Diskuse Elektrika.cz

Jak přípojit z/ž vodič z přívodního kabelu do podružného rozvaděče?
Zda nejprve na MET a tu propojit s PEN a svodičem, nebo nejprve na PEN a teprve poté na MET?

Nejdříve na PEN svorkovnici!!
Na MET svorkovnici nemá PEN co dělat!!
Pouze se svorkovnice PEN propojí z/ž vodičem se svorkovnicí MET.
A svodiče se propojí z/ž vodičem taktéž se svorkovnicí MET.
A ještě svodiče propojit i s PEN svorkovnicí.
Pochopitelně dodržet minimální průřezy vodičů  (norm)

Přikládám obrázek z návodu na instalaci DEHN shield (norm)
A ještě obrázek zapojení sítě TN-C-S. (norm)

,  děkuji za jasnou odpověď.

No nevím.....
Coby top (vlastně proč ne normal) považuji situaci:
Rozvodnice se svodiči a MET a nad ní podr.rozvaděč.
Zapojení MET: (délka vodičů mezi MET a PE svodiče do cca 15cm.)
1.přívod zemniče č. 1 CYA 25-50
2.připojení svodiče CYA 25-35
3.přívod PE do rozvaděče CYA 10-16
4.přívod PEN do svorky a bez přerušení dále coby N do rozvaděče (alternativně pro toto využít svorku na svodiči)
5.add 3
6.add 2
7.add 1
Mezi rozvodnicí a rozvaděčem vedení v trubce.

To se mi líbí,  s jednou výhradou:
Když to má být top, tak tedy druhá PE svorka na svodiči slouží k přímému propojení na PE svorku v tom “podr. rozvaděči”,  nikoli k rozdělení PEN na PE a N.

Rozvaděč už bude spojen s MET dvěma vodiči 10-16.
Tohle by byl jen propoj č.3 s mezisvorkou na svodiči, pokud jsem tě tedy pochopil dobře.

Asi by to chtělo nakreslit. Chtěl jsem prostě připomenout, že přímé krátké propojení mezi PE svodiče a PE rozvaděče je užitečné (najdeš ho i na obrázku od Dehnů).

Milane, proc ne. Ja jsem dal tazateli normativni minimum/standart. A vzdycky to jde udelat lepe, to je jasny.
Otazkou zustane, zda-li tebou navrzene reseni bude mit tolik pridane hodnoty, jako to, ze to bude vice  pracne a a trochu i financne nakladnejsi.

Cimz rozhodne nechci rici, ze to co navrhujes je nesmysl. Mysleno ekonomicky.

Myslím že mnou navržené řešení je coby výkon/cena naprosto přijatelné :)
Nicméně kol.Fuk mě nasadil brouka do hlavy......vla stně skoro jako vždy (dance)

V bežnom RD, s prívodom TN-C v zemi, s MET v suteréne, s bodom rozdelenia, s SPD1, a s vývodom k R-D v TN-S spoločne v jednej krabici (napr. v hlavnom rozvádzači HR-MET) je to asi to najrozumnejšie riešenie.

------

Preháňať bleskové prúdy po objekte cez SPD1 v R-D niekde v strede domu a naspäť k MET nepovažujem za rozumné, aj keď je to v praxi celkom bežné riešenie. Zhoda na jednej príkladnej praktickej ukážke zapojenia pre najbežnejšie situácie RD s prípojkou v zemi by tu tiež nebola na škodu.
Na tento základný problém sa tu pýta dosť samostaviteľov, ktorým odkaz na projekt vôbec nepomôže.

Čo vlastne bráni možnosti zriadiť hlavný rozvádzač povedzme HR-MET v rozsahu prívod, vývod, SPD1 a MET na mieste vývodu uzemňovacieho prívodu v suteréne, a v tomto rozvádzači zlúčiť svorkovnicu MDB s MET?

Napríklad vodiče na MET v hlavnom rozvádzači HR-MET:
- uzemňovací prívod
- vodič PEN z prívodného kábla TN-C od ER
- vodič PE zo svorky uzemnenia na SPD1 v max. dĺžke „c“
- vodiče PE k pospájaniu neživých vodivých častí vstupujúcich do objektu, ale aj tých vnútorných určených na pospájanie k MET
- vodiče PE, N (bod rozdelenia) z kábla TN-S vo vnútri domu k R-D
Otázku nevyhnutnej potreby ďalších samostatných prívodných vodičov PE z podružných rozvádzačov navyše k ochranného vodiču v prívodnom kábli je možné posúdiť aj s pohľadu čl. 544.1. Zatiaľ mám za to, že vodič PE v kábli medzi R-MET a podružným rozvádzačom je ochranným vodičom (1) z obr. 5-54.1 podľa tohto článku.

V informatívnej prílohe B 5-54 na obr. B54.1 je iba príklad jedného z možných usporiadaní, ktorý odkazuje na prípadné ďalšie požiadavky v 62305-3. Niečo o tomto príklade je aj v poznámke dolu na str. 27.

Zaujímavejšie situácie vo vzťahu k usporiadaniu MET, PEN, SPD1 už vznikajú pri vzdušnom vedení vstupujúcom do objektu cez podkrovie a uzemňovacom prívode v suteréne.