Je možné vést bleskosvod v zateplovacím systému?
Jan Hájek:
K problematice skrytých svodů:
Troufnu si říci, že většina hromosvodářů je nemá ráda. Problémem není ani tak vlastní oteplení svodového drátu, k tomu většinu dochází v případě nedostatečně koncipované jímací soustavy: malý počet svodů, nekvalitní pospojování, nedostatečná tkzv. Faradayova klec.
Větší problémy mohou způsobit a také je mají většinou na svědomí, dynamické účinky.
Případ první:
Skrytý svod je nedostatečně upevněn a při zásahu blesku , , vyskočí ven'' fasáda je poškozena a v případě, že na izolační vrstvě je nanesena kvalitní omítka může se odchlípnout celá fasáda.
Nebo je i znám další případ, bohužel ho mám pouze z doslechu, kdy byl skrytý svod viditelný z místnosti.
Případ druhý:
Skrytý svod je dostatečně upevněn, ale dynamické síly způsobí narušení statiky objektu.
Při skrytém svodu, zvláště pak při dovybavování objektu zabezpečovacím, informačním systémem, nebo dodatečnými přívody napájení osvětlení, může být zanedbána dostatečná vzdálenost od součástí jímací soustavy jenom z toho důvodu, že svod není vidět a pracovníka to nenapadne.
Pro skrytý svod se dá použít drát s bezhalogenovou izolací a tím je dodržen požadavek pro zabránění kontaktu se stavebním materiálem.
Při umístění do chráničky, je dobré pokud je v ní prostor, aby se drát mohl tkzv. , ,vyplácat'' , ale průměr by neměl být zase moc velký, tím by po vytvoření , ,vlny'' mohlo dojít k vytržení ze svorek na začátku a konci svodu.
Osobně bych raději doporučoval klasický svod, maximálně dojde k vytržení z úchytů na zdi. V případě, že klientovi vadí vzhled ochranného úhelníku, nahradil bych ho zaváděcí tyčí z nerezu a i pro ostatní součásti bych použil kvalitní materiály.
Hromosvod z nerezu je pak i estetickým doplňkem objektu s výhodou dlouhé životnosti a minimalizací nákladů na údržbu.
Více na www.dehn.cz S pozdravem Jan Hájek
Miroslav Bardoděj:
Pánové, díky za vaše připomínky k věci. Hromosvod se bude teprve dělat a dám na vaši radu - udělám klasický, viditelný svod. Stejně jsem přemýšlel, jak řešit detail vstupu do omítky. Přiznám se, že na dynamické účinky zásahu na svod jsem ani nepomyslel. Rozhodně bude lepší, když to vytrhne držáky ze zdi, než když to nadělá větší paseku.
Ivar Majda:
Řeším stejný problém jako autor a na základě zdejších rad taky začínám silně uvažovat o povrchové variantě.
Jiří Vodehnal:
já v tom nevidím problém, pokud bude dodržena ČSN 33 1390 - svod musí být v netříšttiví trubce, např. KOPOS takovou vyrábí. Pozor na certifikáty, jak materialu hromosvodu, tak zateplovacíhos ystému. Rovněž je přeba posoudit souběhy a křižování ostatních vedení nn, sdělovacích rozvodů /viz. např. cihlová zeď 36.5 - prostup, 20cm je problém/
Jaroslav Hasala:
Dělal jsem revizi na hromosvodu po zásahu bleskem, u svodu byly vytrhané konzolky (PV01), i když bylo zřejmě, že byly původně dobře připevněné - zůstaly na nich pěkné "koláče" omítky (spíše betonu).
Skrytý svod by určitě při takovém zásahu vyběhl ze zdi i s trubkou.
Podle mého přesvědčení by celý hromosvod měl být vně budovy, včetně svodů.
Vzpomínám ještě na jeden případ, kdy si jeden domácí kutil vyrobil vlastní hromosvod. Budova měla klasickou sedlovou střechu, na střeše byl umístěn stožár TV antény. Stožár byl spodní částí připevněn k trámům v půdním prostoru. Kutil připojil lano FeZn na stožár v půdním prostoru, pokračoval volně v půdním prostoru ke štítové zdi, tu provrtal, dále pokračoval volně k uzemnění které tvořilo staré potrubí.
Došlo k zásahu bleskem a kutil měl ve střeše díru asi 1x 1,5 m.
Půda byla zarovnaná nejrůznějším harampádím, hlavně starým nábytkem, k požáru naštěstí nedošlo.
Kupodivu, i když měl anténu v době zásahu připojenou do televize, nedošlo k poškození televize.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana