Diskuse Elektrika.cz

Náš domek nemá aktuálně připojení na žádné inženýrské sítě. Protože bychom jej v budoucnu rádi využívali k trvalému bydlení, hledáme radu, jak zajistit především elektrifikaci. Domek je na samotě asi 60m od řeky Otavy, nejbližší sloup vn je vzdušnou čarou cca 650m. Přístup k němu je přes cizí pozemky. Určitě budeme potřebovat 3f proud kvůli stavebním úpravám a připojení stavebních zařízení. Jsme naprostí laici, tak váháme mezi "vírovkou" (co když řeka zamrzne?),  solárními panely, plynovou elektrocentrál ou a jejich kombinací (rádi bychom byli nezávislí na dodávkách elektřiny) nebo pokusem o připojení do sítě.

S "vodní elektrárničkou" by to asi legislativně bylo složité

Napájení z "veřejné sítě" je závislé na možnostech energetiků, máme energetický zákon, připojovací podmínky,... Tam se dá něco zjistit, ale měl bych strach, že při vzdálenosti 650m od linky vn by to asi pro jeden objekt mohli chtít aby náklady hradil "žadatel"...

Dnes se staví domy s minimální energetickou náročností, tam je to trochu jinak, ale upravit na to starší objekt by byly pořádné náklady navíc.

Do takového domku by se krásně utíkalo před civilizačními výdobytky, škoda narušovat atmosféru a zatahovat je tam...
Ale vážně. Je třeba si ujasnit, jakého stupně elektrifikace chcete dosáhnout.
Ohřev TUV, topení, vaření, pračka, myčka... Od toho se odvíjí reálnost a hlavně nákladnost ostrovního systému.
Přípojka nn odběrného místa z hladiny vn není technicky problém, ale je třeba zeptat se předně DS, zda to umožní, jaká bude (nejspíč určitě) případná spoluúčast a taky ověřit, zda umožní majitelé dotčených sousedních pozemků její realizaci (a nebo za kolik).
Podle ceny, jakou bude DS požadovat to akceptujte, nebo volte další možnosti.
(pokud např budete mít zásobník plynu, tak plynová centrála, nebo mikrokogenerac e, fotovoltaika zase znamená v ostrovním režimu pořídit si akumulátorovnu, ale zase nezávislost na cisternách s plynem atd.)
Co se stavby týče, ne na vše je nezbytný 3f zdroj, jde postavit i na jednu fázi, ale i kdyby a bylo nutné stavět před vyřízením trvalého napájení objektu, není problém si výkonou centrálu půjčit.

Několik mých přátel opravdu žije bez sítí.
Pro inspiraci třeba http://www.zijemebezsiti.cz/

Jestli vás zajímají praktické zkušenosti, mohl bych vás kontaktovat se dvěma zákazníky u nichž u obou jsme dělali jen hromosvod, ale mají dům bez napojení na DS. V obou případech je  to s FVE + záložní benzínovou centrálou a akumulátory.

Podejte si žádost o připojení k distributorovi .
Distributor má ze zákona povinnost vás připojit.
Otázkou je, jakou spoluúčast po vás bude chtít (to se ale dozvíte až poté, co podáte žádost).

Pak už leda obnovitelné zdroje, ale tam je otázkou, zdali to nebude dražší, než ona spoluúčast distibutora? Dělal jsem teď na jednom projektu budovy "s nulovou spotřebou energie" (rozuměj nulovou celkovou bilancí) - reálné využití by asi měly PV panely doplněné bateriemi (opět jsme ale u cenové otázky),  případně doplněné o solární ohřev vody. 3f rozvody bych vedle toho asi řešil samostatnou elektrocentrál ou (pokud není potřeba 3f pořád; případně elektrocentrál a by mohla být i záloha pro případ, že nebude svítit a budou prázdné baterie?).

Distributor bude chtít poplatek podle hodnoty hlavního jističe, jen určí bod napojení, který může být (asi bude) totálně mimo.

Nic takového jako "spoluúčast" neexistuje. Zaplatí se podíl za připojení (u nn to je 500 Kč/A3f, u vn pak 800 Kč/kW) a určí se MÍSTO a ZPŮSOB připojení. Místo a způsob připojení určuje distributor - ne odběratel. A jaké to je, popř. bude konkrétně MÍSTO, to je ta zásadní věc.
Distributor ale nemá žádný přirozený zájem elektrizovat Antarktidu a podobné zapadlé končiny, kde se pase pes a štěká pár koz v elektrickém ohradníku, kde investiční náklady na elektrizaci překračují vybraný podíl za připojení často o 2 i 3(!) řády.
Takže pokud mu to zrovna platná legislativa umožňuje,  určí takové místo připojení, kde ho připojení odběratele bude stát (z jeho pohledu) nejnižší investiční náklady (což může být klidně přípojková skříň s elektroměrovým rozvaděčem u posledního stožáru/skříně nn v intravilánu v dědině).
Zbytek je pak starost a problém odběratele (1+ km "krátké" HDV).