Diskuse Elektrika.cz

Ve společných prostorách paneláků se dodnes vyskytují stroje (dnes strojní zařízení) k žehlení textilií, které jsem (a asi nejen já) mylně označoval za mandly. K mému údivu jsem dnes zjistil, že to nejsou mandly ale rotační žehliče.
V ČSN EN 60335-2-44 ed.2 jsem se dočetl, že jsou-li válce vyhřívány, jedná se o rotační žehlič,  nejsou-li vyhřívané, jde o mandl.  :o
Mandly musí být vybaveny prostředky, zabraňujícími dotyk s válci (klasicky "koncák" na liště před otvorem mezi válci) dle čl.22.104 uvedené ČSN.
Ale rotační žehliče toto mít nemusí!  :o
Mohl by mi někdo z odborníků na stroje vysvětlit, proč si nemohu nechat rozdrtit prst mezi studenými válci, ale mezi teplými to je OK? :-\

Bo z toho horkého rychle ucukneš.

Pokud si skutečně budete chtít zmrzačit prsty na mandlu, bude vám stačit odmontovat kryty. Proč byste to ale dělal?

Jen hádám. Jak si to já pamatuju z doby kdy jsem pomáhal babičce mandlovat, tak horký mandl, tedy po vašem “rotační zehlič”,  měl měkký válec a nepříliš velký přítlak, takže rozdrcení prstů nehrozilo. Studený mandl má možná tvrdý válec a větší přítlak.

TO Blažej: Nevím, jestli jste svůj příspěvek myslel ironicky. Já přeci nepsal, že bych si chtěl zmrzačit ruku.
Mě prostě není jasné, proč u jedné (studené) varianty téhož zařízení je vyžadována ochrana proti "náhodnému" vtažení ruky a u varianty teplé tam ta ochrana být nemusí. A předpokládám, že o tu teplotu asi nejde.  :-\

Přičemž princip a konstrukce obou je prakticky totožná - jeden nebo dva rotující válce přitlačené k sobě nebo vůči podložce dost velkou silou. A jelikož je(jsou) opatřeny měkkým, elastickým  povrchem, tak se do mezery mezi ně(j) může lehce dostat prst a být vtažen...   (zle)


TO Rojko : jen pro upřesnění: název "rotační žehlič" není po mém, ale je z výše uvedené normy.  (norm)
Až do předvčerejška jsem se s takovým výrazem nesetkal...

Neberte si to osobně, samozřejmě to bylo myšleno jako zkratka s nadsázkou. Já chápu, že za to nemůžete…  ;)

Pokud je mi známo, žehlič má studený měkký válec a hladkou vytápěnou desku či koryto s vodorovnými osami nad sebou a před stykem válce s deskou je sklopné bezpečnostní prkno s břitem. Látka se pokládá na prkno a navádí se tlačením - nasouvá se položená  mezi válec a desku. Válec se netočí rychle, takže je dost času na reakci. V  případě problémů lze prkno sklopit nalehnutím břichem, nebo lokty. Sklopení prkna je snímáno bezpečnostními  koncovými spínači a ty zastavují pohonný motor.
Při natlačování textilu do žehliče koryto nebo deska přečuhuje před válec a tak se prvně spálíte, než válec prsty natáhne. Žehlicí síla je většinou dána jen vahou válce, nebo desky.
Malé žehliče mají přítlačnou desku s přítlakem vyvozovaným pedálem táhly či lanovodem (bowdenem).

Mandl, pokud je mi známo má dva protiběžné válce, nejméně jeden tvrdý (vytápěný) válec a pokud vím,  může mít osy válců i vedle sebe a látka se navádí gravitací, nebo tkaničkami - Nomexovými pásy. Pak se může  mezi válce dostat cokoliv i ruka. Válce mají mezeru seřiditelnou a síla přítlaku je veliká a je řízena pružinami apod.

Podstatné je, jak rozdíl mezí žehličem a mandlem rozlišuje norma. Neznám ji a nevím, jestli je to fakt jen v ohřevu-

Ale většinou jde dnes o strojní zařízení a analýza rizik od výrobce zařízení je nezbytná a ochrana proti vtažení prstů musí být zpracovaná výrobcem.

Spálením ruky nastupuje úleková reakce, která je i u staršího člověka kratší nežli reakce řízená, např.brankáře v hokeji.
Problém ovšem může nastat u profesí typu svářeč, kuchař a pod, kde je tělo na horké zvyklé, tam by packa skutečně do žehliče mohla být vtažena.

Sken s definicemi přikládám.


V tom je právě ta potíž, že ten "aparát" nemá žádný výrobní štítek (alespoň jsem žádný neobjevil),  na jejich stránkách není nic o nějakém posouzení shody, návod je pouze v Němčině (ačkoli se firma prezentuje jako ryze Česká)...   :-[

V každém případě jsem provedl test, který je ke shlédnutí zde : https://uloz.to/tam/86ec4d55-fd41-497c-9027-59a05d49eef6

Tak to mi připomíná tvrzení v jedné odborné (?) knize, že saunová kamna před nebezpečným dotykem chrání především jejich vysoká teplota.

Úleková reakce je u člověka nějakých 100ms, tj. meta řízené reakce vrcholových sportovců.

Nezkoušet!!
Na kostru žehličky jsem připojil fázi a zkoušel se dotýkat rozpálené žehlící plochy, vždy jsem velice rychle ucukl, přičemž jsem nijak nepociťovat kopaneček, ale jen teplo.
Snad můj pokus s výsledkem mírně popálených prstů bude někomu nápomocen :)

Jjjj,... popravde mi vaše úvahy a pokusy jak elektrikárovi nedávajú zmysel, a tiež nechápem v čom by mohli byť nápomocné..
Elektrikára predsa na prvom mieste zaujímajú ochranné opatrenia, no a tam je reakčný čas pri dotyku furt 0ms,.. čo je  vlastne žiadny dotyk na žiadnu nebezpečnú živú časť v normálnej prevádzke..
Pri poruche je to už o inom, porucha nie je úmysel, a tiež nie je nikde v normách definovaná jak priamy dotyk s nebezpečnou  živou časťou..
Pokiaľ viem, tak pri dodržaní základného pravidla ochrany pred úrazom  sa na kostru žehličky ani nemá jak dostať plné fázové napätie..

A že ste pri pokusoch vo vlastných individuálnych podmienkach necítil kopance od fázy bude najskôr tým, že ste v druhej ruke úmyselne nedržal potenciál PE...

A druhý pól jste měl připojen odkud a jak ?

Jinak na tohle by vám mohl stačit převodník odpor - napětí a osciloskop s pamětí, není potřeba upravovat žehličku.