"S vyhláškou padesát je potřeba něco udělat, byť je velmi nadčasová a jsem jeden ze zastánců. Je nutné si uvědomit, že vznikla v době, která neodpovídá současnosti.
Nemáme velké fabriky, ani podniky zaměstnávající stovky elektrotechnik ů. Máme většinou menší společnosti, nově živnostníky. Potýkáme se s velkým problémem, když se bavíme o vzdělání, protože současná padesátka je postavená na tom, že má taxativně uvedený seznam oborů, pro které se vztahuje a když obor není uvedený, tak složí že získává potvrzení na Ministerstvu školství zda je, nebo není možnost obor uznat."
Jen malé ohlédnutí zpátky.
Myslím, že je to velmi podstatné co říká Radek Roušar. Velké fabriky nemají již velké elektroúdržby s desítkami ani stovkami elektrikářů. Často nenajdeme ani odpovědné osoby za elektrické zařízení s kvalifikaci elektro. To je prostě skutečnost. A školství je úplně jiné....
Před "padesátkou" byla asi 15 roků v platnosti vyhláška 95/1961 Sb. Tu tehdy ale měli jen předáci a mistři. A zkoušejícím v komisi byl hlavní elektrikář podniku. V roce 1979 jsem dostal za úkol zajistit školení a přezkoušení z vyhlášky 50/78 Sb. Skoro nikdo nevěděl co s tím. Garantem byly "školské" oddělení ve fabrice. Jako odborný garant jsem konzultoval záležitost s IBP. Utvořili jsme neformální sdružení
okolo padesátky mezi velkými podniky na ostravsku. Vydaly se první skripta jako školící materiály. Půl roku se školilo a pak zkoušelo. Někteří si to pletli s politickými prověrkami.
Ale mělo to i positivní stránky. Zvedala se obecně kvalifikace. Najednou nebyly normy jen záležitosti projektantů. Musely se vytvořit, anebo oprášit pracovní postupy, technologické postupy, mnohé směrnice a předpisy......
Ve velkém podniku se ale dosáhlo značně vyššího postavení revizním technikům a obecně v oblasti odměňování se elektrikáři posunuli do lepších tarifů.
Největší problémy ( 1979-1980) byly s doškolováním starších mistrů a předáků.
Vytvořili jsme půlroční školící minimum pro elektrikáře. Podpora byla přes školské a VTSku. To byl také "politický" problém. Mnozí vedoucí úseků museli obhajovat §8 a všichni byli v "nomenklatuře" strany. Odmítali školení i přezkušování. Byl to jak technický, tak politický boj.
Mít paragraf 6-8 z 50/78 Sb., tehdy bylo váženo a ctěno. Osvědčení bylo na papíře skoro jako bankovní papíry a podepisoval jej ředitel fabriky, kde bylo 12 tisíc zaměstnanců. Celé Vítkovice měly v roce 1980 celkem 3500 elektrikářů. Závod válcoven a oceláren pouze 850.