Diskuse Elektrika.cz

Potřeboval bych propojit dvě budovy závěsným kabelem. Asi 7m CYKY 4 x 35mm2
Nejde nic podobného najít. Jiná možnost mě nenapadá. Zemí to nejde.

Ak to nie je príliš vysoko, tak je poużiteľná aj káblová lavička.

Použijte lano s napínákem (oko/hák) a příchytkami kabelu na napínací lano  https://www.sonepar.cz/prichytka-napinaciho-dratu-1020-18-28-g
Určitě se nesnažte kabel k lanku přichytit fasetami :-)

Potrebuji dostat do 7 m vzdaleneho objektu dva kabely
CYKY 4 x 35mm a jednu 3x2,5mm.
Výška asi 4m. Do země ne. 3 kabely vzduchem
kabelovou lávkou, možná i nějaké betonové koryto po zemi.
Je to provizrka na rok

Provizorka na rok a jenom 7m? 35-50mm2 lano FeZn, kabely přichytit s citem bandimexem.

Na rok bych se nebál ani ocelového nosného lanka + UV stabilní vázací pásky. Ale spíše bych šel cestou gumového kabelu H07RN-F či podobného.

Tak proč jste to nenapsal rovnou v prvním příspěvku?
Uvědomte si prosím, že nepřesnými dotazy jen maříte náš drahocenný čas.
Pak je samozřejmě vše jinak :-(

Co tak pouzit kabel AES=NFA2X a CYKYz ?

On se vyrábí kabel CYKYz 4x35mm2?

CYKYz jste někde našel. Ptám se tady, protože mi ho google ho nenabídl.
Pouze AYKYz - teď už AES.

To je myslím dobré řešení s tou gumou ;)
Nic lepšího asi na rok nevymyslím. Ty UV pásky by jednu sezónu mohli taky vydržet.
Bude to sice váha, ale dám pásky po 10cm.

To proto, že z tazatele to padá postupně. O té 2,5 píše později Byl zřejmě míněn CYKYz 3x2,5 a pak ty dva AESy.
Ostatně ona je to výrazně ekonomičtější varianta než ta guma.

Co s tim ma 2.5 spolecneho?
Ptal jsem se na 4x35mm  a vy mi nabízíte hliník.

Chcete 2x CYKY 35 a 1x CYKY 2,5. Je tak? Chcete to tahnout vzduchem. Je tak?
CYKYz 3x2,5 je dostupný kabel a nevím z čeho (technicky-konstrukčně?,  morálně?) pramení nemožnost užití samonosného kabelu, čistě technicky by mě to i zajímalo.
Za mne je jednoznačně pohodlnější rukou natahnout dva převěsy AES 50, než bindrovat co 10cm kabely k lanu. Ale neznám souvislosti a už se nebudu do této diskuse více zapojovat. :)
Navíc tato reakce nebyla primárně určena vám, ale reakce na p. Horského, který reagoval na návrh p. Dedíka.

p. Hruby to vystihol, blbo som to napisal, ospravedlnujem sa.
p. Zvak, myslim, ze AES 50 bude lacnejsia. Ked je to na rok, na co vyhadzovat peniaze?
Za 4x35 date cca 6000 a za AES date cca 1400.
Moj nazor

Je velmi těžké stále vysvětlovat, že majitel chce měď. Tak už Al neřešte a ekonomický přínos
taky ne. A protože se závěsný CYKYz 4 x 35mm2 asi nevyrábí tak se půjde prostě do gumy.
Dotaz zněl "jaký je největší průřez závěsného kabelu s Cu vodiči "?

I když už nechcete odpovídat, přesto všechno to zkuste a vysvětlete mi, prosím váš výraz "morálně". Technicky- konstrukčně (i když mi pořád podsouváte Al vodiče) chápu ale
význam morálka v tomto případě mi utekla. :'(

A proto tak nějak nemohu pochopit o čem se tu stále debatuje.
Délka trasy je zanedbatelná (7m).
Použití lana s kabelovými příchytkami není zase až tak náročné a to jak na peníze, tak na montáž.

Naprosto souhlasím :)
Jen nevím proč mi neustále někdo nutí hliník. :'(

Dobrá tedy, někomu se hliník zkrátka ekluje z principu a považuje jej za přežitek. Možná to zní divně, ale setkávám se s takovými postoji.
V tomto případě možná investor, protože striktně požaduje měď.
A požaduje-li investor striktně měď, není důvod mu nevyhovět. On platí, on poroučí a není nejmenší důvod ho šetřit.
Můj pohled na věc vychází z praxe provizorek, které znám, tzn pro dobrovolné hasiče a podobné užitečné neziskovky, nebo jezedáky a tak. Tam se hodnotí poměr cena výkon a nějak jsem tím poznamenán...

I když tvrdí, že provizorka je na 1 rok, ze zákona musím dát záruku na 2 roky materiál a práci.
A teď už tuším, že se bude na sluníčku ohřívat několik let.
Stejně bude v zápisu, že šlo o požadavek na dobu jednoho roku.

Ano, ale pouze pokud obchodujete B2C. Současná legislativní úprava záruky ve vztahu B2B neřeší a jen na vás, jak se s partnerem dohodnete.

mohu poprosit o vysvětlení těch zkratek?
Pokud namontuji někomu i obyčejný jistic a za pár dní bude zlobit, musim ho vymenit a reklamovat.
Vetsinou vám daji jiný a neřeší to.
Na vyrobek je ze zákona zaruka 24 měsíců.
Na práci dávat podle vás nemusím?
 

B2C - vztah podnikatel -> ne-podnikající zákazník (na kterého se vztahují předpisy na ochranu spotřebitele)

B2B -  vztah podnikatel -> podnikatel (co si dohodnete to máte)

B = business - byznys - obchodník
C = consumer - konzument - spotřebitel

Dik za vysvětlení.  Zaruka na zboží je daná zarucnim listem.
Na práci je v obou případech 24 měsíců?
V případě B může být samozřejmě vyšší.
Ale na montáž treba halogenovych svitidel  musim dát min. těch 24 mes.

Musí se žlab při křižování se svodem pospojovat?

Mel by byt uzemneny, respektive pospojeny na stejny potencial jako je uzemneni svodu, ale od svodu hromosvodu v dostatecne vzdalenosti.
A pochopitelne v idealnim pripade na vstupech do obou budov osazeny svodice.

Když půjdu MARSEM okolo zdi ve stejné vzdálenosti (podpěry) a v cestě mě stojí svod - nevyhnu se mu. Mám stejně jednu možnost. Svod nastavit a buď v dostatečné vzdálenosti
obejít nebo ho spojit a konec ještě přidat na HOP.
Hlavně mi nepište" co na to projekt" - je na nic.
Znovu otvírám otázku - proč projektant s vyšším paragrafem nedělá zkoušky alespoň na úrovni
§ 9 - RT? Ubylo by těchto diskuzí.

Tomu připojení žlabu na svod bych se bránil zuby nehty :) Pokud je to jen trochu možné...
Ale nevíme co je to za kabely, co je v té budově, co je tam nainstalováno, nevíme nic. Pouze že řešíte křižování kabelového žlabu s hromosvodem.

Ještě je jedno řešení. A to použití na svod/část svodu vodič HVI. Dle mě asi nejsprávnější řešení a ve výsledku to bude i nejelegantněji vypadat. Nejjednodušší bude pravděpodobně oddálení svodu od žlabu pomocí GFK podpěr, ale pohledově to nebude žádná hitparáda.

Najděte si na panoramě od seznamu ulici Dačického v Brně a budovu vozovny dopravního podniku a mrkněte jak takové oddálení vypadá v praxi. Tady je typický přiklad kdy by to HVI vypadalo o poznání lépe.

 [white author=Žvak Petr link=topic=39782.msg311175#msg311175 date=1527416982]
Půjde asi 0,5 m pod okapem ve výšce 4m.
Logicky mě napadá od okapu MARS oddálit na vzdálenost "s" a MARS na jednom konci připojit
k HOP.
[/quote]

To by mohla by dobra varianta. Ale porad plati, ze by na obou vstupech do objektů mely byt osazeny svodice prepeti.

Dalo by se aplikovat řešení dle Obr. 3b z ČSN EN 62305-4.

Projekt absolutně nic neřeší

Protože přívod z HDS je menší než na schématu mám dvě možnosti.
Nový přívod z HDS do nového HRS2, nebo vyměnit stávající do HRS a dát tam už přepěťovky.
A zažalovat projektanta.
O připojení k RM1 a RM2 ani zmínka akorát telefonicky změna na průřez 35mm2. (zle)

Mohl byste to trochu konkretizovat?  :o

Asi není dobré udělat projekt, vzít peníze a pak zjistíte, že projekt neřeší základní ochrany, přívody, způsob a uložení odvodů........ .....atd.
Proto se stále ptám: proč projektant s § 10 nemá přezkoušení aspoň jako RT s §9 TIČRem?

No, ne že bych nebyl rád když se najde někdo "s koulema" a časem, kdo by podobným rádoby projektantům trochu šlápl na kuří oka. Nejdříve je ale potřeba zjistit co vlastně bylo na začátku objednáno. Jestli to byla například jen dokumentace ke stavebnímu povolení, nebo prováděcí dokumentace a podobně. Dost možná je to i v pořádku a v souladu s objednávkou a vše se to provádí, nebo provádělo podle špatných a nedostatečných podkladů. Nejdříve si zjistěte tyto skutečnosti a až pak jednejte. Pokud půjde například o podvod na investora a vy to dotáhnete do konce, budete mít můj nekonečný obdiv. To myslím zcela vážně.

Nemáte nějakou představu jaké svodiče tam dát?
Dík ;)

No kdyz neznam zadny souvislosti, tak vam muzu tezko poradit nejake konkretni. Pokud je to silove napajeni, tak osazenim DEHN ventil TNC/TNS, podle toho jake je tam sit, na obou vstupech do budov asi nic nepokazite.

Pořád řeším pripojeni čerpadel.
Na vlastnim pozemku bude stát skříň se dvěma čerpadlama
7 m od budovy. 2 kabely 35mm a 1 x 2,5mm na motor otvirani střechy. Přechod vzduchem. Po zdi Marsem.
S distributorem vyřešeno.
Výška skříně asi 2,5 m. Asi zatlucu zemnici tyče. 

V tomto vlákne od #41 už áno. ;)

Na začiatku to boli dve budovy, teraz je z jednej skriňa. :)
Ak naozaj projekt nestojí za nič, a nič nerieši (#28,34),  potom by nemal byť problém sem vložiť nejaké podstatné časti z toho projektu.
Zatiaľ to vyzerá to tak, že bez ohľadu na dokumentáciu kráčate ako realizátor vlastnou cestou. :D

Celou dobu se snažím vysvětlit jediné a to - připojení dvou objektů (objekt a tech. zařízení)
závěsem a způsob ochrany. Tuto část projekt neřeší. Ze začátku " jen 7m - co řešíte?
Teď svodiče přepětí na obou stranách....vy hýbání svodů atd..
Projekt vám nic taky neřekne. Na obou stranách mám jasno - jsou to jen rozvaděče. Ale propojení mezi budovou a kontejnérovým systémem TČ NEBERU NA LEHKOU VÁHU.

Ja vašim starostiam rozumiem, ale:
Vie investor o vašich prekážkach v realizácii?
Oboznámil ste projektanta s medzerami v jeho realizačnej dokumentácii?
Konzultujete vaše riešenia priebežne s RT ktorý vypracuje východiskovú revíziu?
Tých otázok by sa nazbieralo aj viac, ale o ich počet nejde.

Ako realizátor ste jednou súčasťou systému uvádzania VTZ-E do prevádzky s daným rozsahom svojich právomocí.
Preto si myslím, že ak vám niečo v PD chýba, bolo by pre vás vhodnejšie byť tu čo najkonkrétnejš í, a rady s tohto fóra potom nasmerovať na pripomienkovan ie k projektantovi.
Naozaj vás investor oprávnil zmeniť, resp. doplniť projekt, či vypracovať konečnú PD iba na základe chýbajúcich postupov v PD, alebo vašich pochybností?
   
Za ostatných hovoriť nebudem, ale ja by som vám bez znalosti prevádzky, bez konzultácií s projektantom a bez zásadných informácií od investora nevedel zodpovedne poradiť ďalší postup ani keby ste sem vložil kompletnú realizačnú PD.

Už jsem se rozhodl.
Rozvaděč bude mít samostatný přívod z HDS, kde podle potřeby snížím odpor zemniče. Dodám na přívod SPD 1+2, SALTEK FLP-25T1-V/3.
Projektem navržený rozvaděč bude od výrobce připraven i na sazbu. Odvody půjdou v MARSU. Svod hromosvodu v cestě oddálím a začátek MARSu připojím CYA 25mm2 na MET.  Kabely
půjdou závěsné vzduchem. Kostru kontejneru připojím drátem FeZn 10mm k zatlučeným tyčím.
Počet tyčí podle ohmické hodnoty.
Podle mě toto řešení stačí. Jedná se jen o kontejner pro TČ 3 X 2,5m.

Proč na MARS CYA 25mm2?

Mám asi 6m ve sklepě - ušetřím.
Stačila by i 10mm2.

Mohu se jen zeptat z jakého pozice? Realizační firmy, nebo projektanta?

realizace.

Mám asi 30 let praxe - bohužel jsem nic nikdy nepřipojoval nn volným vedením. Kromě CCTV.
Z toho pramení moje nejistota a mé dotazy.

Tak trochu jsem to čekal  ;)  . Asi bych doporučil už jednou doporučený postup


Chápu že máte dlouhou praxi a dost zkušeností, ale kontaktoval bych investora s tím že nedostal to za co zaplatil a spojil se s projektantem, kterému bych nabídl svou pomoc s řešením této situace. Jinak na sebe berete všechno riziko v případě jakéhokoliv problému. To je jen dobře míněná rada.

Zítra se spojím s investorem a doporučím setkání s projektantem.
Jinak jen ze zvědavosti.
Řešení, které jsem navrhl je špatné?
Dík.

Odpovím všeobecně, protože nejsem dobře obeznámen s konkrétními místními podmínkami.

Kabely by měly být připojeny na svodiče při každém průchodu mezi jednotlivými zónami. Pokud jsem to správně pochopil, navrhujete svodiče jen z jedné strany. ALe nepochopil jsem zcela přesně zda přívod vede od elektroměru (ten bych možná nechránil),  nebo z jiného objektu. Celý popis je pro mne trochu zmatený.
Dále souhlasím s oddálením svodu od MARS žlabu. Zrovna tak za jistotu považuji oddálený jímač pro toto vedení. Samozřejmě i s jeho přizeměním. Tedy mi ve vašem případě chybí oddálený jimač. Navrhovaná přizemnění jsou asi OK. Ale jak jsem psal, neznám dobře místní podmínky a tedy nedokážu říct, že vaše řešení je dostačující, nebo úplně špatně. MOžná zde nebude třeba dalšího jímače, protože vedení bude v ochranném úhlu jiného jímače. Zkuste sem pak vložit konkrétní projekt s podrobnostmi, pak se uvidí.

Z HDS přes zeď do elektroměrovéh o rozvaděče RE1 spodem, z rozvaděče RE1 vrchem zpět přes
zeď a v MARSU na roh a vzduchem ke kontejnéru TČ.

Z časopisu ELEKTRO

RNDr. Jozef Dudáš, CSc.,  SALTEK s. r. o.
Zóny bleskové ochrany

Přiřazování částí mnohých objektů do jednotlivých zón bleskové ochrany (LPZ – Lightning Protection Zone) nedává v některých případech smysl, resp. je obtížně proveditelné. Jde zejména o malé objekty, jako jsou některé malé průmyslové objekty, např. měřicí domky produktovodů, regulační stanice, základnové stanice GSM apod.



Ohrožení osob je v podstatě nulové - pokud neberu v úvahu, že za bouřky půjde někdo, něco opravovat.
Kontejner TČ je utopený mezi objekty, které jsou dvoupatrové. Kontejner je v podstatě otevřená kostra - Faradova klec o rozměru 2,5x2,5x2,5. Začínám mít pocit, že projektant to prostě neřešil - nepřipadalo mu to důležité.

V případě, že existují sousední objekty, mezi nimiž vedou silové a sdělovací kabely, pak by měly být uzemňovací systémy propojeny a doporučuje se zřídit mnoho paralelních cest za účelem redukce proudů v kabelech. Síťový uzemňovací systém pak bude splňovat všechny požadavky. Další způsob, jak redukovat vlivy bleskového proudu je vkládání kabelů do kovových trubek nebo železobetonový ch žlabů, začleněných do síťového uzemňovacího systému.

MARS by podle tohoto článku  mohl taky částečně splňovat "paralelní cestu"
Napadlo mě přizemnit i nosné lano.

U takovýchhle příspěvků byste měl rozlišit, co z toho je citace jiného zdroje, a co váš vlastní komentář. Pochybuji, že by např. p. Dudáš hovořil o Faradově kleci. Možná,  že nějaký p. Farad i nějakou měl, ale není o ní nic veřejně známo.

Dík za upozornění. :)
Částečná citace z článku p. Dudáše od komentáře byla oddělena podle mě dostatečně velkou mezerou aby nedošlo právě k této situaci.
Příště použiji "konec citace".

Nebo ještě lépe viz obrázek.

Super článek, co na tom, že je 13 let starý a cituje již neplatné německé národní normy.

Hmmm. Furt nevím. A nějaká fotka, nebo lepší nákres by nebyly?  :-\


A kdo určil že se jedná i o tento případ?


Co prosím znamená že částečně splňuje?


A je to těmito budovami opravdu chráněno? Třeba zde řešíme něco, co se vyřešilo samo.  :-\


A to riziko určil kdo?  Jakou cenu má chráněná technologie? Počítáte s ochranou jen pro lidi, nebo chcete chránit i tu technologii?

Pořád mnoho neznámých.

Nebylo by nakonec jednodušší to vedení zakopat (což vás stejně čeká jak jsem pochopil) a řešit jen tu "bednu".