tom černém hnusu, co se používal dřív) pojistky v obou vodičích.
Tak tohle jsem objevil v jednom prvorepublikov
ém činžáku v Praze-Vysočanech ke konci 80. let. Dům byl postaven na začátku 30. let a připojen na 3x120V. Někdy těsně před rokem 1960 došlo k přepojení na 3x220/380, což se tehdá dělalo bez rekonstrukce rozvodů, ty se pouze upravily. To jsem zjistil prohlídkou společných prostor, zejména stoupačkového rozvodu a potvrdila mi to jedna pamětnice, které bylo sice kolem osmdesátky, ale v domě bydlela od doby, kdy se ve 22 létech vdávala. Byla docela čilá a dost si pamatovala. Přepojení tehdá prý trvalo jen jeden den! Nakonec jsem zjistil, že pojistky u elektroměru ve vodiči N mělo v té době ještě více jak polovina bytů z 24, které byly v domě. Takže mimo rekonstrukce rozvodů v jednom bytě se upravovaly rozvody v celém domě. Elektroměrné desky byly ještě dřevěné a v některých bytech byly rozvody již novější, ale většina jich byla ještě v původním provedení. Pojistky v N byly v některých případech zadrátované silnějším vodičem, některé zásuvky měly ochranné kolíky připojené, jiné nezapojené a to i v jednom bytě. Jednoduše hrůza, z dnešního pohledu nemyslitelné a nepochopitelné
. Přesto se v domě zřejmě nikomu nic zásadního od elektriky nestalo.
P.S. Černé elektroměrové desky byly z tzv. Gumonu, byly křehké, snadno praskaly, nedaly se vrtat, jakmile se vrták trochu zahřál, tak se na něj materiál začal lepit. Desky byly vyztužené jutovou tkaninou a jednotlivé provázky se z ní při vrtání vytrhávaly. Jeden kolega je kdysi likvidoval tak, že je rozbité pálil v kotli ústředního topení mezi uhlím, prý dobře hořely.