Jak spínat cirkulační čerpadlo TUV vstupem do koupelny?
Rozmahel Vladimír:
Citace: Lumír8 06.04.2008, 00:04
... Ale pohybové čidlo je před SMRT a po nastaveném čase(15sec) vypne a je li v koupelně pohyb, znova sepne a čerpadlo zas zbytečně poběží...
To je pravda, ale pokud bude někdo v koupelně tak stejně asi poběží výroba teplé vody a " ztráty navíc " v podobě 15s dového běhu čerpadla jsou zanedbatelné, navíc si myslím, že to čerpadlo snad ani nebude zatíženo tak, aby bralo štítkových 50W. Jsem zastánce úspor, ale v tomto případě už by snad pomohl jen grafikon plánovaných návštěv koupelny a omezení zbytečných návštěv koupelny. / koupání 1x týdně a otužování / :D
Milan Karvánek:
Tak tohle téma mě oslovilo. Před roky jsem řešil zcekla stejný případ (tedy u elektricky natápěného boileru) a došel ke stejným požadavkům, ale i závěrům jako původní tazatel Lumír8. Takže mám PIR čidlo pro detekci i sepnutí, časové odstvení PIR neřeším. Když v koupelně teče voda, nevadí že PIR spíná i oběh. (viz názor Rozmahel)
A k návrhům kolegů, tedy v mém případě el. boileru
1. trvalé sepnutí oběhovky, nebo informace od EZS (pohyb v domě), nebo spínací hodiny, se dost prodraží na zbytečně ohřívané a cirkulací ochlazované vodě (viz výpočet Fuk) u el. boileru to vychází mnohem hůř, ale hlavně se potom nedostává teplé vody večer! (akumulační sazba)
2. sofistikovaný přístroj za 6000,- by byl fajn, ale je to opravdu drahá legrace
3. tlakový spínač - pro mě neohrabané, nejsem instalatér, navíc mám druhý odběr - kuchyň hned vedle boileru, při odběru v kuchyni bych tak protáčel zbytečně vodu do vzdálené koupelny.
4. ovládání od světla nevhodné koupelna má okno, přesden se nesvítí
Martin Kurka:
Citace: Fuk Tomáš 07.04.2008, 01:30
Když odhadnu délku cirkulačního potrubí 10m 3/4" + 10m 1/2", izolaci Mirelon 6mm, teplotu TUV 50°C a teplotu okolí trubek 20°C, Také je třeba uvážit, že cca po dobu 1/2 roku je tím ztrátovým teplem vyhříván dům užitečně, takže reálná dosažitelná úspora bude někde v úrovni 200-300 Kč ročně.
Myslím, že co se týče ztrát jste převeliký optimista.
Teplá voda z el. bojleru má většinou 80°C (pod teplotou 66° na zásobníku s vrstvením vody si zaděláváte na problém s legionelami), teplota okolí trubek bývá 20°C jen pokud jdou bytem, pokud jdou zdí, tak v zimě 8-15°C a hned máte takřka dvojnásobný tepelný spád a tím dvojnásobné tepelné ztráty.
Největší ztráty jsem si změřil u plynového kotle v situaci, kdy v zimě v noci noční pokles žádané teploty v bytech prakticky na 2-4 hodiny kotel odstaví. Ten vychladne na kotlovou vodu pod 30°. Pak si cvrnkne cirkulační čerpadlo, do bojleru či do výměníku vhrkne studená voda z cirkulace sepne se termostat bojleru a kotel se začne ze studeného stavu rozbíhat. Než dostane kotlovou teplotu 90°C aby začal nahřívat vodu běží 10-20 minut a spálí nemálo plynu s účinností prakticky 0. Obrovské ztráty do komína užitečné leda k vytápění kotelny. Pak užitečně topí s účinností asi 80% než užitečně ohřeje vodu v bojleru či zásobníku a zase vypne.
To jsou ztráty roztápěním a proto je důležité sladit zapnutí topení po nočním poklesu se zapnutím cirkulace.
Citace: Fuk Tomáš 07.04.2008, 01:30
Sofistikovanos t a cenu technického řešení by asi bylo vhodné volit přiměřeně dosažitelné úspoře.
To jsou zlatá slova.
V každém případě i z Vašeho velice optimistického výpočtu je jasné, že stále zapnutou cirkulaci si může dovolit jen plejtvák obrovský.
Nejvíc z hlediska ztrát asi záleží na délce přívodu od bojleru ke spotřebě a na tepelných ztrátách přívodního potrubí. Tam se nevyplatí na tloušťce izolaci ani trochu šetřit a na řeči instalatérů, že to bude jako v peřince nedejte a klidně si dejte dvě izolace na sebe a hlavně trvejte na zaizolování kolen a odboček.
A špatná izolace teplovodních trubek vám může ohřívat souběžně jdoucí studenou vodu a pokud ji ohřeje nešetrně běžící cirkulace nad 20°C pak bez odtáčení studené vody máte legionely i v pitné vodě.
Zkrátka co promrháte na zbytečné délce a špatné izolaci potrubí jakkoliv sofistikovanou regulací nikdy nedoženete.
V podstatě by mělo být teplotní čidlo u místa nasávání cirkulace z přívodního potrubí (to je před odběrným kohoutem). Pak stačí zastavit cirkulační čerpadlo, jakmile nahoru už dorazí v hlavním potrubí první teplá voda. V cirkulačním potrubí může zůstat klidně voda studená. Jenže to předpokládá na vše myslet ve fázi projektu.
Zkrátka i nejhloupější řešení s týdenními spínacími hodinami nastavenými na období předpokládanéh o odběru vody v bytech a do nich vsunuté mechanické spínací hodiny s jazýčky 15minut zapnuto/15minut vypnuto vám ušetří slušný peníz.
Hlavní je vypnout cirkulaci na dobu útlumu topení.
Sofistikovaněj ší řešení vám přinese jen větší komfort a úspora už nebude tak veliká.
Fuk Tomáš:
Citace: Martin Kurka 07.04.2008, 13:32
Myslím, že co se týče ztrát jste převeliký optimista.
Teplá voda z el. bojleru má většinou 80°C (pod teplotou 66° na zásobníku s vrstvením vody si zaděláváte na problém s legionelami), teplota okolí trubek bývá 20°C jen pokud jdou bytem, pokud jdou zdí, tak v zimě 8-15°C a hned máte takřka dvojnásobný tepelný spád a tím dvojnásobné tepelné ztráty.
Největší ztráty jsem si změřil u plynového kotle v situaci, kdy v zimě v noci noční pokles žádané teploty v bytech prakticky na 2-4 hodiny kotel odstaví. Ten vychladne na kotlovou vodu pod 30°. Pak si cvrnkne cirkulační čerpadlo, do bojleru či do výměníku vhrkne studená voda z cirkulace sepne se termostat bojleru a kotel se začne ze studeného stavu rozbíhat. Než dostane kotlovou teplotu 90°C aby začal nahřívat vodu běží 10-20 minut a spálí nemálo plynu s účinností prakticky 0. Obrovské ztráty do komína užitečné leda k vytápění kotelny. Pak užitečně topí s účinností asi 80% než užitečně ohřeje vodu v bojleru či zásobníku a zase vypne.
To jsou ztráty roztápěním a proto je důležité sladit zapnutí topení po nočním poklesu se zapnutím cirkulace.
Já bych se za optimistu v odhadu ztrát nepovažoval. Dnes není zvykem hřát TUV na více než 60°C, spíše na 45-50°C. Pokud k tomu není uživatel nucen tím, že má malý objem zásobníku a slabý výkon pro dohřev.
Tím pádem se taky kotlová voda nehřeje na 90°C (kdy už by měl vypínat havarijní termostat), ale na 55-60°C. Sterilizace Legionelly se dělá jen občas, cca po 2 týdnech. Účinnost přenosu tepla z plynu (výhřevnost) do TUV jsem použil 80%, přitom v naší kotelně to dělá 87% včetně všech těch studených startů, a to nemáme kondenzační kotel.
Tím jsem samozřejmě nechtěl říci, že ty ztráty nemohou být větší. Mohou, když se nechce šetřit.
Citace: Martin Kurka 07.04.2008, 13:32
... je jasné, že stále zapnutou cirkulaci si může dovolit jen plejtvák obrovský.
Nejvíc z hlediska ztrát asi záleží na délce přívodu od bojleru ke spotřebě a na tepelných ztrátách přívodního potrubí. Tam se nevyplatí na tloušťce izolaci ani trochu šetřit a na řeči instalatérů, že to bude jako v peřince nedejte a klidně si dejte dvě izolace na sebe a hlavně trvejte na zaizolování kolen a odboček.
A špatná izolace teplovodních trubek vám může ohřívat souběžně jdoucí studenou vodu a pokud ji ohřeje nešetrně běžící cirkulace nad 20°C pak bez odtáčení studené vody máte legionely i v pitné vodě.
Zkrátka co promrháte na zbytečné délce a špatné izolaci potrubí jakkoliv sofistikovanou regulací nikdy nedoženete.
V podstatě by mělo být teplotní čidlo u místa nasávání cirkulace z přívodního potrubí (to je před odběrným kohoutem). Pak stačí zastavit cirkulační čerpadlo, jakmile nahoru už dorazí v hlavním potrubí první teplá voda. V cirkulačním potrubí může zůstat klidně voda studená. Jenže to předpokládá na vše myslet ve fázi projektu.
Zkrátka i nejhloupější řešení s týdenními spínacími hodinami nastavenými na období předpokládanéh o odběru vody v bytech a do nich vsunuté mechanické spínací hodiny s jazýčky 15minut zapnuto/15minut vypnuto vám ušetří slušný peníz.
Hlavní je vypnout cirkulaci na dobu útlumu topení.
Sofistikovaněj ší řešení vám přinese jen větší komfort a úspora už nebude tak veliká.
Také zlatá slova.
Fuk Tomáš:
Přidám ještě drobnou poznámku k té teplotě TUV a cirkulaci pro případ ohřevu v el. boileru (zásobník, sazba D45d se zvlášť zapínaným boilerem jen na 8h, příp. sazba D25d, D26d).
Pokud je zásobník malý, takže by nestačilo ohřívat ho na cca 50°C, tak si dovedu představit i takové řešení, kdy se
- v době nočního NT hřeje na 45-50°C. Nevím jak kde, ale v Praze to bývá po 23.hodině, a to už většinou nebývá taková poptávka po hektolitrech horké vody. Pro ranní hygienu by to mělo stačit.
- v době odpoledního NT to dohřát na vyšší teplotu, podle obvyklé večerní spotřeby TUV. V Praze to bývá doba 2h 40min, a za tu dobu se 160 l boiler s topením 2 kW ohřeje o 29°C, s 3 kW topením o 44°C tzn. s přehledem třeba i na 80°C.
Takový režim by měl vyhovovat běžné rodině s maximem odběru TUV navečer, a přitom se tepelné ztráty ze zásobníku a z cirkulace významně sníží.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana