Diskuse Elektrika.cz

Poskytuje vadaska (např. zkoušečka SN-4) nějakou výhodu oproti kombinaci fázovka + multimetr, kromě toho, že to mám v jednom a nemusím měřit dvakrát a u některých typů měření sledů fází?

Fázovka je zlo, které vede k častým "kopancům" a dle mého nepatří laikům do ruky. Indikace napětí je pouze orientační a je důležité si vždy ověřit funkčnost i jinde a naučit se správně vyhodnotit všechny souvislosti s jejím použitím.
Multimetry jsou všeobecně laboraatorními přístroji a nejsou primárně určené k měření v instalacích nn. Přístroje k tomu určené, splňují určitou mechanickou odolnost, krytí a bezpečnostní kategorii CAT IV/600 V, CAT III/690 V.
Nedopručuji nic horšího. Za mne je i zmiňovaná SN-4, trochu za zenitem. Domnívám se že jde o přístroj který nepatří laikům do ruky, už jen proto, že kromě krytí, nesplňuje ani potřebnou mechanickou odolnost a především bezpečnostní kategorie.

Nevýhodou u digit. multimetru může být i jeho velký vnitřní odpor. cca 10Mohm.

Vhodny kompromis je elekronicka vadaska, mava tlacitiko na testovanie chranicov, test spojitosti a orientacnu indikaciu napatia. Tiez vstupny odpor je dostatocne maly, aby nereagovala na rozne indukcie.

Nejenom, že může, ona to je největší nevýhoda.

Těch dotazů typu "na vypnuté zásuvce jsem naměřil 30V, co s tím mám dělat?" už tu bylo docela dost.

Fázovka a digitální multimetr se chovají velice podobně. Důvodem je velký vnitřní odpor a tudíž mizivý potřebný proud k nějaké indikaci. Ta může být správná a nebo také chybná. Multimetr není vhodný (až na drobné vyjímky) k měření v silové elektrotechnic e vůbec.

Dobrá, plně funkční fázovka není zlo (v tom si dovolím nesouhlasit),   pokud náhodou svítí na něčem, co není nebezpečné, je to výrazně lepší, než pokud se někdo dotkne tvrdé fáze na kostře spotřebiče a netuší, že tam je!

Jenže dobrou fázovku má dnes málokdo. Různé čínské plexisklové šroubováčky mají snad všechny nedostatky, které mohou mít. Malá mechanická pevnost, pokud ho někdo používá také jako šroubovák, brzy se mu rozpadne v ruce. Další nedostatek bývá malý a nevhodný ochranný odpor, který nemá mnohdy ani povrchovou úpravu, takže navlhá a pak při použití obsluha cítí zvýšený procházející proud.  Doutnavky mají malou citlivost a slabě svítí. Tím, že nejsou kryté před okolním světlem, nemusí to být vidět. Také jsem se setkal s doutnavkou, která pokud byla uložena ve tmě, tak ztratila schopnost fungovat. Stačila ionizace plynové náplně denním světlem a za nějakou chvíli již byla schopná práce. Používání fázovky má svá úskalí a pravidla, která je třeba dobře znát. Nejdůležitější je ji nejprve zkontrolovat, zda svítí tam, kde napětí doopravdy je.

Fázovka mě provází mnoho let a nemohu si stěžovat, nikdy mně neublížila, občas mně ale ochránila před nepříjemnými "zážitky".

Ovšem z hlediska laického použití je jakákoliv zkoušečka určitým způsobem nebezpečná. To je dáno zejména tím, že se používá úplně jiným způsobem než je běžná laická obsluha spotřebičů. Je samozřejmě jedno, zda se jedná o fázovku nebo starou Vadasku (ZN 500) a další následující typy až po SN-4 nebo nejmodernější typy s CAT IV. Jakoukoliv zkoušečku musí uživatel dobře znát, bezpečně používat a hlavně umět správně vyhodnotit to, co ukazuje.

Nebezpečí se skrývá již při připojování dvoupólové zkoušečky samostanými vodiči s hroty, kdy lze přes vnitřní obvod zkoušečky propojit k fázi téměř cokoliv, co by se jinak do elektrického styku s ní nemohlo dostat. A to nezachrání žádná bezpečnostní kategorie! To je o znalostech, zkušenostech a dobré úvaze a to bývá, co chybí a způsobuje škody a nebezpečí. Nejen laici, ale mnoho mladých začínajících elektrikářů nemyslí, jednají zbrkle a pak se diví, co dokázali Vadaskou zničit a ještě k tomu na opačném konci domu.  

To, co je v předchozím příspěvku kolegy Václava napsáno tučně, bych možná doplnit a zobecnil i na měřicí přístroje a pak by se to mělo "zarámovat a učit jako zlaté pravidlo"

Přesvědčili jste mě a pořídím si tedy nějakou vhodnout zkoušečku. UNI-T UT18C je ok, ne?

Za mne OK. Osobně bych si ji sice nevybral, ale v podstatě tomu nemám co vytknout, vzhledem k vašemu využití. Rozhodně mnohem, mnohem lepší a bezpečnější než multimetr a fázovka   (dance) (norm)

U skúšačiek uni T nefunguje meranie sledu fáz, aj keď predstierajú, že funguje.

Overte si to u nákupu, ak túto funkciu potrebujete.

Inak poslúži, mechanické prevedenie je dobré.

Je.
Mám jich několik, několik i zlomených, a nevšiml jsem si, že by měření sledu fází nefungovalo.

,  nechci se přít nebo slovíčkařit, ale vaše tvrzení se mi zdá nepřesné. Pokud si koupíte multimetr vhodný pro daný účel, bude jak mechanicky dostatečně robustní, tak dostatečně elektricky robustní (bude splňovat příslušné požadavky pro bezpečnost obsluhy) a bude vybaven i vhodnými měřícími režimy.


Stejně tak, pokud si zakoupíte multimetr pro daný účel vhodný, bude vybaven i nízkoimpedančn ím módem pro měření napětí. Paušalizovat, že digitální multimetr znamená automaticky 10 Mohmů, je taktéž poněkud nepřesné.

Mezi vhodné multimetry rozhodně nepatří naprostá většina šmejdů od UNI-T a podobných. Za kvalitní zboží se samozřejmě platí a tak nelze očekávat, že kvalitní multimetr zn. Fluke, Agilent, Brymen, Gossen Metrawatt nebo podobný bude stát pět set, nebo tisíc korun. Pravděpodobně budete minimálně na řádu několika tisíc korun jako naprosté minimum.

Jako nejlevnější slušný digitální multimetr vybavený nízkoimpedančn ím módem pro měření napětí, který znám, je asi Brymen BM235. 

Jinak nenechte se vysmát, CATegorie přístrojů natištěné na nich samotných, zejména u levnějších modelů, jsou převážně jen vlhkým snem jejich výrobců a distribučních řetězců. Doporučuju výběr vaší každodení měřící techniky nepodceňovat ani na ní nešetřit.

Bolo ich niekoľko, viaci krát mi posielali nové, potom prišlo písomné vyjadrenie a peniaze, že ich výrobok vraj túto funkciu funkčnú nemá, aj keď tam je.

Dodnes mi niektoré z tej zásielky zostali, ostatné tam funguje, inak je mechanicky
príjemná na používanie, subjektívne mi sedí viac ako nové FLUKE.

Ano, také nechci slovíčkařit.  ;)
Auta taky popisujeme všeobecně jako nevhodná na závodní okruhy, nebo do terénu. K tomuto účelu bývají postavený závodní a další speciály, určené pro úzký okruh závodníků/jezdců, za úplně jiné peníze, než koupíte "běžná" auta. Domnívám se, že toto káždý běžně vnímá a chápe.

Jinak po svých zkušenostech UNI-T nevnímám moc pozitivně, ale vím, že mnoho lidí je s nimi spokjeno a poskytují za svou cenu to, co někteří požadují.
V jiném vlákně zde popisuji svoji zkušenost s Fluke a připravuji se něco podobné napsat i o Duspol. ALe moje testování probíhá i v delším časovém období.

Jsou to různé kategorie "měřících přístrojů",  vadaska/doutnavka/voltmetr/ampérmetr a každá je k jinému použití. Nelze srovnávat koloběžku s Mercedesem i když nás obojí dovedou k cíli. Stejně jako srovnávání UNI-T a Fluke.


V některých případech je výhodné zapůjčení MP i s obsluhou ( na příklad v oblasti EMC). U každého MP je dobré si napsat svůj manuál a tak vyzkoušet všechny možnosti a rozsahy, které MP umožňuje.

"Vadaska" jakéhokoliv typů je  dvojvodičová zkoušečka a je základní výbavou elektrikáře.
Dnešní "vadasky" mají i několik příjemných přídavných funkcí.
V podstatě nám tento přístroj, nebo spíše pomůcka slouží k tomu, abychom ověřili přítomnost napětí a případně zjistili kde je fáze. Sled fázi je pro speciality.

MULTImetr slouží k jiným účelům.
Zde potřebujeme znát velikost měření veličiny a to jak napětí, proudu, odporu, kapacity, obvodů a někdy je doplněný i generátorem signálu. Prostě MULTI.
Multimetry jsou obvykle laboratorní přístroje určené k práci na stole, v dílně. Jsou sice i takové, které lze nosit v brašně.

Závěr:
k práci v elektrotechnic e potřebujeme více měřících přístrojů. Žádný multimetr neobsáhne veškerá měření podle zaměření servisní práce. Zde platí to, co napsal Václav Třetí. Škola měření je proces závislý od toho k jakému účelu měření a měřící metody slouží.

Z praxe elektrotechnik a:

- mám několik desítek zkoušeček různých typů a výrobců. Pak si zvyknu na jedinou...
- mám několik klešťáků a multimetrů do brašny do terénu včetně doutnavky
- mám desítky měřících přístrojů v domácí laboratoři ( RLC, osciloskopy, zdroje, spektráky, atd.)
- také vybavení pro revize EZ jak na nn tak na vn

mám také žárovkovou zkoušečku se žárovkou 100W/260 V

Jenže dotaz nebyl od elektrotechnik a, ale od laika v elektrotechnic e.
Je dobré mít nějakou zkoušečku napětí a někdy i multimetr....

Tak to musím vyzkoušet. Zajímavá informace.

Přestože  má nizkoimpedancn i mód, stále  má  velkou nevýhodu. I když je tzv. ruční, stále  musí  být na něčem položen. Ale chybí  nám  třetí  ruka.  Už vidím  jak měrřímv rozvaděči a měřáķ visí  dolů za měřící šňůry  >:(

Tak nevím...
Ty moje to umí.
Možná vás jen zmátla opačná logika signalizace, která je v návodu poměrně zmateně popsaná.
Když svítí (červeně) R, směr je L (a naopak).

Kdybyste ráčil nesouditi a nejdříve manuál studovati  (norm),  věděl byste, že tam máte v příslušentví magnetický držák, kterým si to klapnete na dveře rozvaděče.

Ale pravdou jest, že většina moderních domácích rozvaděčů jsou z plastu (či spíše nějaké lisované kukuřice),  kde ten magnet fungovat nebude  :D

Záleží, kam a co chodíte měřit. Žádný měřící přístroj není univerzální na všechno. Dávám jen jako příklad slušného vybavení za dobrou cenu.


UNI-T podle mě do rukou profesionála nepatří, to jsou předražené hračky. Ano, měřit to bude, stejně jako trabant může jet po závodním okruhu F1. Otázkou je, jak spolehlivé a dobré to bude.

Prošel mi rukami zvaný "laboratorní" stolní měřák UNI-T v pořizovací ceně téměř 10 000 CZK, uvnitř však provedení odpovídalo multimetru z tržnice.

UNI-T jsou přístroje spíše laboratorní nebo dílenské. Jejich zkoušečku zde zmíněnou znám jen z dálky, takže nemohu soudit. Mám od nich již asi 20 let velice šikovný měřič kondenzátorů pracující od pF až do 20mF (20 000uF). Provedení je sice spartánské, ale přístroj je velice dobrý a přesný. A ještě malý, skutečně kapesní multimetr s automatickou volbou rozsahů, která ovšem reaguje docela pomalu.

Moje obecná zkušenost za mnoho let elektrotechnic ké praxe je, že čím je zkoušečka jednodušší, tím je spolehlivější. V tom vynikají stále takové typy jako ZN500 a ZN1 a starý bakelitový Duspol. Jejich výhodou je také vyšší odebíraný proud než u elektronických typů a stálá schopnost funkce bez závislosti na bateriích. Stejně jako kol. Bocek mám množství různých měřících přístrojů a zkušebních pomůcek. Mezi nimi nechybí ani žárovka v malé ochranné kleci (ochrana proti rozbití žárovky a popálení obsluhy) s žárovkou Osram Sig. 240V 75W v otřesuvzdorném provedení - tzv. semaforové. 

A k čemu je taková zkoušečka dneska dobrá, resp. co víc nebo lépe s ní změříte např. oproti měření vadaskou? Usoudíte že svitu žárovky nebo jeho změn na nějakou konkrétní poruchu nebo jev v síti? To vím, že někteří lidé uměli (např. rozpoznali OZ v síti).
Rozdíl mezi DMM a vadaskou nebo třeba rozdíl mezi analogovým a digitálním přístrojem chápu a často umím ocenit, ale že bych si měl pořídit zkoušečku se žárovkou mě nikdy nenapadlo.
A pokud ano, zvážil bych osazení žárovkou na 400 V nebo dvěma 230V žárovkami v sérii, kvůli i nechtěnému přiložení hrotů zkoušečky na místa s výskytem sdruženého napětí.
Samozřejmě to souvisí s tím, co dělám a tím, že jsem z jiné generace, takže to neberte jako kritiku, ale jako seriózní dotaz.

Jako kritiku to neberu, dá se říci, že dotaz se mi hodí.

Žárovka jako zkoušečka je samozřejmě to nejjednodušší a také asi nejstarší, co elektrikář může použít. Přesto si myslím, že je chyba, že mladší generace většinou takovou obyčejnou věc jako žárovka podceňuje a považuje za zbytečnou, snadno rozbitnou a málo užitečnou.

 Kdysi dávno (někdy v 70. létech) jsem povýšil žárovku s objímkou a dvěma zkušebními vodiči na multifunkční pomůcku. První nápad byl, že jsem použil vidlici s rovným (osovým) vývodem a kouskem lustrové trubičky se závitem M10x1 jsem ji spojil s objímkou E27. Zkušební vodiče jsem zapojil do zásuvky na prodlužovačku. Velice brzy jsem objímku vyměnil za typ s vnějším závitem pro stínidlo a vyrobil ochranný košík z drátu, který žárovku chrání před rozbitím a mě před popálením.

Proč říkám, že je to multifunkční pomůcka. Mimo samotného zkoušení s pomocí zkušebních kablíků s hroty (což používám již mnoho let jen vyjímečně a nikdy jsem to nepoužíval místo vadasky) je to malá a lehká přenosná lampa, stačí zapojit ji do prodlužovačky. Také je použitelná pro svícení v místnosti, zapojením do zásuvky na stěně mám lampu, která nepadá, nic nezapálí a nerozbije se.

Co lze zkoušet a co jsou výhody proti vadasce? Největší výhodou je, že svit je vidět daleko a lze ji nechat svítit delší dobu (např. při hledání jednotlivých okruhů na neoznačených jističích v rozvaděči). Vadasky toto neumí, doba provozu je malá a musí být přestávky. ZN1 (SN1) má stanoveno měření 10 vteřin (délka prodlevy není stanovena) a moderní Kyoritsu KEW 1700 má měření 30s, 240s prodleva. Podpětí nebo přepětí v síti podle svitu žárovky nebudu odhadovat, stejně tak k tomu není použitelná žádná vadaska, ani LEDková, ani s elektromagnete m. Ovšem na svitu žárovky bývá vidět nedokonalý spoj, jiskření. 

K použité žárovce: Na začátku 90. let se v nabídce objevily velice užitečné žárovky do semaforů. Jsou otřesuvzdorné, vlákno mají podepřené devíti opěrnými drátky a jsou mírně podžhavené (barva svitu jako žárovka s uhlíkovým vláknem, tedy asi 2200K),  tudíž jsou velice spolehlivé. Tu, co mám v přípravku, je používaná asi 10 let. Musím se přiznat, že jsem psal, že tam mám 75W, ale nyní jsem si přípravek vzal k ruce a je tam 60W, přesné označení OSRAM sig. 1541 (v zásobách mám mimo 60, také 75 a 100W a používám je občas  i k jiným účelům).

Žárovková zkoušečka měla i své průmyslové provedení. Maďaři vyráběli v době, kdy naše METRA původní Vadasovu zkoušečku dělala jako ZN 500, zkoušečku se dvěma žárovičkami E14 260V 15W v serii umístěné v bakelitové dvojobjímce s plexisklovým krytem a hroty velice podobnými jako u ZN 500.

Nevím jestli to nebyla nějaká "drážní vyjímka",  ale my jsme měli žárovkové zkoušečky zakázané a došlo to tak daleko, že jsme dokonce na ústředně dostali jakýsi výtvor, kde byly nějaké diody, zenerka, 4 LED, signalizovalo to polaritu, napětí nad 20V (ATU 24V např. USHD 2/10) nebo nad 40V (USTD na 60V)

Nevím, u dráhy jsem nikdy nepracoval. Mám jen špatné zkušenosti ze 70. let, kdy jsem jezdil železnicí denně několik let a cesta dle jízdního řádu trvající 24 nebo 32 min. (jezdil jsem na stejné trati občas o jednu stanici dál) se protáhla klidně i o hodinu!

Jinak jak píši, běžně jsem nepoužíval žárovku místo vadasky. Tu jsem měl, žárovka byla doplněk, takže např. nehrozilo, že bych ji připojil na 400V, protože v rozvaděči jsem ji nepoužil snad nikdy. Že by mi ji někdo zakazoval používat, to také nepamatuji a dnes bych si ji musel zakázat jedině já sám.

Co se týká zkoušeček moderních s LED, tak ty jsou různě chytré a různě kvalitní. Např. mám Kyoritsu KEW 1700 (asi 10let) a že bych z ní byl nějak nadšený, to nemohu napsat.  Nebyl to nijak levný kus, ale nedostatek má v kontrole sledu fází. Při měření v síti 230V mi ukazuje pořadí fází a ještě k tomu jak se jí právě zlíbí, většinou L2=L a L1=N zobrazuje pravotočivý směr, ovšem někdy si to otočí. Občas také zlobí kontakty baterie, samotné pružiny nejsou zkorodované od vyteklých článků, ale není spolehlivý kontakt mezi výsuvnou částí pouzdra na baterii a samotnou zkoušečkou.

Domnívám se, že tester ze žárovky byl poplatný své době a zkušenému technikovi mohl velmi pomoci s identifikací okruhů i některých poruch na nich. Nicméně dnes je to spíše raritka a pomůcka vhodnější spíš do muzea. Je možné že někda se to ještě využívá a některý z kolegů to zde lépe popíše. Nicméně dnes je na trhu dostatek vhodných přístrojů pro běžná měření elektrotechnik a. Stejně tak pomůcek k identifikaci obvodů a podobně. Přesto má občas své místo i lampička vsunutá do zásuvky  ;) :D ,   jak mnozí samozřejmě víme.

Vrátil bych se spíše  zpět k původnímu tématu. Tazatel dle všeho pochopil a hodlá si koupit, či již zakoupil klasickou moderní "vadasku". Za mne je to pokrok a domnívám se, že nebude litovat, přesto že mám k výběru značky trochu osobní výhrady.
Nákupu jakéhokoliv podobného přístroje, předchází zjišťování vlastností a kvalit těchto přístrojů. Následuje radost a fáze učení postupů měření a nauka o správném vyhodnocení naměřených hodnot. To je neméně důležitou částí práce s jakými koliv měřícími přístroji, jak jistě potvrdí mnozí kolegové.

To je zajímavé a určitě použitelné i dneska. Jenom vzhledem k charakteru mojí práce mě to nenapadlo - obvykle pracuji na zařízeních, která jsou poměrně rozměrově malá, obvykle ne sám a obvykle nejsou k dispozici běžné 230 V zásuvky - spíše 24 V rozvody, konektory servopohonů apod. Tedy málokdy bych tyto výhody ocenil.
No ale, abych přidal ještě jednu osobní vzpomínku, takováto "zkoušečka" i pěkně hřeje, což může být na montáži v zimě celkem příjemné - může trochu vyhřát menší rozvaděč (i to už jsem ale velice dlouho nedělal).

Keď sa už rozprávame o svetielkach, tak pridám svoje.
Používam zapuzdrené LED (také, čo sa montujú na panel) s Un 24V a 230V. Je to výborná pomôcka pri detekcii krátkodobých signálov alebo riadiacich impulzov. Je to vidieť z rôznych uhlov, a je to rýchlejšie než digitálne meradlá.
Pripojím ju do akejkoľvek svorky, na rozdiel od skúšačky/multimetra a môže svietiť ľubovoľne dlho.

Nedávno som týmto spôsobom dokázal zákazníkovi, že naše zariadenie je v poriadku, len jeho občas nepošle riadiaci signál. Po natočení sekvencie na video sa prestal s nami naťahovať o reklamáciu.  :)

No, u těch serv asi ne, ale docela dlouho a úspěšně používám žárovky 24V/10 a 21W v rozvaděčových polích s 24V ovládačkou, protože na rozdíl od multimetru pomůže třeba v případě, že některé relátko nespíná, protože vzdálený ovládací kontakt se dlouhodobě nesamočistil kvůli malému proudu a právě několik sepnutí s paralelně připojenou zátěží žárovky pomůže. Stejně tak převodníky 0-10V s žárovičkou 12V/2W a výstupy z "karet" v simaticu.
Na měřák buď není odevšad vidět, nebo nereaguje rychle, nebo ukazuje vlivem vysoké vnitřní impedance nesmysly.
Pak mám ještě přípravek se zdířkami pro banánky a objímkou pro žárovku jako zátěž k voltmetru.

Za tímto účelem mám zakoupeno světlo Banner S15WLWQ, viz příloha. Má konektory M12 a dá se dokonce zapojit jako průběžné. Doporučuji - jsem s ním spokojen.
Má tedy určitě nižší příkon, než Vámi zmíněná žárovka, což může být v některém případě výhoda i nevýhoda...

Díky za tip, tohle si objednám.

Pro zkoušení na úrovni 12 a 24V doporučuji autožárovky jako nejspolehlivěj ší a nejvhodnější. Používám 5W (parkovačka),  21W(brzda nebo směrovka) a  60W dálkové vlákno H4 (vlákno pro tlumené může být vadné). Výběrem příkonu si zvolím kolik chci nebo potřebuji zatížit obvod. Výhodné je to pro vyhledávání zkratů, kdy použitím silnější žárovky místo pojistky mohu pracovat a mám vizuální kontrolu, zároveň šetřím zásoby pojistek. Na halogenku je třeba si udělat také ochrannou klícku, umí snadno poškodit plasty nebo čalounění v kabině vozidla.

Ziarovka je velmi uzitocna aj ako poistka pri ozivovani zariadeni s nabehovym prudom alebo kde cakam skrat.