Diskuse Elektrika.cz

Vyrozuměl jsem, že při vyšším napětí bývá zemní vedení vedeno vícero kabely, to znamená v nejsou všechny fáze (+ příp. PEN) v jednom kabelu, ale každá fáze má vlastní kabel (s jedním nebo více žílami). Od jakého napětí to tak může být (obvykle bývá) a od jakého to tak musí být?

Příklad (hodnoty jsou jen jako příklad):
0-10 kV - zpravidla vše v jednom kabelu
10-22 kV - jak kdy
nad 22 kV - vždy ve více kabelech

Prosím o krátkou, ale jednoznačnou odpověď. Předesílám, že nehodlám žádné kabely pokládat ani do nich jakkoliv zasahovat.

Se vzrůstajícím napětím roste i tloušťka izolace. S vysokonapěťový mi 3f kabely by se nedalo pracovat (zatahovat do tras a pod.),  velké poloměry ohybů, na buben by se namotala jen krátká metráž a na trase by bylo příliš mnoho poruchových spojek.

Běžně se moc různých napětí nepoužívá, takřka všechny distribuční vn sítě jsou 22 kV, už jen velmi málo, v hodně starých sítích je možno narazit na 6 kV.
V současné době se pro 22 kV takřka výhradně používají jednožilové kabely. Protože distribuční transformátory 22/0,4 kV mají primární vedení zapojené do trojúhelníku, není zapotřebí N (PEN),  jsou tedy vedeny pouze tři vodiče. 

Pak se docela často používají i jednožilové kabely pro sítě 400/230V, při vyšších výkonech, typicky vyvedení výkonu větších DA, vyvedení výkonu trafostanice do podružných rozvaděčů v rámci objektu....

Kontrolní otázka: ptáte se jako projektant?

Jenom doplním kolegu Hasalu.
Východočeský region má distribuční rozvody 35 kV
 :)
Samozřejmě v zemi se používají jednožilové kabely.

Rozvody 6kV, 10,5kV a 15kV sa používajú v priemysle.
Káblové zväzky z jednožilových káblov sa často dávajú pri vedeniach na prenos veľkých výkonov. Napr. vedenie na prenos 10MW pri napätí 6kV má 9 jednožilových káblov. 3 jednožilové káble 240mm² pre každú fázu.

Ne.

V současné době už moc ne, ani v průmyslu. Když vynecháme nějaké specialitky, v nových instalacích se takřka výhradně používá 22/0,4 kV.

Pro přenosy vyšších proudů se jednožilové kabely využívají spíše z nutnosti, protože zatímco klasické vícežilové kabely obvykle končí na průřezu 240 mm2, jednožilové kabely se vyrábí v průřezech 300, 500, 800 i 1000 mm2.
Jiným úhlem podledu je také to, že např. kabel 4x 800 mm2, už by byl pěkný "macek" a dost obtížně by se s ním pracovalo, jak už dříve zmínil kolega Doležal.

...napr. motor čerpadla 1500kW (6kV),  vývod z generátoru 250MW (15kV),  atd.
Tieto napätia sú dosť rozšírené, len sa o nich málo vie. Nie sú pre "bežných smrteľníkov". Používajú sa hlavne v energetike pre vlastnú spotrebu alebo vyvedenie výkonu cez blokové trafo. :-)

Áno, 6kV sieť je ešte značne rozšírená hlavne v starších a väčších fabrikách.
Čo sa týka napäťovej hladiny 10,5kV, tá sa na Slovensku využíva napr. na distribúciu elektriny v oblasti Vysokých Tatier.

Nedá mi to nevzpomenout si na můj projekt pro SCP Ružomberok na rozvodnu 11kV

Tomu nerozumím. ??

6kV používají i v lomech.

A na uhelných dolech a na elektrárnách. Celkem běžné napětí.

Milane myslel jsem to tak, že na těch 35 kV, alespoň to co jsem vyděl, používal ČEZ jednožilové kabely ve svazku.

Já jsem ještě před půl rokem projektoval trafo 5/0,4 kV, které jsem napojoval z rozvodny 5 kV.

Ale zpět ke kabelům. Ono to není tak jednoduché říct, že od určitého napětí se používají jednožilové. Já jsem běžně projektoval kabelové rozvody 22 a 6 kV a přednostně jsem předepisoval jednožilové kabely. Měli jsme, ale u nás v podniku, kabelový kanál, který vedl pod vysokými pecemi a teplota v něm nešla dost dobře srazit pod určitou mez. Tam se jednožilové kabely nedaly použít - vyrábí se totiž jen s plastovou izolací. V inkriminovaném kanálu jsme používali dovozové tzv. "mastné" kabely, tj. třížilové kabely 6 kV s klasickou konstrukcí (izolace žil papírová, napuštěná olejem).