Diskuse Elektrika.cz

Kdeby se ve tvém Žlebu vzal blesk?

Ano Mirku, správně položená oponentura pro laickou osvětu  (jednicka)
Může opravdu uhodit blesk do "žlebu" mezi kopci?
V praxi v okolí domu v tomto žlebu již několikrát byla odpověď dána, ale pojďme o tom diskutovat do nového vlákna. A jak je to vůbec možné, když jsou kolem vyšší předměty ( skalnatý kopec, borový les... )

Jistá teorie na to existuje!
Je to už spoustu let, to jsem ještě netušil, že se někdy budu o hromosvody zajímat jako RT, jsem se setkal na dovolené s jedním "dědou",  co dělal léta hromosvody a měl zajímavou teorii:
- když se nabitý mrak přiblíží k zemi, stejné náboje se odpuzují a tak se "objekty na Zemi" nabijí opačně - a přesně tohle prohlásil za nesmysl!
- když je něco uzemněné, jak se to může nabít? To by se muselo nabít vše, co je propojeno, tedy celá planeta Země by se musela nabít opačně.
- takže pokud se něco ma zemi nabije opačným nábojem, než má mrak, tak jedině něco, co je uzemněno velmi nedokonale
- proto neuhodí na kopci do "uzemněného" stožáru, ale o několik set metrů dál, pod kopcem, do něčeho, co tak dobře uzemněné není

Nejsem autorem téhle teorie, ale co když na tom opravdu něco je? Nebo takové názory Hozna Hájek "tvrdě pobije" argumenty?

Řekl bych, že je to způsobeno značnou nehomogenitou vzdušné masy.

Sice se používá teorie ochranného úhlu jímače, kdy pod vrcholem tohoto jímače pod určitým úhlem je zařízení chráněné, nicméně tato teorie se počítá v řádech metrů.

Pokud mám 40 metrů nad barákem skálu a les, moc bych se na tuto teorii nespoléhal. Pokud ano, tak co mám říci sousedům, které blesk v posledních letech řádně "procvičil"?

Klikatost blesku vzniká především vodivou cestou mezi izolanty při výboji k protipólu. Pokud se jednotlivé hůře vodivé vrstvy atmosféry poskládají zrovna nad mým barákem v údolí tak, že mezi nimy vznikne vodivá cesta, nezachrání mě ani hromničky  :)

Co na to "Honzík"?

Teorie a reálná praxe to jsou dvě skupiny,které jsou někdy od sebe na hony vzdáleny holt ještě,že neexistuje pro působení a účinky bleskového proudu žádný zákon jako zákon Ohmův a pododné definice,to by pak nebylo o čem přednášet a vše by bylo jasné jako je 1+1=2.   

Keď vidím na fotografii rozvetvený blesk na oblohe, tak to vzbudzuje vo mne predstavu ohmovho zákona na oblohe.
Ten sused vedla malého domku asi nemá dobrý zvod pre blesk.  

Na to neplatí Ohmův zákon, ale Perunův.

A jakou odpověď na to dává 62305 s valivou koulí např. R=20 m?

Jak uvedl kolega Fuk,  vysvětlení cesty blesku za pomoci valivé koule o poloměru 20 m je obsaženo přímo v normě. Takže pokud si kolem místa zásahu můžeme vztyčit válec o poloměru 20 m a do něj nám nezasahuje nic jiného, tak jsme to vyřešili za pomoci normy.

Tazatel si musí uvědomit, že na celé planetě není jediné místo, kde by byla nulová možnost se setkat s bleskem, jediné co lze říci a co věda celou dobu dělá je : Zde je malá pravděpodobnos t zásahu bleskem.
Takže se nedivte, když se pak ukáže jak malá ta pravděpodobnos t je.

Je pravdou, že pokud se u ochrany bleskem řídíme intuitivním pudem ve smyslu Murphyho zákonů, pak je hromosvod nutný vždy.
Stejně jako v případě pojištění.
Jak se nepojistím, naschvál do někoho ťuknu ...

Toto je můj osobní názor, který jsem nikde nevyčetl, má představa, takže třeba mylná:

Když v oblacích rychle a protichůdně proudící proudy vytvářejí elektrické náboje různé intenzity vznikají elektrické výboje "blesky" které tyto náboje vyrovnávají. Teď je nutné ZAPOMENOUT na pokusy v malém měřítku, kdy máme dané DVA rozdílně nabité body - dvě elektrody mezi kterými jednoduše přeskakuje jiskra. Představme si že v atmosféře je takto různě nabitých bodů velmi velké množství, takže:

1. Kdesi nahoře se dostanou dvě tak nabité části atmosféry tak blízko k sobě že to odstartuje výboj. V prvopočátku tedy vůbec není jisté zda takový výboj dosáhne až k zemi, nebo zda "poletí" pouze v mracích! (zdaleka největší množství blesků je pouze v mracích)

2. Jak výboj "propojuje" jednotlivé různě nabité body v atmosféře chová se vlastně jako vodič ... představme si ho jako pásovinu FeZn ale ne v zemi nýbrž v oblacích  :D ! A defakto čím je tato pásovina větší a propojuje více různě nabitých míst, tím více získává energie pro "likvidaci" dalších okolních různě nabitých míst - blesk se větví.

3. Pokud náhodou zavedou "různě nabitá místa v atmosféře" blesk do blízkosti zemského povrchu, ten na to reaguje a jinak rozptýlený náboj se velice rychle hromadí po vodivých částech směrem k blesku v oblacích. Náboj se hromadí na vrcholcích stromů, nebo vysokých stožárů. Proto je vysoká pravděpodobnos t že pokud atmosféra "dovede" blesk až do přeskokové blízkosti, skončí svou cestu právě na vrcholku stromu nebo vysokém stožáru, který ho přitahuje.

4. Následně tento blesk, tato "pásovina FeZn" natežená z různých míst v oblacích do země znovu vyrovnává všechny potenciály, na zpomalených video záběrech je vidět jak blesk několikrát zapulzuje.

5. Pokud ale s menší pravděpodobnos tí různě nabitá místa v rychle proudící atmosféře ODVEDOU sjíždějící blesk od vysokého stožáru, je docela dobře možné že ten se spojí se zemí v údolíčku na střeše malého domečku pod lesem... (to je odpověď na otázku)


Touto představou si vysvětluji vše co jsem viděl a slyšel o blescích a zapadá do toho i teorie o aktivních hromosvodech, včetně toho že aktivní hromosvod nikdy nemůže být 100% protože je tu značný vliv různě nabité proudící atmosféry...

Můžete nám sdělit konkrétní obsah toho Perunova zákona ?

Perunův zákon zní: Pravděpodobnos t úderu blesku do objektu je nepřímo úměrná jeho ceně.

Blesk udeří na místo kam mocný Perun ukáže protože on je bohem hromu, bouře a blesku.   :D

A co říká Perunův zí¨ákon o tom, že blesk neuhodí dvakrát do stejného místa?

Já znám (znal jsem...) strom, který dostal několik zásahů než byl poškozen natolik, že byl odstraněn. Je šance, že to příště "trefí" domeček stojící o několik metrů dál?

Myslím, že jediná věc, kam nikdy neudeří je aktivní jímač - ještě nikdy jsem ten hrnec zázraků neviděl propálený, což by jistě po návštěvě dospělého blesku byl.

Dospelý blesk vie, že s aktivákom nie je žiadná sranda, tak radšej uhne vedľa.
Vážne. Nie je to tým, že pri aktiváku "stačí" jeden zvod a to vplýva na mohutnosť úderu blesku?

 (jednicka) (jednicka) (jednicka)
Jenže právě podobné argumenty prodejci těchto kouzel vytáčí.

Mýlíte se, požadavek jednoho svodu není technické, nýbrž politické řešení.
Zařízení aktivního hromosvodu pracuje se stejnou bezpečností i bez jakéhokoli svodu, ale na to by jim už málokdo skočil.

Obchodní víc, než politické.
A "aktivní" je proto, že produkuje rychleji peníze utržené z prodeje.Bohužel do této "aktivní" korupce je zatažen každý třetí elektrikář. Vždyť jde o peníze. A za peníze lidé uvěří čemukoliv.

Na TIČR probíhají práce na metodickém materiálu ohledně revizí aktiváků, bohužel jse přeslechl, zda se bude jednat o výchozí, či pravidelné.

Přijde mi to, pokud je to pravda, jako zbytečné mrhání našimi penězi, protože pokud by existoval jiný než negativní závěr, spáchal by tím TIČR svou sebevraždu.

info. Brno, září 2010,konferenced elektro, šéf TIČR.

Dle mého názoru jde o to se nějakým způsobem vyrovnat se stávajícími akt. systémy, což je legislativně třeba vzhledem k jejich velkému rozšíření včetně důležitých staveb.

Pokud jsem sledoval dění kolem aktiváků, existovalo přece období, v němž jejich montáž odpovídala legislativě..

Nevím co by způsobilo úmrtí TIČRu když vydá jakékoli prohlášení.

Aktivní hromosvody jsou stále v prodeji a montují se. Pokud je tento krok pokusem o oficiální legalizaci tohoto řešení pak nabízí legální a jednoduchou variantu hromosvodu. Že je toto řešení horší neznamená že v případě vhodné cenové politiky nedojde k jeho masovému rozšíření. Sám považuji aktivní hromosvod za řešení na hranici podvodu ale pokud bude legální a akceptováno pojišťovnou tak věřím že bude nejčastějším řešením na novostavbách.

Mě by zajímalo, proč "aktivní hromosvod" údajně ionizuje vzduch kolem a "obyčejný hromosvod" ne.
Nevíte někdo jak toto vysvětlují výrobci/prodejci aktiváků?

Nikdy tomu tak nebylo.

TIČR = Technická inspekce ČR, orgán pracující podle právní úpravy tohoto státu a přezkušováním odborné způsobilosti vykonává dozor nad její úrovní.
Pokud by tento orgán přijal právní dokument jiného státu, respektive uznal, že není třeba se řídit naším právním pořádkem, vytvořil by precedent, který by byl důkazem  fatálního selhání této organizace.
To by si Jarda Miklík s gustem smlsnul  :-),  jsem přesvědčen, že by pak hladce dosáhl toho co má letos jako téma.

A co má za téma? Trestní oznámení na TIČR?

http://elektrika.tv/video/2010/10mikl_prus_1b.mp4

a

http://elektrika.tv/video/2010/10ticr_miklik_2.mp4

S vámi je těžko se o hromosvodech přít, nicméně tu byly jak Fr.,  tak Slov. norma- oba dva státy v EU.........
Já žiji v tom, že konec aktiváků souvisí s koncem těchto norem, alespon jsem to takto pochopil na různých školeních a v diskuzích.
Dále jelikož se tento typ ochrany nasazoval na významné budovy, tak to nějakým způsobem být ošetřeno přes orgán dozoru být musí.

Pro pořádek připomínám, že nejsem zastáncem aktiváků, jelikož již předci tradovali, že blesk udeří do něčeho špičatého, nikoli do hrnce na dvorku.

Jedná se o všemocný hrnec, mě bylo prodejcem tvrzeno, že v minutových intervalech vysílá vstřícný náboj až do vesmíru, a protože jsem bouřku již viděl, jsem se zeptal-co se stane, když udeří v době, když hrnec zrovna nevysílá - bylo mě odpovězeno, že vývoj stále pokračuje a dožijeme se doby, kdy bude jeden maxihrnec na Sněžce, druhý na Pradědu, a tyto zastřeší území celé republiky.
Ale jsem prostý člověk, jak uvádím výše, ještě jsem hrnec propálený neviděl, tudíž dle mého názoru přitahuje akorát oběživo, případně dělá zmatky v legislativě a v hlavách některých méně či moc přemýšlivých občanů.

 (ssur) týýjo, tak to jsem zvědavý na ty uzemnění  ;)

To je jednoduché: ze Sněžky bude uzemnění natažené do Labe a z Pradědu do Desné, nebo vodní nádrže Dlouhé Stráně II.    ;) (whist)

To Jindra a Hejčl

Je mě trapné připomínat jistě zkušeným elektrikářům základy fyziky, ale budiž:
 aktivní hromosvody uzemnění nepotřebují protože jsou aktivní a právě svou aktivitou dokáží neaktivní blesk vstřepat do aktivního hrnce a aktivním procesem z tohoto vytvořit neaktivní vodní páru a dírkou v hrnci tuto aktivně vyfouknout ven.

V jaké tónině jsou ty dírky laděné?  ;)

Jistě jste si všiml mírně rozdílných konstrukcí a velmi rozdílných cen těchto bleskokonců (název hromosvod je pouze obchodní, protože blesky nesvádí),  jsou dány právě především stupněm naladění.
Bohužel veškeré vydané tóny jsou přehlušeny zvukem hromu, nicméně výrobci jistě nespí na vavřínech a již přemýšlí nad akustickým zpožďovačem - momentálně se stále řeší otázka, zda je jednodušší zpozdit zvuk hromu, či zvuk vydávaný bleskokoncem.
Věřím, že tímto je již vše kolem těchto zařízení vysvětleno a s PF 2011 se loučím.

Tak to vím naprosto přesně, je to akord Fismol...  ;)

Prešlo 10 rokov. Bola udelená nobelova cena "Dokonalá premena energie blesku na melódiu". Odporcovia aktivákov uznali ich prednosti.
 Na Slovensku návrh umiestniť aktivák na štit V. Tatier neprešiel k vôli hymne. Aktivák na vrchu Dereš poskytuje úchvatné zážitky počas búrok pri pohlade z rotundy Chopku. No nie je to zadarmo. Aktivák musí na seba zarobiť, pretože čo je dobré toho je málo.