Diskuse Elektrika.cz

Nevíte někdo, proč výrobce uvádí  proudovou zatížitelnost např. u kabelu 1-AYKY 4x150 246A, zatímco u 1-AYKY 5x150 jen 173A? Vodič PE na oteplení nic nepřidá. Jak N tak PEN přeci může a nemusí být zatížen stejným proudem, nelze tedy vycházet z předpokladu, že N v pětižilovém kabelu bude v instalacích s větší pravděpodobnos tí zatížen než v případě PENu čtyřžilového kabelu. Nezatížený PE by spíše teplo měl lépe z kabelu odvádět. Argument, že u  pětižíly se počítá se čtyřmi zatíženými vodiči, zatímco u čtyřky se počítá se třemi vodiči, mi tedy nesedí. Co mi uniká? Je ta konstrukce kabelu vzhledem k odvodu tepla natolik rozdílná? Snažil jsem se to někde vyhledat, ale neúspěšně.

,

nevím v kterém katalogu a od kterého výrobce hledáte, ale podle mě má v katalogu PRAKAB chybu.

Katalog PRAKAB:
1-AYKY 4x120 - zatížitelnost na vzduchu 216A
1-AYKY 5x120 - zatížitelnost na vzduchu 151A

Katalog NKT:
1-AYKY 4x120 - zatížitelnost na vzduchu 232,8A
1-AYKY 5x120 - zatížitelnost na vzduchu 243,6A

Katalog LABARACABLES:
1-AYKY 4x120 - zatížitelnost na vzduchu 216A
1-AYKY 5x120 - zatížitelnost na vzduchu 216A

Co říká SICHR?

Sichr:

Zapomeňme na to, že údaje výrobce jsou svaté a zkusme pochopit postup výpočtu a odhalit chyby, nebo nesprávné předpoklady ve výpočtech. Pokud budeme uvažovat ztratovy výkon přeměněný v teplo u kabelu PRAKAB tak asi vyrobce u 5 žilového kabelu uvažuje stejné zatížení 4 žil (to ale má k realitě daleko. Navic 5 žilový kabel má o trochu větší průměr a tak bude i větší chladící plocha a tim padem i zatížitelnost. Tady to také trošku nesedí.
Z hlediska výpočtu mi dávají údaje od NKT smysl tim, že respektují fyzikální  realitu.

Nemůže mít ten 5-tižilový horší chlazení ?

Vliv harmonických a nesouměrné zatížení?

Asi by bolo vhodné osloviť technickú podporu výrobcu.

U 5žilového se můžeme na PE vodič dívat coby na "chladič",    takže by měl mít vždy o chlup větší zatížitelnost oproti 4žilovému, ovšem pozor, za předpokladu využití jeho z/ž vodiče coby PEN.
Pokud bude 4ž. kabel sloužit v konfiguraci L1 2 3 a PE, tak se situace obrací.
Je to častá chyba v katalozích, kdy by výrobcům klávesnice neupadla s přidáním rozlišení využití kabelu.

Oficiální přístup mi připadá jednodušší. Buď jsou dva zatížené vodiče (obvykle jednofázový rozvod),  nebo jsou tři zatížené vodiče (třífázový rozvod). Jiné rozvody jsou pak jen modifikace těchto dvou. Takže třeba třífázový kabel v jednofázovém nebo dvoufázovém provozu jsou dva zatížené vodiče, jakýkoli třífázový rozvod jsou vždy tři zatížené vodiče. Když potečou tři stejné proudy, nepoteče nic anebo minimum čtvrtým vodičem. Když budou nerovnoměrné fáze a poteče něco čtvrtým vodičem, o to míň to poteče fázovým, takže z hlediska změny oteplení kabelu je to nula od nuly a asi nemá cenu v katalozích řešit nějaké „ampérové haléře“.

Zaťažiteľnosť určená výrobcom je písmo sväté. Nie norma ani naše priania. Skúste nedodržať návod výrobcu a preťažte kábel. Každý výrobca má odskúšané iné chladenie a určite nepoužíva izoláciu od totožného výrobcu. Teda líšia sa .

Promiňte, ale to je pěkná kravina.

Spíše je to žertovná právní úvaha, katalogy i normy jsou plné chyb....
Takže vždy půjde o zjevnost překlepu vs.posouzenou míru kvalifikovanos ti toho kterého uživatele.
Není to úplně jednoduché.

Možná jsou plné chyb, to ovšem neznamená, že na rozdíl od technické normy jsou katalogy jako návody k použití právně závazné!

Údaje výrobce jsou naopak safra závazné

A prečo si to myslíte? Výrobca garantuje zaľažiteľnosť a návod výrobcu je pred normou. V tej je kopa bludov. Určite mi vysvetlíte,  prečo je zaťažiteľnosť kábla v zemi podľa ČSN a STN ,  kde je skvele chadený nižšia ako na vzduchu, kde chladený nie je.