Diskuse Elektrika.cz

V práci na vyráběných strojích provádíme kontrolní měření spojitosti ochraných obvodů. Jako výchozí bod máme pro zkoušení předepsaný bod připojení PE vodič na přívodním vodiči. Hodnota ohmického odporu nesmí být vyšší než 0,3 ohm.  K měření používáme měřicí přístroj  PU 294 Delta z Metry Blansko.
U menšího stroje, u kterého je přívodní vodič 5 x 1,5 (lanko) v délce 12,5 m  jsem naměřil  od začátku po ukončení ve svorkovnici v rozvaděči 0,21 ohm. Když jsem měřil různé motory pohonu stroje naměřil jsem  nevyhovující hodnotu 0,37 ohm.  
Pokud  jsem jako připojovací bod použil vývod pro přizemnění stroje,  naměřil jsem u stejného motoru hodnotu 0,15 ohm.  U větších strojů,   kde je průřez přívodního vodiče 2,5 a vyšší tento problém není, naměřené hodnoty jsou v normě.
Je  bod pro PE na začátku přívodního vodiče určen správně? Nemá to být hlavní zemnící šroub stroje?  

Postupujte podle ČSN EN 60204-1 ed. 2 kapitola 8 Pospojování. Na obrázku 2 je příklad pospojování na elektrickém zařízení stroje. Je tam vyznačená svorka PE stroje pro vnější připojení ochranného vodiče dle článku 5.2

U každého stroje musí být připojovací svorky v jejíž  blízkosti musí být svorka PE, která musí být propojená s vnitřní sběrnici PE.

Z této svorky - sběrnice PE měříte přechodové odpory na všechny další elektrické prvky a to jak v rozvaděči, tak na stroji. Každé připojovácí místo ochranného vodiče musí být označeno nebo opatřeno štítkem s použitím značky dle IEC 60417-5019 ( PE nebo "stromeček")

Odpor vodičů uzemněných zařízení se měří mezi zemi a svorkou hlavní sběrnice PE proudem minimálně 10 A, AC. Odpor nesmím překročit  100 miliohmů ( v praxi 10-50 miliohmů)

Výsledkem měření je Protokol o měření a je součástí dokumentace o shodě. Každý stroj začíná přívodními svorkami a ne přívodním vedením.

Občas se setkávám,že některé stroje nemají vnější svorku PE pro připojení vnějšího ochranného vodiče.

Jen upřesním:
Dle ČSN EN 60204 ed. 2 stačí ověřit měření spojitosti proudem od 0,2A do 10A.
viz:
Zkouška 1 – Ověření spojitosti ochranného obvodu
Odpor každého ochranného obvodu mezi svorkou PE (viz 5.2 a obrázek 3) a příslušnými body, které jsou
součástí každého ochranného obvodu, musí být měřen proudem v rozmezí od nejméně 0,2 A do přibližně 10 A,.........
 ;)

POZNÁMKA 1 Větší proudy použité pro zkoušku spojitosti zvyšují přesnost výsledku zkoušky, zejména při nízkých
hodnotách odporu, tj. větších průřezech a/nebo menší délce vodiče.

Trochu více napovídáme, než se tazatel ptal, ale určitě je to k tématu.

Myslím, že pro výrobce strojního zařízení je zbytečné citovat články ČSN EN 60204-1 ed. 2.,  je to pro výrobce základní předpis, kterým se musí řídit. Při měření spojitosti ochranných obvodů platí fyzika a zákon pána Ohma.

Jen pro zajímavost najděte v uvedené normě obrázek 3. Nenajdete.
Snad každý pochopí, že se jedná o obrázek 2, kde je příklad pospojování.
A protože je to jen příklad, tak výrobce musí mít svojí firemní výrobkovou normu, nebo technickou dokumentaci a ověřování se musí provést  podle této technické dokumentace ( viz celý článek 18.1).

Výsledky tohoto měření bude mít v dokumentaci o shodě výrobku, jak mu ukládá zákon
90/2016 o posuzování shody stanovených výrobků a také NV 118/2016 o posuzování shody elektrického zařízení a technických požadavků a také NV 176/2008 Sb.,  kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení a postupy k posuzování shody. V příloze 7 pak najdeme, jak má vypadat dokumentace posouzení shody.

To píši jen proto, aby nedošlo k záměně mezi ověřováním a měřením spojitosti ochranného obvodu a pro výrobce včetně protokolu o měření. Pro výrobce je také důležitý článek 18.2.3 ČSN  EN 60204-1 ed. 2

Není na škodu měřit nejprve malým a pak větším proudem a porovnat výsledky.

Milane tys to trefil. ;)
Takto totiž postupuji i já. Měřím nejprve malým proudem, poté přecházím na proud 10A, a změřené hodnoty porovnávám.Pou žívám MP REVEX M2051. Zatím spokojenost. :)

Přidávám se k praktikům. Tak nás to i učili zkušební inženýři ze Škoda Plzeň a ČKD, ale také inženýři z Hyundai-Rotem. Ti poslední používali Profitest 204 HP ( MetraMachine 204).
Je také otázkou, zdá potřebujeme měřit na 3, nebo 4 desetinná místa. I když v rozsahu "miliohmy" stačí bez desetinného místa.
Myslím, že většina přístrojů pro měření malých odporů má tu možnost měřit se sníženým proudem.

Jena, né všechny umí měřit proudem 10A. ;)

Od toho jsou katalogy a také rozhodnutí co budu měřit a při jaké příležitosti.
Je rozdíl mezi měření miliohmů, malých odporů, středních odporů a megaohmů.
Ale to jsme se všichni v předmětu Elekrické měření učili.....
Pro obyčejného elektrikáře stačí obvodová akustická zkoušečka, případně digiohm.

Pokud jsem RT, tak standardní výbavou je Revex Profi, který umí měřit jak s proudy 0,2 tak 10 A.
Pokud budu zkušební technik, nebo vypracovávat pro strojní zařízení přejímací protokol, tak mám na příklad MPK 204, který má regulací zkušebního proudu až do 200A . Jenže těch 100 KKč se musí taký nějak vrátit. To není Digiohm, nebo ALF 10 za cca 6 KKč.  Ono je rozdíl mít zkoušečky a testery.

Měřící přístroje volíme podle účelu měření. Tazatel má PU 294 Delta....

Jo ten to umí taky, akorát je to moc velká krabice ;D

Stroje jsou většinou v pohodě (alespoň ty menší, s velkým celkem jsem do styku nepřišel a ani bych ho zrevidovat neuměl) příkladem tedy vezmu obecný elektrický sporák kde boční plechy byť jsou neživé části jsou k hlavnímu šasi přichyceny velice laxně a před řádným dotažením šroubků nemá význam nějaký odpor pospojení měřit.
Setkal jsem se s tím napříč výrobci, jak kdyby všichni měli společného konstruktéra neumnětela (zle)

....ve srovnání s Revexem určitě.

PU 294 Delta je Multimetr určený především pro elektrické spotřebiče. Není to miliohmetr ani mikroohmetr. Výrobce strojního zařízení by měl mít něco lepšího. Na příklad z řady CA 6240,50,92, anebo MPK 102,204,253.
Jedna se většinou o 4. vodičové měření, založené na substitučním měření seriově zapojených odporů, anebo Thomsonův dvojitý můstek. Většina umí měřit s proudy 10 A. Pro speciální měření  v oblasti 100 a 200 A jsou již přístroje velmi drahé. Ale i takové strojní zařízení, kde je nutnost tohoto měření, jsou velmi drahé stroje.

U strojů bývá všechna navěšená elektrika ve třídě I spojená galvanicky s PE. Také neživé vodivé části stroje jsou propojeny na BUS PE. Ne jen dvířka rozvaděčů....a le i poslední interlog bude mít vodič PE. Někdy je to hodně přehnané a někdy hodně podceněné. Proto má výrobce dokázat měřením a dokumentováním a to především i sám sobě, že je to v pořádku. je to věcí organizace výstupní kontroly. Pokud se při maléru zjistí, že stroj není bezpečný, tak se s tím zabývá ČOI, která chce ty protokoly měření u výrobce vidět.

Tazatel nerozlišuje dvě základní věcí.
První je přechodový odpor přívodu od bodu připojení PE po sběrnici PE stroje
a druhá je přechodový odpor od svorky stroje PE po konečný bod připojení PE neživé části.