Zavadil Josef
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« kdy: 08.06.2010, 17:40 » |
|
Dnes, kdy se cena za spotřebu elektrické energie distribuční síti stala nezanedbatelno u částí nákladů mi připadá, že rozdíl (při napětí +10%, je-li jako stav v rovodné síti téměř trvale) nám tudíž trvale naše náklady ještě zvedá (naniž bychom se nad tím mnohde zamysleli).
Chci tím říci, že bych očekával, že hranice bude sice oněch +/-10 %. Což je vpořádku, ale tak jak jsem naznačil výše, mě praxe vede spíše k poznání, že distributor to na horní hranici + 10% drží záměrně, což v pořádku není (pro spotřebitele).
Praskání žárovek jako důsledek je prostě jen v tomto kontextu záležitostí okrajovou.
Vysavač, pračka a pod. To tím netrpí ? Myslím si že ano!
Co k tomu prosím můžete podat za vysvětlení ?
#105#
|
|
|
|
|
Pavel Ryšavý
Offline
|
|
« Odpověď #2 kdy: 08.06.2010, 19:20 » |
|
Vážený pane Zavadile, vzhledem k tomu, že již 20 let je v Čechách na Moravě ve Slezsku - ba i v dalekém zahraničí jako je třeba Slovensko - jmenovité napětí sítě 230V, pak máte ve vaší nemovitosti téměř ideální stav (220V+10% => 232V) Pokud si prohlédnete Vaše spotřebiče, zvláštní pozornost doporučuji věnovat štítku, pak zjistíte, že Vaše pračka i vysavač i žehlička, dokonce i ty žárovky jsou stavěny na jmenovitou hodnotu napětí 230V. (poslední věta neplatí, pokud je Vaše domácnost vybavena již muzeálními kousky).
Je pravda, že napětí v distribuční síti není všude stejné, dá se to zobecnit, že u transformátoru bude napětí mírně vyšší než je jmenovitá hodnota, naopak na koncích dlouhých vedení zase bude mírně nižší, ale to už musíte energetice prominout, za to mohou pánové Ohm s Kirchhofem a Westinghaus s Teslou, a myslím že do toho byli zapleteni i Edison s Křižíkem.
|
Smysl pro humor - znak ducha bystrého .45 ACP; 7,62x39; 7,62x54R; 9x19; 12/70
|
|
|
|
dolacko
|
|
« Odpověď #3 kdy: 08.06.2010, 22:10 » |
|
Ak sa nemýlim, tak menovité napätie nn siete je tuším okrem Talianska vo všetkých krajinách EU už 230V. Taliani ešte ostali u pôvodných 220V. Čo sa týka vášho problému pane Zavadile, môžem vás ubezpečiť, že je hodne viac odberateľov, ktorí majú nižšie napätie ako 230V, než tých čo ho majú vyššie.
|
|
|
|
Václav 3
|
|
« Odpověď #4 kdy: 09.06.2010, 04:25 » |
|
to Josef Zavadil:
Jak zde již napsal kol. Ryšavý, je běžným jevem, že spotřebitelé, kteří jsou blízko distribučního trafa mají napětí vyšší ( na DT se nastavují odbočky , aby výstupní napětí bylo 230V +5%, což je 241 - 242V) a distribuční vedení je konstruováno tak, aby poslední odběratelé měli napětí maximálně s tolerancí -5% tj. minimálně 218 - 219V. Toto opatření umožňuje zhruba dvojnásobně dlouhý rozvod než kdyby výstup DT byl nastaven na 230V. Toto řešení se používá již mnoho let, samozřejmě i v dobách jmenovitého napětí 220V.
Napětí 242V by nemělo uškodit ani těm historickým spotřebičům, protože každý spotřebič by měl být konstruován tak, aby spolehlivě a bez poškození pracoval v toleranci síťového napětí + - 10%
Jmenovité napětí 230V bylo u nás zavedeno od 1. ledna 1993 ve dvou fázích. V období od 1/1 - 1993 do 31/12 - 2002 v nesouměrné toleranci -12% + 6% (202 - 244V, což jsou velice podobné hranice jako 220V + - 10%) pro dožití starších spotřebičů určených na napětí 220V. Od 1/1 - 2003 je jmenovité napětí již 230V s tolerancí + - 10%.
Změna napětí byla provedena s ohledem na evropskou unifikaci, kontinentální země přešly téměř všechny v období od r. 1983 z 220 na 230V a Velká Britanie a Gibraltar z 240 na 230V.
Nízká životnost běžných (Edisonových) žárovek je podmíněna spíš jejich nekvalitou, než zvýšeným napětím. Ve slušném elektroodbytu lze nakoupit žárovky s štítkovým napětím 240V a ty by měly vydržet více - obvykle bývají i pečlivěji vyrobeny.
|
|
|
|
|