Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  Oblast řešení teoretických úvah
| | |-+  Proč je linka vvn 110kV zemněná síť?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Proč je linka vvn 110kV zemněná síť?  (Přečteno 23500 krát)
Jiří Pánov
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« kdy: 18.05.2008, 18:10 »

Zajímalo by mě, proč jsou naše síťě, konkrétně 110kV zemněné.

Tuto otázku jsem dostal u zkoušek z vyhlášky 50.
Pominu-li, že mi tato otázka přišla nesouvisející se zmíněnou vyhláškou, bylo mi řečeno, že je to kvůli funkci opětovného zapnutí (OZ) což mi jako důvod nesedí.

Funkce OZ je mi dobře známa a znám její praktické využití na linkách 110kV ,  kdy při poruše v jedné fázi dojde k jejímu vypnutí a opětovnému zapnutí, při čemž zbývající dvě zůstávají sepnuté.
Stejně tak vím, k čemu dochází při zkratu v zemněné síti a k čemu dojde při zemním spojení v síti izolované.
Jsou nějaké jiné zásadní důvody, proč je tato linka provozována jako síť zemněná a ne izolovaná?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Michal Souček
« Odpověď #1 kdy: 19.05.2008, 13:37 »

Reaguji jako laik a prosím o korigování názoru: Je to z toho důvodu, aby bylo možné provést vzdálené připojení a to motoricky (motor, stykač, apod.),  zařízením připojeným na definovaný potenciál, a to i tehdy, vypadnou-li dvě fáze, tzn. třetí fází proti zemi? Znamená to, že vypadnutí 3 fází najednou je statisticky neodůvodněné? Děkuji, neboť tuto otázku mohu také dostat u zkoušek a zrovinka VVN není moje doména.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #2 kdy: 19.05.2008, 21:44 »

Tak ako siete uzemnené (u nás VVN a ZVN),  tak aj siete s neučinne uzemneným  uzlom (vn) máju svoje výhody a aj nevýhody. U sieti uzemnených  je nevýhoda pomerne veľký skratový prúd pri zemnom spojení. U sieti s neučinne uzemneným uzlom TR je zase nevýhoda vysoké prepätie na zdravých fázach  (teda až 1,73Un) a s tým spojená aj izolačná pevnosť prvkov sietí, ktorá by pri VVN a ZVN už mohla byť problém. Výhoda u sieti neučinne uzemnených je zase to, že sa môžu určitý čas prevádzkovať aj so zemným spojením. Ak by bola sieť VVN neučinne uzemnená, pri jednofázovom zemnom spojení by miestom spojenia tiekol pomerne veľký kapacitný prúd, ktorý je daný kapacitou zdravých pomerne dlhých VVN liniek a dosahoval by značne hodnoty. Ak by bol skrat prechodného charakteru a dochádzalo k jeho prerušovaniu, vznikali by v dôsledku toho vysoké prepätia a teoreticky by mohlo dôjsť k viacfázovemu zemnému spojeniu a teda k tvrdému skratu.
Pokiaľ sa nemýlim, myslím že sú krajiny kde sú aj VVN linky s neučinne uzemneným uzlom.
To Souček: Nerozumiem čo ste chcel povedať:  ??           
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #3 kdy: 19.05.2008, 21:49 »

To Jiří Pánov: zabudol som dodať, že OZ-ty fungujú aj vo vn sieťach, čo určite viete, takže táto skutočnosť dôvodom zemnenia uzla TR vo VVN sieťach nebude. 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jiří Pánov
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #4 kdy: 21.05.2008, 11:34 »

To: dolac
Děkuji za váš názor ( i za názor p.Součka )

V podstatě jste mě pochopil správně. Zajímalo mě proč u VVN ( konkrétní dotaz na linku 110KV ),  používáme síť s uzemněným uzlem.
Domnívám se totiž, že uzemněná síť VVN má o proti izolované nějakou provozní výhodu a proto se také používá. To co mi bylo sděleno u zkoušek, že uzemněná síť VVN se provozuje  kvůli funkci OZetu ,  mi nepřijde jako správný důvod.
Vaše odpověď s důvody, že by v případě poruchy u izolované sítě docházelo k většímu namáhání izolace a k větším kapacitním proudům mi přijde velmi logická a něco podobného jsem měl také na mysli, ale nechtěl jsem nic nadhazovat.
Každopádně si myslím, že OZ by s určitými úpravami mohl fungovat i v síti izolované. Myslím, že mě u zkoušek dusili z něčeho o čem sami nic nevěděli.

Mimochodem mám z práce určitou praxi i s izolovanou sítí vn 6KV, ovšem tam jsou trošku jiné podmínky, protože vedení je kabelové a slouží jen k rozvodu tzv. vlastní spotřeby v podniku, takže je i relativně krátké. Každopádně se zde u každého vn 6KV vedení používají poměrně velké tlumivky ( ze školy tuším že jde Petersonovu tlumivku ) tzv. reaktory, zařazené do série každého vedení. Reaktory eliminují špičky a podle mne jakož to indukční zařízení eliminují velké kapacitní proudy, které jsou u kabelového vedení větší, než u linek vedených na stožárech.
Podobně je u nás v podniku provozováno také vedení VVN 35KV ( též izolovaná síť ) . Toto vedení má již poměrně velkou délku směrem ke spotřeiteli, řádově několik desítek Km. I přesto, že je vedení na stožárech ( venkovní vedení podobně jako u linky VVN 110KV ) i zde jsou použity masivní tlumivky - reaktory a izolátory . Pominu-li, že hladina napětí 35KV je v tomto směru dost nebezpečná záležitost ( výše napětí i proudů je velká, při poruše na zařízení dochází často k destrukcím průchodek, reaktorů, měničů,... ) ,  vidím použití velkých reaktorů u izolovaných linek 110KV dost nevýhodné.
Myslím si, že celý problém se motá hlavně kolem kapacitních proudů, namáhání izolace a celkové technické problematiky a proto se tedy VVN  linky 110KV provozují jako zemněná síť .
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Petr Doležal
*
Offline Offline



emeritní projektant z Brna (prostě důchodce)


« Odpověď #5 kdy: 21.05.2008, 11:52 »

Pozor:
Tzv. Petersenka, správně zhášecí tlumivka je jednofázová, připojená k uzlu transformátoru a slouží ke kompenzování kapacitních proudů jak při změnách konfigurace sítí vn, tak i při jejich zemních spojení.
Reaktory jsou třífázové (lépe řečeno 3x jednofázové) cívky bez jádra, u nichž se indukční odpor zvyšuje s narůstajícím proudem a tím omezují zkraty a proto se nemusí zářízení dimenzovat tak vysoko. Někdy ani nejsou na trhu přístroje s takovou zkratovou odolností. Řekl bych, že reaktory jsou výsadou průmyslových objektů s "těžkými" vn rozvodnami.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Na zdraví a abychom byli lidmi
to vám přeje celoživotní projektant nn, vn, někdy i vvn rozvodných zařízení
Jiří Pánov
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #6 kdy: 22.05.2008, 09:33 »

JJ děkuji za upřesnění, je to přesně tak  Úsměv
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
J.M.
« Odpověď #7 kdy: 18.06.2008, 16:53 »

Jen pridam muj nazor. Je take z duvodu provozovani jednotlivych siti. (uzlova, mrizkova, okruhova...) Proto je neco uzemeno (da se porucha obejit a napajet z jine strany nebo mista) a nebo "izolovano" (musi bezet s poruchu).
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Vitezslav2
Neverifikovaný uživatel @2
*
Offline Offline



« Odpověď #8 kdy: 18.01.2019, 20:12 »

 ,  chtěl bych poprosit, jestli by mi mohl někdo laicky vysvětlit, funkci zhášecí tlumivky? Děkuji
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jiří_Hrubý
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #9 kdy: 19.01.2019, 10:17 »

Tak tedy laicky: Když spadne drát, teče proud do země, proti tomu proudu teče v protifázi proud od tlumivky a sfoukne oblouk...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Vitezslav2
Neverifikovaný uživatel @2
*
Offline Offline



« Odpověď #10 kdy: 19.01.2019, 16:37 »

 :-) Děkuji, moc pěkná odpověď. To si opíšu.
A proto tedy jde zařízení provozovat i s poruchou?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jiří Kubík
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« Odpověď #11 kdy: 19.01.2019, 19:30 »

Ne  - s poruchou lze provozovat IT sítě i když tam žádná tlumivka není.
Pokud se spojí jedna fáze se zemí, neděje se celkem nic, jenom napětí
ostatních dvou fází vzroste proti zemi na napětí sdružené.
Musí se s tím počítat protože izolace je více namáhána.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jirka Š. Svejkovský
*
Offline Offline



Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5


WWW
« Odpověď #12 kdy: 19.01.2019, 20:36 »

Ano.
Pokud je zemní proud dostatečně vykompenzován (jednotky ampér),  lze vedení s jednou poruchou provozovat bez vypnutí až do nalezení a opravy. Samozřejmě záleží na topologii sítě, výhodnější je přepnout na zálohu a řešit hned.

Edit: Sdružené napětí se při zemní poruše nemění, mění se napětí proti zemi. Což u soustavy IT může znamenat problém ve stísněné svorkovnici motoru, ale u trafa těžko.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov),  revizní technik E1A, E1B, E1-C5
Jiří_Hrubý
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #13 kdy: 19.01.2019, 20:58 »

Vyladit vzdušnou síť je docela laborace. Zvlášť když se upustilo od transponování, které tomu docela pomáhalo.
V drtivé většině případů se zem na vzduchu vypíná. Vzhledem k rozsahu sítě je to zejména o bezpečnosti.
Může třeba chytnout louka, mohl to shodit traktorista, nebo se v extrémním případě rozteče sloup.
Napětí proti zemi namáhá izolaci koncovek a při takovém zemním spojení se často ukážou ty "odfláknuté" nebo se zapomenutou bariérou...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jiří Kubík
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« Odpověď #14 kdy: 20.01.2019, 00:11 »

Ano.
Pokud je zemní proud dostatečně vykompenzován (jednotky ampér),  lze vedení s jednou poruchou provozovat bez vypnutí až do nalezení a opravy. Samozřejmě záleží na topologii sítě, výhodnější je přepnout na zálohu a řešit hned.

Edit: Sdružené napětí se při zemní poruše nemění, mění se napětí proti zemi. Což u soustavy IT může znamenat problém ve stísněné svorkovnici motoru, ale u trafa těžko.

Podstatnou část své kariéry jsem strávil v objektu s kabelovou sítí IT vn
bez kompenzace, protože vzhledem k její velikosti (kapacitním proudům)
kompenzovat nebylo třeba.

Vzhledem k jejímu stáří, docházelo k zemním spojením poměrně
často. Závada se hledala a odstraňovala až ve volných dnech.
Takže provoz sítě IT bez kompenzace při zemním spojení možný je a tlumivka není
podmínkou.

A nepíšu, že se změní sdružené napětí, ale že napětí ostatních fází
proti zemi vzroste na napětí sdružené.
Ve svorkovnicích vn motorů bývá místa dost.
Spíš by to mohlo být nepříjemné  olejovému vn trafu v uzemněné nádobě, pokud by se zanedbaly kontroly oleje.

Šedivá je teorie a zelený strom života.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jirka Š. Svejkovský
*
Offline Offline



Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5


WWW
« Odpověď #15 kdy: 20.01.2019, 10:50 »

Osobně jsem viděl kompenzaci na rozsáhlé síti 22 kV v továrně (kabelové). Na druhou stranu, distribuční 22 kV ve městě nejspíš kompenzované nebude, to by mi neproletělo zemákem cca 1000A. To se moc dlouho provozovat nedá. Úsměv

Přiznám se, nadzemní vedení vn jde trošku mimo mě, provozujeme nadzemní pouze vvn a tam je to TT s rychlým vypnutím.

Vy jste nikdy neviděl bouchlou svorkovnici u 6kV motoru po zemním spojení? Průraz mezi L1 a kostrou. Ani izolace uzlu to nezachránila. Dnes se všechno vyrábí menší, ještě menší, až ...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov),  revizní technik E1A, E1B, E1-C5
Jiří Kubík
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« Odpověď #16 kdy: 20.01.2019, 11:08 »

Hlavně že se domluvíme...
Bouchlého na nn, vn, i vvn jsem toho viděl dost a dvakrát to byla záležitost velice
smutná.
Motor ne - naše motory zemní spojení vždy ve zdraví přežily.

Využiji příležitosti:

Teoreticky jsem se svého času zajímal o to, jak se dá provést v IT síti kompenzace,
když vinutí traf je v provedení D, t.j. uzel neexistuje.
Prý je to možné nějakou speciální tlumivkou, ale nikde jsem na to nenarazil.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jirka Š. Svejkovský
*
Offline Offline



Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5


WWW
« Odpověď #17 kdy: 20.01.2019, 13:02 »

Teoreticky jsem se svého času zajímal o to, jak se dá provést v IT síti kompenzace,
když vinutí traf je v provedení D, t.j. uzel neexistuje.
Prý je to možné nějakou speciální tlumivkou, ale nikde jsem na to nenarazil.

Přes bauchův zhášecí transformátor. Tím si vyrobíte umělý uzel.

Některý tlumivky ho mají už v sobě. Ale moc se to už nevidí.

Já to potkal jednou u piditrafa 50kVA pro napájení jakéhosi postaršího stroje Na uzel zhášecího trafa byl připojen shunt pro rychlé vypnutí. Celkem zbytečně, na druhé straně to hlídala moderní ochrana. Asi to tam zbylo.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov),  revizní technik E1A, E1B, E1-C5
Stran: [1] 2 Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Nemáte někdo mapu všech vedení vvn a vn v ČR?
 K jakému účelu jsou určeny červené koule na vedení vn?
 Kde môžem nájsť informácie o vvn?
 Proč se "posunují" fáze na drátech vysokého napětí?
 Prečo je na ceste zakaz zastavenia pod 110kV vedenim?
 Jake nejvyšší napěti lze vést kabelem vvn pod zemí?
 Nejde hrůza z těchto netradičných stožiarov vvn?
 Chcete některé plné záznamy přednášek ze semináře vn?
 K čemu všemu slouží zemní lano na stožárech vvn?
 Škodí nám vedení vn nad pozemkem?
 Pracujete na zařízeních nad 1000V opravdu bezpečně?
 Ako su istené vn a vvn siete ?
 Proč má vedení vn sudý počet lan?
 Jak se pracuje u ČEZu na zvn/vvn?
 Znáte "twistované" provedení nadzemního vedení 35kV?
 Proč se při výpočtech u obvodů vn zanedbává kapacita?
 Jak vysoké mohou být stožáry V.O. pod vedením 110kV?
 Věříte tomu, že ani obrněný transportér nesloží stožár vvn k zemi?
 Kudy se u stožárů vvn vrací energie zpět do uzlu zdroje?
 Věřili byste tomu, že stožáry vn nemusí být bezpečné?
 Jaký typ vn mají ve Švýcarsku?
 Jak se řeší atypická situace stavby v ochr. pásmu vn 22kV?
 Proč jsou na sloupech vysokého napětí někde 3 a někde 4 vodiče?
 Příručka (nejen) pro zkoušky elektrotechniků pracujících na elektrických zařízeních nad 1000V
 Je nutné při práci v rozvodnách vn-ZVN připojovat pracovní stroj na uzemnění?
 Nemáte někdo bližší informace ke kauzám Maděra s.r.o. a stožárům vn?
 Kde je k vidění transpozice na vedení V476?
 ABB: Ability Asset Health Center
 Doporučíte firmu na změření elektromagnetického záření na pozemku?
 Je bezpečný několikadenní pochod pod vedením 400kV?
 Aka je bezpecna vzialenost od krajneho vodica vzdusneho vedenia 110kV?
 Je možné se dotknout za daných podmínek holou rukou živé části zařízení vn 22kV?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.044 sekund, 22 dotazů.