Jaký zvolit zdroj tepla? Přímotopy, přímotopy s akumulací, olejové radiátory?
Fuk Tomáš:
Citace: Radek Červený 04.10.2008, 11:55
Naše diskuze se začíná dostávat do akademické roviny, a to nemluvím o tom, že se odkláníme od původního tématu :)
Provozní přetlak 10 bar je již slušná pevnost, možná by bylo dobré zkoumnout, jaký názor by měl na toto řešení výrobce.
Zkušenosti z praxe jsou takové, že málokdo si do systému dá přípravek proti korozi, a když někdy rozeberete radiátor, který takto fungoval, tak ty stopy hladiny jsou na něm patrné. I když je uzavřen. Nemluvě o tom, že pokud budu ohřívat patronou vodu, a vodou posléze vzduch, tak už se nemůže konstrukčně jednat o přímotop, ale to je už slovíčkaření bez podstaty řešení problému ;)
Já myslím, že se naopak k tématu vracíme :)
Ale je fakt, že obvyklejší je takové řešení v kombinaci s klasickým teplovodním rozvodem, jako volba pro automatické temperování apod. Ale třeba topné žebříky do koupelny se takhle používají bez expanze naprosto standardně.
Když si tam necháte vzduchovou kapsu 10% objemu radiátoru, tak vyhřátím na 100°C stoupne tlak na 1 bar a na to výrobce nemůže říct ani popel :-)
(P.S. je rozdíl mezi "stopami po hladině" a prorezlým radiátorem ;) A že si málokdo dá do vody antikorozní přípravek? To přece, při ceně např. TOPEKORu 70 Kč/400 l vody, není argument).
Jestli to je přímotop nebo ne - záleží na tom, co se tím slovem míní. Přímotop ve smyslu podmínek pro přiznání sazby D45d to je.
Zdeněk Smutný:
Dotaz zní trochu nešťastně. Není pravda, že nezáleží na druhu vytápění, není pravda, že je stejně potřeba nacpat potřebné kW do domu aby bylo teplo.
Základní myšlenkou pro vytápění by mělo být, za co nejméně dostanu nejvíce tepla a uživatelského komfortu. Ideální by bylo aby vytápění bylo zadarmo, ale to není až tak možné. Nižší náklady lze například dostat buď použitím nízko nákladových zdrojů paliva jako je např. dřevo. Případně užít tepelného čerpadla kde 1 kW příkonu vám dá cca 4 kW tepelného výkonu, u toho bych navrhl nikoliv použít zdroj ze země nebo vody, ale použití vzduchu jako investičně a provozně nejméně nákladného zdroje. Další ještě lepší možností je užití takových možností vytápění které jsou zadarmo nebo skoro zadarmo- První podmínka je zateplení domu včetně podlah a střech.
Existuje ještě jeden zdroj tepla - Teplovzdušné vytápění. Kolem domu se vyhloubí zemní rýha a položí se PVC potrubí cca o průměru 200 mm do hloubky 1,5 metru až 2 metrů a délce nejméně 25 metrů ideální je 40 metrů. Tímto zemním kolektorem proudící vstupní čerstvý vzduch se na vstupu do domu oteplí (v létě ochladí) o teplo země ze vstupních -12 na cca 0 stupnů. Tento vzduch projde rekuperátorem tepla kde odváděný znečištěný vzduch ohřívá tento čerstvý vzduch. Dále tento vzduch se dohřívá pomocným zdrojem tepla (jen cca 5-10% spotřeby tepla) např. tepelným čerpadlem. Upravený vzduch se rozvádí do jednotlivých místností pomocí vzduchovodů (spiro potrubí) uložených v podlaze, stropu nebo stěně. Odvody vzduchu jsou z WC, koupelny a kuchyně. Mezi přívodem vzduchu a odvodu ovšem musíme vzduchu umožnit proudění (podříznout dveře, mřížky ve dveřích nebo stěnách apod.). Odvodní vzduch z těchto sociálních místností jde zpět jako znečištěný do rekuperátoru kde předává své teplo přívodnímu čerstvému vzduchu (účinnost cca 80%) a odchází jako odpadní vzduch mimo dům. Když to shrneme, tak zemní kolektor ušetří cca 10% za vytápění, rekuperátor 80%, tepelné čerpadlo cca min. 5 %, tak máte náklady za vytápění skutečně zdarma. Navíc máte zařízené větrání domu, stálý přívod čerstvého vzduchu, již žádné pachy, rosení a srážení vody, plísně po zdech atd. Lze podotknout, že lze i zapojit přípravu TUV do systému včetně solární energie a docílit i teplou vodu mít skoro zadarmo. Navíc použitím tepelného čerpadla a soláru lze dostat dotaci a především docílit nejnižší sazby nikoliv jen na vytápění, ale i na celý dům (D56), tzn. 22 hodin nízkého tarifu a 2 hodiny vysokého (bez HDO).
Takže závěrem na způsobu a zdroji tepla pro vytápění strašně záleží a je nutno hledat vždy to nejlepší a nikoliv to co vám nabízejí v reklamách.
Fuk Tomáš:
To: Smutný
S celkovým závěrem Vašeho příspěvku souhlasím, ale s některými dílčími argumenty ne.
Uvádíte roční průměrný COP tepelného čerpadla 4 - to je hodně optimistické, realita je spíš 3.
Uvádíte, že pasivní rekuperátor má účinnost 80% - to bývá při redukovaném průtoku, skutečnost při plném výkonu bude spíš 75%.
Uvádíte, že rekuperátor ušetří 80% energie - ale neuvádíte, že se jedná o procenta z tepelných ztrát větráním, které tvoří jen část tepelných ztrát. Z tepelných ztrát okny, stěnami, střechou a základy ten rekuperátor neušetří nic.
Zemní registr je prima, ale zase - tak výrazný předehřev udělá jen při malém průtoku vzduchu, a taky se v průběhu času vybíjí. Takže celkově - spotřeba energie se sice výrazně sníží (ne na 5%, jak by vycházelo vám, ale např. na 25%) ale rozhodně nelze tvrdit, že to je zadarmo, nemluvě o investičních nákladech.
Rozmahel Vladimír:
Souhlasím s Vámi, je to teorie. Účinnost takové rekuperace by mohla být při jiných teplotách, než je cca 27°C u stropu. Pokud takový přívod čerstvého vzduchu do domu rekuperátorem nebude v provozu, nebude to promrzající otvor do domu, ve kterém bude kondenzovat voda? Postačí nějaká PE hadice v zemi jako ochrana proti radonovodu do domu? Účinnost přenosu tepla v registru v zemi bude malá a bude mít časové zpoždění. Po čase bude vše plné prachu a čištění velmi obtížné.
Moc se mě to nezdá, i když je to jistě možná úspora.
Zdeněk Smutný:
(poklona) za názor, ale nemohu plně souhlasit. Tepelné čerpadlo které mám na mysli a nechci se dopouštět reklamy (jedná se o značkový výrobek nikoliv Čínu) má podle výrobce energetickou účinnost 4,37. Pochopitelně čím nižší teplota tak nižší účinnost, ale to by měl výrobce zohlednit.
Stejně tak účinnost rekuperátoru dle diagramu výrobce je skutečně mezi 78 až 82%, navíc nic nebrání při mrazech ve směšovací komoře snížit podíl čerstvého vzduchu za oběhový a tím účinnost dále vzroste.
Podle hygienických norem je pro jednu osobu potřeba min. 45 m3 vzduchu/hod., pro 5 člennou rodinu tak 5x45 m3 = 225 m3/hod., tímto i větším množstvím vzduchu zemní kolektor o průměru 200 mm obtížně vybiji.
Investiční náklady jsou cca stejné jako jiné klasické způsoby.
Jestli ale víte o jiném provozně a finančně méně náročnějším systému , zároveň komfortnějším, tak dejte vědět. Teď jsem dodělal projekt RD, kde dodávám na vytápění jen 2,5 kW a to se jedná o dvoupatrový RD o rozloze 10 x 13 metrů.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana