Diskuse Elektrika.cz

Jako zvídavý študák jsem si všiml na naší škole, že okolo hromosvodu je lehce obtočen kabel ( bohužel se mi nepodařilo zjistit od čeho ten kablík je ),  který vede ze spodního okna do okna o dvě patra výše. Tak se tak ptám co vy na to ::). V oboru se pohybuji bohužel ne v, odvětví hromosvodní techniky :D
PS: To stejné, je o dům vedle v téže ulici, ale tam je kabel z antény jen decentně opřen
viz. Přikládám fotodokumentac i oněch problémů :)

Klasická čuňárna tkaničkářů. Ta tkanička bude nejspíš UTP kabel. Až tím svodem proteče pár desítek kA s vlnou 10/350us, zcela určitě se rozloučí se všemi síťovými prvky, které na tom UTP kabelu visí.

No zkusím vedení školy nějak nadhodit, že by bylo vhodné to nějak předělat, ale vzhledem k přístupu k dalším věcem ve škole je to celkem bezpředmětné. A nic bych nedal za to, že to UTPčko vede ve vyvrtané díře v rámu okna :D

Ale tady nejde jen o nějaké zničené mašiny, ty se koupí nové za peníze z pojistky.
Tady jde o lidské životy a na to by mělo vedení školy slyšet, jinak je potřeba se ozvat na vyšší místa.

V první kole by na to měl poukázt revizní technik, který by měl dělat revizi na hromosvodu každých 5 let.
 Obávám se, že když to řeknete Vy, tak bude označen za potížistu nebo něco podobného.

Třeba jsou na obou koncích nasazeny "bleskosvodiče".....  ::)

To: Vít Rotrekl - no s tím potížistou jsem si 100% jist, že bych tak vypadal :D. Napadá mě, že kabel před revizí sundán po revizi nandán :D

To: Lukáš Rotrekl - no možné to je, ale moc bych tomu nedával :D

Spíš si toho revizák "nevšiml".

To je možné, že si toho nevšiml. Ale zrovna tento svod je v místech jednoho ze vchodů do školy velice dobře viditelném. Mno nevím nechám se do budoucna překvapit a možná nejen já :D

Možná všiml a bylo mu to fuk.

Revidoval jsem střechu, kde ajťáci použili hromosvod jako nosnou konstrukci. Jejich problém. Majitele domu jsem na nebezpečí upozornil a tím to pro mě skončilo. Revidovaný hromosvod byl v pořádku.

Mimochodem, nefunguje mikrovlnný spoj trošku jako aktivák? ;)

Ne

SPD na obou koncích UTP, to zní jako pohádka o Karkůlce

RT zřejmě postupoval podle hesla: "když nechci, tak nevidím". 
 (zle)

Pravděpodobnos t bych tipl tak na 0,00001%.


Co jste revidoval, jen hromosvod nebo kompletní ochranu před bleskem a přepětím?


Myslím, že pokud bude zkoumat, kteráý z těch věcí nastane dřív, tak se vsadím, že to bude pohádka o karkulce. Kreslil jsem nedávno RD, kde bylo tablo domácího telefonu cca 50m od domu, hodně mimo ochranný prostor hromosvodu, tak jsem na něj osadil svodiče... Teď se dům dostal do výběrových řízení pro realizaci... To je telefonátů a dotazů na téma proč to tam je, dyť u slaboproudu nic přece vzniknout nemůže......

Ono je mnohdy horši prosté křížení než řádné uvázání ke svodu v souběhu, kdy bleskový proud přeskočí zpátky na svod

Hromosvod se reviduje podle normy, která byla v době jeho montáže platná!
Tak praví výklad pro starší instalaci (hromosvody).....
Asi ochrana přepětí na "starém" hromosvodě nebude! Pokud bych to dal do závad, pak bychom museli předělat cca 85% všech stávajících hromosvodů v naší zemi ? A to je sci-fi pohádka pro zodpovědného revizáka! (dance)

A když si přidá někdo na jímač hromosvodu WiFi anténku, neodpovídá to žádné normě, tak se to nereviduje, protože není podle čeho?

Je jasné, že to je obrovský problém revidovat dnes hromosvod, když došlo k zásadní změně pohledu na problematiku, nový soubor norem přinesl mnoho nového a není jednoduché najít hranici kdy to ještě posuzovat jako "původní provedení" hromosvodu a kdy to je již "upravené" provedení, kdy bych to měl posoudit podle normy nové.

Proto se ptám, co kolega revidoval. Nicméně při revizi dle 341390 by se tomu dalo vytknout taky dost.  

Přinesl nepřinesl, vzhledem k tomu, že jsem v praxi docela nedlouho, tak jsem se s 34 1390 moc nepotkal a jako projektant nemám potřebu ji nějak extra studovat. Co jsem ale prolitl, tak mě osobně v technické části provedení jímací soustavy nejake zasadni rozdily neprijdou - jsou to ano, ale ty chyby, které se dělaly dle 34 1390 se dělají pořád jen podle 62305 - např. dodržování dostatečné vzdálenosti, na tu se s*** jak na placatej šutr. Z nové "normy" si většina lidí vzala hlavně to, že má být víc svodů, ale to je tak všechno... Jo a zmizela netříštivá trubka o průměru 29, ale je fakt, že sem ji stejně nikde neviděl.. Většinou byla výrazně menší s krásným "krucánkem" aby do ní po drátu netekla voda....

Co je zásadni, tak se rozdeluji tridy LPL a k nim LPS podle analýzy rizika a jsou "znormovány" svodiče.... Osobně si ale myslím, že když se na většině RD udělá hromosvod poctivě dle 341390 (aspoň podle toho co jsem z ní stihl vstřebat při lehkým prolítnutí),  tak v nadpoloviční většině případů půjde zrevidovat i podle 62 305.... Ochranný úhle 56st. u většiny RD vyjde větší, dostatečná vzdálenost (0,2*RZ + délka svodu/10xpočet svodů..) pri uzemneni 5 Ohm a delce svodu 10m pri dvou svodech bude vzdalenost pro vzduch 0,7m, podle výpočtu 62305 vyjde asi výrazně menší.)

Je fakt, že zatímco prodle 34 1390 je nevodivá zeď 5x lepší izolant než vzduch (článek 112),  tak podle 62305 je naopak vzduch 2x lepší izolant než stěna.... Vida jeden z rozdílů... Dotaz k zamyšlení - Poslední věta článku 112 - když nejde dostatečnou vzdálenost dodržet, musí se spojit - viděl jste to někdy někdo, třeba na paneláku? Nebo pro to byla nějaká vyjímka? Třeba že stačilo uzemnit v základech?   

Správné řešení se mezi normami moc neliší, v ČSN 34 1390 jsou svodiče přepětí (bleskojistky)  jmenovány v článcích:
114.
164.
s odkazem na ČSN 34 1010 (nahrazena  v roce 1996 ČSN 33 2000-4-41)

Jak říkám 341390 jsem moc dopodrobna nečetl..

Nedokážete ale říct, jak historicky vzniklo, že v 341390 zeď nahrazuje 5ti násobek své tloušťky vzdušné vzdálenosti zatímco v 62305 zeď nahrazuje jen polovinu své tloušťky vzdušné vzdálenosti. Na to aby to byla historická chyba měření se mě ten rozdíl zdá nereálný. Skoro mě to přijde jak kdyby někdo napsal v historii 5x místo 0,5x.

Ono to bude souviset s vlhkostí vzduchu, která by dle mého názoru měla být zohledněna budto ve výpočtu s, či v národních podmínkách

Na margo 34 1390 a namotané káble:

v článku 115 je uvedená tabuľka č. 5, kde je pre káble uvedená vzdialenosť súbehu min. 50cm a vzdialenosť križovania min. 20 cm.
Údaje platia pre silové vedenia.

Pre oznamovacie vedenia je určený čl. 118, kde sa uvádza: "Vodiče nadzemních sdělovacích vedení, závěsné a samostatné sdělovací kabely mají být co nejdále od hromosvodu. Dovolené nejmenší vzdálenosti viz. § 21 048 ČSN 34 2100"

ČSN 34 2100 PŘEDPISY PRO NADZEMNÍ SDĚLOVACÍ VEDENÍ, Schválena: 10.3.1977.

Zatím jsem nenašel nic, co by nasvědčovalo, že to není chyba. V předchozích normách, ale i normách okolních států, byla tato vzdálenost mnohem větší.

.. třeba to bylo stejné jako s umístěním fáze vlevo.

Možná někdy někdo viděl "zeď" z cihel a usoudil, že má lepší "dielektrické a izolační" vlastnosti než "vlhký vzduch".
Dnes je problém v tom, že často "zeď" je nějaký panel, odlitek z betonu,... kde je uvnitř cosi kovového, vodivého,...
Tohle bych si uměl nějak "přebrat"...

Jinak je ještě jedna důležitá změna v přístupu - zatímco 34 1390 dost preferovala "vše na střeše spojit s hromosvodem",  dnes je přece jen jiná technika a tak to, co má nějaký "svod vnitřkem objektu" má jako "preferovaný způsob ochrany" umístit do ochranného prostoru hromosvodu, ale dost daleko, aby se nemuselo spojovat, abychom nevytvořili pro blesk "svod vnitřkem domu"...

Kdepak, i to bylo dříve stejné:


Vyčnívající předměty nebo části objektů
47. Nad střechou vyčnívající předměty nebo části objektu (komíny, světlíky, větráky, strojovny výtahů apod.),  pokud nejsou v ochranném prostoru jímacího zařízení, se opatří jímačem (jímací tyčí, pomocným jí- mačem) nebo, jsou-li kovové, připojí se na jímací soustavu nebo svod.
Výjimku tvoří střešníky, u kterých se ochrana před bleskem řeší podle čl. 116.
Kovové ventilační potrubí vycházející nad střechu, která odvádí hořlavé plyny nebo páry, se chrání podle čl. 196.

Umístění vedení a svodů
61. Vedení a svody mají být vně objektu a mají být pokud možno rovné bez zbytečných oblouků. Svody k zemničům musí být co nejkratší a mají být přirozeným pokračováním jímacího zařízení. Doporučuje se, aby podle možnosti vodiče jímacího vedení bez přerušení pokračovaly dále jako svody (ke zkušebním svorkám).


113. Připojování velkých kovových předmětů k hromosvodu. Ustanovení tohoto článku se týkají objektů, u nichž je nutno zabránit škodlivým účinkům přeskoku nebo škodlivým účinkům indukovaných nábojů ve smyslu čl. 111.
Nelze-li dodržet vzdálenost velkých kovových předmětů od hromosvodu podle čl. 112, provede se vodivé spojení těchto předmětů s hromosvodem, podle dalších odstavců tohoto článku, nejde-li o kovové předměty spojené s ochranným vodičem, pro které platí ustanovení
o připojování elektrických silových zařízení (viz čl. 114 až 116).
Rozsáhlé kovové předměty probíhající ve vodorovném směru (např. koleje, transportní dráhy apod.) se spojí s hromosvodem na více místech. Vysoké kovové předměty probíhající ve svislém směru budovou (kovová potrubí apod.) se spojí na svém nejvyšším a nejnižším místě s vedením hromosvodu.
Velké kovové hmoty vzdálenější než je uvedeno v čl. 112, u kterých je nutno svést indukované náboje, se připojí ke svodu hromosvodu nebo se uzemní samostatně pokud nejsou spojeny s ochranným vodičem.

Nee, na to je pamatováno, je tam psáno zeď z nevodivého materiálu.


No to je právě dost zlidovělý omyl.... Viz odpověď p. Hájka.

Jen mě pořád nikdo nevysvětlil, jak bylo možné zrevidovat hromosvody na panelácích. Protože je jednoznačně psáno oddálit nebo připojit ale není ani jedno... Tak jak? A že jich není málo...

Tolik odpovědí ani poznámek na můj první dotaz zde jsem nečekal, takže všem děkuji aspoň si rozšířím svoje elektro vzdělání o další části. ::) ;)

Úplně jednoduše.  Zrovna tak, jako je šlo naprojektovat, realizovat a zkolaudovat.  I když je nedělám, asi bych neměl strach nějakou vytvořit, pokud by byl hromosvod ve slušném stavu, jen bych asi měl problém lézt po tak vysoké střeše i když je plochá.  (surprice) Ta revize je to poslední, co by mě na panelácích trápilo. Nebyl by to žádný med udělat nenapadnutelně i dnes. Paradoxně jsem ještě neslyšel, že by právě vysoký panelák nějak vážně utrpěl po úderu blesku přesto, že jejich velikost se bleskům nabízí. Asi to je dostatečné.

Podobná kapitolka jsou panelákové koupelny, další výjimka ze všeho, včetně zdravého rozumu. Tam bych asi problém měl, ale revize soukromých prostorů se většinou nedělají.

Panelák Faraklec

A myslis Milane, ze je to armovani dostatecne propojene mezi sebou a dostatecne uzemene? S nejakym meritelnym mistem?

A nebylo...
Alespoň v praxi ne. A vidíme to kolem sebe, jak se "spojovalo a spojovalo" na střeše vše se vším...
Jestli to bylo nebo nebylo nejlepší řešení, jestli to bylo správně podle 34 1390 je na posouzení konkrétních případů, ale "projektanti a montéři" si to nějak "zdůvodnili a obhájili",  že preferovali takové provedení...

Co se týká norem na ochranu před bleskem v této naší právně spravedlivé vykotlině, tak ty se nedodržovaly nikdy, jako poetický začátek jsem bral roku 1933 (ČSN ESČ 113),  ale po přečtení Žuvníčka jsem tu tradici šoupl minimálně o 20 let dál.

Edit: Toto je reakce na kolegu Hudce, než jsem ten román dopsal, diskuze se nějak rozjela...

troufnete se pod to podepsat? Jak ověřit, že je armování panelů dobře pospojeno? Když odkryju armování někde nahoře pod střechou, změřím přechodový odpor proti uzemnění (snad bude propojeno v základech, tak to zkusím na uzemnění svodu hromosvodu),  jak naberu jistotu, že není propojen třeba v extrému jen jeden prut po celé výše stavby (ano uznávám přitažené za vlasy, ale to je i váš způsob uvažování). Něco jiného by bylo být při výstavbě, mít možnost ověřit přechodové odpory po každém patře...

A co s panely příčkovými, které by měly být také povařené s armováním plášťových panelů. Sice dostatečná vzdálenost by v tomto případě byla 0, ale dá se spoléhat na kvalitní spoje a že to někde neskočí do lépe uzemněného PEN, tedy na chvíli než se spoj roztaví.... Zase to (ale záměrně) táhnu do extrému. Zase se vracíme k tomu, že při výstavbě ano, ale co nyní?

Naštěstí pro investory je dost takových, kteří s klidnou duší na panelák po zateplení narvou nové svody (nejlíp do plastových podpěr v pozinku) dodělají nějak kousek "uzemnění"...teda "takyuzemnění".  Teda spíše pro finanční konta investorů do doby nějakého problému..

Opět pár fotek z praxe,
teď o tom, jak udělat uzemnění na paneláku, když je málo vývodů pro svody.

Ne zemnící tyče, tam doopravdy nejsou, svorka je doopravdy jen jedna, konči to před tou zdí, doopravdy to není propojeno na původní uzemnění a doopravdy jsou na obvodu cca 70m dva svody takto vedle sebe a další dva doproti, na dalších dvou rozích po jednom..

Ale lze najít pozitiva, svorky vypadají docela slušně zakonzervovány (škoda že vždy jen jedna) a smršťovka na přechodu kulatiny mezi zemí a vzduchem je taky dost bytelná..... :o)

Docela by mě zajímala naměřená hodnota zemního odporu...

Je fakt, že tito mají na důmu  svody z hliníku. Pozink je na domě u nás. Když jsem se při realizaci na KD zeptal, jak to projde revizí (udělali nám navíc krásnou valbovou střechu s plechovou krytinou),  byl jsem z dalších jednání a KD odstraněn jako potížista...

Myslím že ano, díky svařované armatuře se vytvoří velký počet cest

Na jednu stranu ano, technologický postup stavby to vyžadoval, na stranu druhou budete spoléhat na něco co nemáte zdokladované. Nebo se pletu?

Taky mě tato varianta napadla. Pode střechou odkrýt armování a navázat na něj jímací soustavu na střeše. Konzultoval jsem ji následně s p. Hájkem i p. Šalanským (nezávisle na sobě) a oba mě od toho docela zrazovali. Vzhledem k tomu, že tyto dva lidi společně s p. Kutáčem považuju v oboru hromosvodů za dostatečné kapacity, naznal jsem, že pár tisícovek za projekt, které bych si mohl vydělat tím, že to dám na papír mě za to asi nestojí. Mám malý děti, chtěl bych je vidět častěji, než jednou týdně přes zamřížovaný okýnko....

Odpoveď p Ryšavého:
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,11670.msg92967.html
"Pokud jste si jistý že ony armatury jsou opravdu trvale vodivě pospojované, a připojené na uzemnění, nebo tvoří zemnič samy o sobě, tak proč ne?
Akorát u těchto sídlišť si nejsem jist zda bude ona jistota."

Také jsem byl u nás upozorněn ať zbytečně nerýpu, nebo mě to bude stát dost peněz navíc  ;).

Že to provedení hromosvodů na panelácích není přesně dle žádné normy je jasné. Na druhou stranu je časem již ověřeno, že je víceméně dostatečné, protože prostě funguje.
Když jsem zabředl do hovoru mezi čtyřma očima s projektanty, kteří tvrdili že hromosvod vyprojektují dle současné legislativy tak přiznali, že to udělají úplně stejně jako dřív, jen tam bude víc svodů. U paneláku je tolik kovových předmětů naprosto nepředvídateln ě, že závazně dodržet jakékoli vzdálenosti je nesmysl.

Oddálený hromosvod má význam v okamžiku, kdy jsem si jist, že kovová nepospojená část je bezpečně svedena na zem vodičem pospojení. Slovíčkaření v normách je blesku jedno a je lepší použít řešení, které je časem ověřené, než experimentovat např. s vodiči HVI, jejichž vlastnosti v čase jsou nejisté a dostat malý úder např. přímo do nepospojeného komínku větrací šachty. Jímací soustava zůstane netknuta a celý výboj půjde právě jen tou zasaženou konstrukcí.

Prostě nový hromosvod lze poctivě udělat jen na budově, která je k tomu konstrukčně připravena, na starém objektu to bude vždy kompromis.
Nebezpečí bych minimalizoval tím, že jímací soustavu nacpu do oblastí s největší pravděpodobnos tí úderu a zbytek s ní prostě pospojím, protože si nikdy nebudu jistý, jak je která část spojena se zemí a kde vlastně končí.

Dříve psacím strojem, či vyplněním předtisku, později na PC. :D

Samozřejmě jsem myslel "legálně vystavit revizní zprávu s kladným výsledkem"

Rozhodně bych nepoužil armování jako svod, na druhou stranu jsem přesvědčen o schopnosti armování zafungovat dostatečně na dílčí proud vzniklý přeskokem při nedodržení dostatečné vzdálenosti svodů, za podmínky řádného provedeni jejich uzemnění nejlépe nerezovým materiálem, největší riziko vidím v ochraně klimatízace a pod prvků na střeše kde bych o neoddáleném systému ani neuvažoval, samostatnou otázkou je umístění svodů do zateplení objektu, zde v případě umístění svodů vně vidím stále rezervu v konstrukci dostatečně dlouhého a pevného držáku svodů

A co dodržení vzdáleností mezi svodem hromosvodu a armováním panelu. Přeskok přes zateplení polystyrénem ....  :-\

Ano to je správná připomínka, na jejímž základě může být skrytý svod k možnému poškození zateplení šetrnější

Zase o kus náchylnější k přeskoku.....

Kolego přečtete si prosím muj první příspěvek, jinak musím odpovědět zcela netechnicky, přeskoku se nebojím, přeskok je spravedlivý bojím se však své nevědomosti protože přeskok je spqavedlivý

A vybere si ten blesk armování, které bude nějak snad uzemněný nebo radši kabel o pár centimetrů dál, který je uzemněný poměrně spolehlivě?

Můj typ je že oboje a čím víc tras tím lépe.   ;)

To je ta lepší varianta....,  ale šprcguma snese hodně, ale pak se protrhne v jednom nejslabším místě a ne na několika současně... ;D

Ač nerad, tak si dovolím souhlasit s kolegou Hudcem.

Nikdo z nás sice neví, jak je armatura provařená, ani jak vypadají sváry po třiceti a více letech, ale jejich množství je zřejmě dostačující, protože statistika říká, že paneláky nehoří a nevím ani o větší škodě na elektronice.
Navíc pokud je vodivý beton v základech pro zemnič, je vodivý i beton v panelu pro armování.

Proč nerad? také nejsem nadšen když se mnou hned někdo souhlasí, je to známka, že jsem nedal svému názoru dostatečně barevný rozměr

Protože to armování ve mně nevzbuzuje důvěru

Čtěte prosím svoje příspěvky před odesláním, nechce se mi věřit, že by člověk Vašich znalostí doporučil volit řešení, kdy špatně propojenou a neurčitě trasovanou konstrukcí teče několik desítek kA jako bezpečnější, než několik málo mA, které by se do ní naindukovaly v případě vytvoření izolované jímací soustavy.

PS: Léty prověřená konstrukce ochrany před bleskem panelových domů sice co vím nestála zatím lidský život, ale každý rok díky STA anténám, pod kterými se krčí paneláky odchází do křemíkového nebe tuny elektroniky.

Za sebe vim o dvou případech kdy blesk zničil elektroniku v paneláku, v jednom komplet ve všech bytech, přičež zajímavé bylo, že škody byly viditelnější ve spodních podlažích, druhý případ je ze včera kdy blesk v jednom z bytů přeskočil z nevyužívané zásuvky ST na radiátor, přičemž mu stála v cestě prodlužka s napájenou elektronikou, vše v čudu protože majitel nedodržel zásadu umístění adaptéru s ochranou těsně u zařízení

Možná jsem se nevyjádřil dost jasně tak to zkusím znovu.

Když mám na střeše panelového domu například kovový komínek a netuším kam vlastně vede, ani jakým způsobem je spojen se zemí, myslím že je lepší ho chránit pomocným jímačem spojeným přímo s tělesem komínku a s jímací soustavou objektu. Je jasné že při úderu blesku touto cestou poteče část proudu a je tu určité riziko, které tu ovšem bylo vždy a obecně není zaznamenám větší počet úrazů díky tomuto spojení.
Pokud bych ho ale chránil oddáleným jímačem a nechal komínek izolovaně uložený od jímací soustavy tak může nastat případ kdy se hlavně slabší výboje prostě netrefí do jímače, ale jen do toho komínku. Potom výboj jde jen trasou která je neznámá a netuším jestli není spojena se zemí jen přes zvonkový drát, dotyk s provrtanou armaturou, nebo vůbec. V tomto případě považuji spojení tělesa komínku za jistější a ověřenou metodu.
Jiná situace by nastala, kdyby to byla novostavba a já bych mohl zajistit bezpečné spojení této kovové konstrukce na zem mimo jímací soustavu, pak bych určitě pospojení nedoporučoval.

To že existují blesky, které si vyberou prostě menší objekt a na větší se vykašlou nehledě na ochranná pásma mám na očích celkem pravidelně. Dost často chodím kolem křížku kde člověka zabil blesk který do něj přímo udeřil ačkoli stál cca 1m od stromu a strom zůstal nedotčen. Celé to na vlastní oči viděl známý který tam byl s ním ale stál kus vedle. Je to trochu smutné, ale dost výrazně to změnilo můj pohled na problematiku ochrany před bleskem.

Elektroniku ve stávající panelákové výstavbě kde je TN-C, hliník a občas si elektrikáři pomohli tím že je PEN spojen na armování neochrání ani svěcená voda. Investice do spolehlivé ochrany by v tomto případě určitě několikanásobn ě převýšila cenu chráněných předmětů a nejspíš i finanční možnosti případných investorů.

Pane kolego, máte pravdu, jde o výběr menšího zla ze dvou variant, což se mě v těchto případech nedaří, tudíž nabízím svoje násl. řešení:
Komínek v každém případě umístit do ochr. prostoru, přičemž jeho horní vodivou část  spojit vodičem cca  Cu 25mm s HOP (většinou to jde realizovat šachtou klimatizace a pod bez větších problémů, jakož nákladů.

Pokud by to šlo a existovala dole nějaká HOP, pak by to bylo i podle mne to nejlepší řešení. Bohužel spustit nějakou šachtou 12 pater drát dolů a tam najít místo kam ho připojit je mnohdy neprůchodné. Právě kvůli takovýmto případům si začínám myslet že předpisy se odpoutaly od reality a legislativní stránka věci si žije vlastním životem odtrženým od života. Paradoxně k tomu přispívá i agresivní prosazování norem a slovíčkaření. Trvat u starého paneláku po zateplení na novém hromosvodu je podnikatelská sebevražda.
Končí to pak tím, že se najde parta, která tomu vůbec nerozumí, ale klidně udělá cokoli a bez papíru a bez zodpovědnosti. :(

Souhlasím s kolegou Alinem, najít HOP je nemožné u mnoha novějších objektů, natož u starých. Investor navíc nestojí o žádné vysvětlování, chce slyšet jen cenu a to pokud možno blížící se k nule... Pokud mu nevyhovíte, velmi snadno najde někoho, kdo si nevymýšlí (z jeho pohledu) nesmysly a je cenově někde jinde.

Ano, elektrikáři jsou na nic, jsou zbytečně drazí a pokud je v každém hobbymarketu k dostání proudový chránič a jistič, je to i z toho důvodu, že část elektrikářů byla a je schopná prostituovat a za peníze říkat co chce klient slyšet.  No a na ozvěnu se najde vždy někdo levnější.
Uvědomte si, že ty stesky na marast v oboru jsou důsledkem těchto selhání.

Honzo  (jednicka)

Ano přesně tak, na jednu stranu tady budete odsuzovat bastlíře vykládat, jak by to němělo být a na druhou stranu se tu bastly budou vymýšlet.

Ano, tohle bych také dokázal napsat, možná i ostřeji, zkuste to ale v praxi vyřešit místo řečí o prostituování elektrikářů. Tohle je ten škodlivý marketing o kterém jsem psal a ne řešení, vzdělání i informace na to tady máte jako nikdo jiný aby jste navrhl modelové řešení toho paneláku.

Je takový problém při dnešních rozmanitých hromosvodních materiálech takový komínek pro sichr, když už ho nebudu mít kam pospojit na HOP ochránit oddáleně ze čtyř stran a pro další  sichr nad ním vedením z oddálených jímačů vytvořit třebas ještě kříž?
Myslím, že toto řešení bude akceptovat také kolega Alin vzhledem k jeho zkušenostem, kdy postranní výboj mine jímač.

Ale ono řešení je, ale stojí peníze. Bohužel, když jsem měl (i chtěl) jeden panelák zpracovat, byl drahý jak projekt, tak i nastřelená cena realizace. Protože jsem v projektu chtěl řešit i HOP a pospojování v kotelně (na střechu měly příjít soláry),  kotelna byla rekonstruovaná, ale bez jakéhokoliv pospojování, chtěl jsem řešit i pospojení větracích šachet, osazení bleskosvodičů na přívodní kabel a pod, ale to všechno pro zpracování stojí čas a peníze.

 Výsledek, je hodně podobný tomu z kterého jsem sem dával fotky.... Moc jsem se nevyptával, ale kluci co dělali hromosvod o tom neměli moc páru, jenom jim řekli, že mají natáhnout drát, nějaké pospojování uvnitř, prej jako na co .......

Tady nejde o akceptování řešení mnou nebo kýmkoli jiným. Jsem dnes trochu unaven a tak možná můj příspěvek vyznívá trochu ostřeji. Určitě by to bylo lepší, jen bych nerad ze všeho dělal muničák, když do toho komínku stejně výboj pravděpodobně částečně přeskočí. Kdo tomu nevěří, ať se koukne na pár fotek nebo videí blesků, je toho plný net. Je jasně vidět že rozdíl pár centimetrů vypočítané vzdálenosti hraje roli jen v modelových případech, praxe je daleko rozmanitější.

Problém je v tom, že ať už práci udělá kdokoli, nikdy to nebude dobře do té míry abych mohl říct, tohle řešení obhájím vždy. Staré domy a nemusí to být jen paneláky, prostě nemají většinou možnost udělat ani pořádný zemnič, natož pak nějakou HOP nebo svodiče přepětí. Mnohdy to bývají dlouhé řady zástavby, která by měla řešit ochranu společně, to je ale nemožné už jen z důvodu financování. Nové domy, které jsou v době kolaudace technicky vymazlené včetně ochrany před přepětím, budou za dvanáct let také nevyhovující. Myslím že p.Hudec určitě obratem přijde na to kde jsem vzal těch dvanáct let.  ;)
Chtělo by to tady nabízet v diskuzi funkční a při tom ještě dostupná řešení, aby se z nich stal standard. Místo toho zde diskutujeme o tom, že vlastně nikdo neví jak je to dobře, jen každý ví a to včetně mě, že je to špatně, elektrikáři a revizáci za to mohou, projektanti vlastně dělali jen projekt pro stavební povolení, takže to řešit nemusí a investor většinou ani nemá šanci tušit, že je něco špatně a mohlo by to být lepší. :(

Je to podobné, jako kdyby si najednou někdo vzpomněl, že každé auto, aby prošlo technickou, musí být vybaveno šesti airbagy a to včetně veteránů. Někde je to nemožné, někde nezaplatitelné a u nových aut standard. Prostě je to nesmysl, i když je jasné, že by to bezpečnost zvýšilo.

No, tak jsem se vykecal a je mě líp, aspoň nějaký kladný výsledek to má.  :)

Nedávno som bol v predajni antén. Okrem predavača sa tam objavil človek ( vraj RT elektro ) a pre tých, ktorí ešte pochybujú som dostal informácie:
Nevie o tom, že by do antény udrel blesk, možno vedla do strechy. Podla novej normy sa antény nesmú spajať s hromozvodom ( aspoň niečo vedel ) . Anténný zvod môže íst popri bleskovom zvode a ukázal na satelitný prijímač, ktorý má na sieťovej šnúre len dva kolíky a naviac v satelitnom prijímači je oddelovacie trafo a tak sa nemôže dostať zem na anténny zvod a prísť k preskoku blesku.
Možno to ani nebol RT elektro, ale obchod je obchod.
   

Ochrana antény se provádí za účelem zda mají źáby čisté uši když lezou po kulatých krychlích, to je zhruba přeložený výklad onoho prodavače

[quote author=Milan Hudec vytvořit třebas ještě kříž?
Myslím, že toto řešení bude akceptovat také kolega Alin vzhledem k jeho zkušenostem, kdy postranní výboj mine jímač.
Vážim si Vaše skúsenosti a aj nápady, ale toto asi je naozaj z říše divú. Skúsili ste to aj niekomu inému navrhnúť alebo je to len taká provokácia z iného sveta.  Pán Alin má naozaj pravdu aj ke´d trpkú ale pravdu.

Ve dvou případech jsem to takto provedl, jen to nebyl můj oblíbený nerez

Všechno jde, je to pouze otázka ceny, kde je dobrá vůle a bourací kladivo, tam se to povede.


Majetek s sebou nese zodpovědnost, pokud je řadová zástavba, jsou všichni na jedné lodi, jakmile začne hořet jeden, ohrozí ostatní. Zastávám názor, že kdo není schopen se postarat o svoje peníze, nesmí se divit, když o ně přichází. Pokud nechápu základy fungování automobilu a nemám na zaplacení autoservisu, vlastnictví vozu je pouze krátkodobou perspektivou, tomu se nediví nikdo, proč by v případě domu mělo být vlastnictví majetku jiné?


Tak to jste v ochraně před bleskem vedle, pokud by někdo v roce 1970 postavil na domu hromosvod podle platné normy, byl by stále víceméně v pohodě. Pokud by to udělal po roce 1933, tak v podstatě také.
Dům jsem si v roce 2001 stran elektrické instalace standardně vybavil a stále, kromě LAN je v pohodě a mnohem komfortnější, než to co se prodává jako vyšší standard v případě developerských staveb domů.

Dostupné řešení pro lidi je to, co jim sám a zdarma uděláte a ještě jim porůznu doma rozstrkáte obálky se svazky dlouhodobě cenné měny, když už to nebudou zlaté cihličky. Když se s lidmi bavíte o autech, kolik procent z nich se chlubí stabilizačními systémy, ABS, EDS a počtem airbagů a kolik se chlubí výkonem, spotřebou  a cenou auta? Pokud byste se jich ptal při hodinách na náledí, poměr by byl zcela jiný. A stejné je to s jakoukoliv investicí v rámci bydlení, nejenom hromosvody.





Tak proč musí být energetický štítek i na domy postavené před jeho zavedením? To je to samé jako chtít po lidech lepení hvězdiček na auto z roku 1970. 

Líbí se mi metodika jednotných výpočtů pro srovnání, ale nelíbí se mi jejich povinnost. Byl bych rád, pokud bychom se časem jako elektrotechnic i domluvili na něčem podobném. Tak bychom laika informovali o kolik větší nebezpečí smrti mu v objektu hrozí, než třeba jeho sousedovi, který se plácl přes kapsu více.

Jak již jsem několikrát napsal, lidé v ČR, ale i jinde,  stále nechápou, že majetek se musí spravovat a že  mezi jejich majetek patří i jejich život. Jsou často zamrzlí v dětském věku a myslí si, že stačí začít brečet a všichni se seběhnou a postarají se o ně. A navíc část předpokládá, že jim ostatní koupí novou zmrzlinu, za tu co jim spadla.

Ještě dodám, že to bylo provedeno ještě za doby 1390

Je to pravda ale je to otázka ceny, která je mnohdy nad možnosti skupin, kterých se to týká. Nelze od lidí vybrat víc než vydělají.

Také pravda ale neřeší vůbec problém řemeslníka, který má zakázku na jednu část a nemůže sáhnout na jinou.
Paradoxně v případě výběrových řízení je prosazováno pravidlo nejnižší ceny které nabádá k použití těch nejhorších možných řešení. Mnohdy úředník ví, že vybírá špatně, ale nemůže jinak, protože by měl problémy při výběru dražší firmy.

Nemyslím si to.

Protože si to prosadil někdo, kdo z toho bude mít prospěch. Je to podobný faul, jako zákaz žárovek. Takových lobby je zcela jistě mnoho.

A možná že to chápou, jen se jim do toho stále někdo plete a hází jim klacky pod nohy viz citované štítky, žárovky, požární hlásiče ke kolaudaci, ...... . Všechno jsou to dobré věci, pokud ovšem nejsou povinné ale dobrovolné.   

Mýlíte se ,státu se to již dlouhou dobu daří.



Kdepak, to čtete jen začátek článku, takto to začíná a cenou vyšší než v Německu to končí. Problém je v těch lidech, které si nominujeme, aby se nám starali o peníze, furt tam cpeme ty na které si stěžujeme.

Takže v současné době máte v modrých obálkách seznamy ze kterých vybíráte ty, co to změní. Pro jistotu obíháte spoluobčany a vysvětlujete jim, proč si vybíráte dané kandidáty, tím zajistíte, že i ostatní budou volit možná obdobně.

Pokud to neděláte, tak vám současný stav s možností brečet vyhovuje.

Stát se o to snaží, jenže se mu to právě nedaří. Mimochodem, nyní vedou tuším Japonci.  :)

Ano, tak to většinou končí. Poraďte jak je tam nenacpat a já to zkusím.

Vždy si pečlivě přečtu co v obálkách je a zkusím vybrat dle svého svědomí. Obíhání spoluobčanů samozřejmě vynechávám, protože nejsem blázen, ani nehraji v americkém béčkovém filmu, ale diskuze s přáteli občas proběhnou a umíme si i naslouchat, ne jen prosazovat každý svou pravdu. Bohužel, vždy po vyhodnocení obálek dojde k prostřídání těch samých a pokračování nastoleného trendu jako kdyby se nic nestalo. Povídání o brečení je populární, nemám v okolí nikoho kdo by brečel.

To jsou blbý fóry...
První, co vidím, je číslo 1390, aniž bych přečetl tu větičku před tím, přemýšlím proč se vracíš zhruba do doby vlády Karla IV.

Velmi dobře si na to vzpomínám bylo to moje první praktické cvičení s komponenty DEHN

Mám to před očima také tak, přesně takhle jsou psány smlouvy na půjčky.  :D :D

Václav IV. se jistě v hrobě obrací...

Dějepis nebyla moje silná stránka...
Příště napíšu "...o celé století před objevením Ameriky..." To by mohlo přibližně být...  ;)