Hliník a měď se nemají příliš v lásce. Při dotyku mezi nimi vzniká malinké napětí (mikročlánek - vlastně taková pidibaterie). Pak vlivem tohoto mikročlánku a trvale protékajícího malého proudu začne spoj silně korodovat. Za pár týdnů by bylo po spoji.
No tohle je celkem rozřířené klišé ...
Ve skutečnosti to ani zdaleka není tak krizové, jak by se mohlo podle tvrzení různých "teoretických odborníků" zdát. Je tam totiž jeden důležitý katalizátor a to je vlhkost. V suchém prostředí to nic zvláštního nedělá - důkazem jsou například Cu vodiče připojené přímo na Al sběrnicích (v rozvaděčích), občas na to narážím při revizích. A jsou připojené někdy i několik desetiletí a po korozi ani stopa ...
Nicméně přímý spoj Cu a Al je prostě zakázaný a je nutno to respektovat. Je nutné použít nějaké svorky, které jsou určené pro Cu i Al vodiče a vodiče se vzájemně nedotýkají. Toto splňuje např. i obyčejný "věneček" do krabice.
V uvedeném případě bude nejjednoduší vytvořit z toho čtyřžilového kabelu
L1 + L2 + N + PE. Vše ostatní lze provést jen za cenu sekání (natažení nového kabelu) nebo nějakých kompromisů.