|
|
|
|
|
David Hruda

Offline

|
 |
« Odpověď #22 kdy: 23.12.2014, 21:55 » |
|
Ani deset citovaných norem nic nezmění na faktu, že mi odešla elektronika drahého přístroje při naměřeném nedovoleném přepětí 250 V. Pokud by se tak stalo, požadoval bych finanční náhradu po distributorovi . Transformátory nejsou ideální zdroje, napětí na svorkách kolísá podle zatížení. Distributor musí zaručit, aby napětí v síti nebylo mimo rozmezí -10...+6%. Možná tady je ten důvod.
Od roku 2009 230V+/-10%, takže 250V je v toleranci.
|
Revize E2/A, montáže, projekty, alarmy... Smluvní partner společnosti EG.D Znalec v oboru ELEKTROTECHNIK A: rozvody a instalace, spotřebiče, hromosvody a ochrana proti přepětí, revize el. zařízení a hromosvodů. ELEKTRONIKA: zabezpečovací systémy, spotřební elektronika Jih ČR www.elektro-hruda.cz
|
|
|
Kamil Novák
OSVČ

Offline

|
 |
« Odpověď #23 kdy: 23.12.2014, 22:59 » |
|
Ani deset citovaných norem nic nezmění na faktu, že mi odešla elektronika drahého přístroje při naměřeném nedovoleném přepětí 250 V. Nemám nejmenší důvod se zde zastávat distributorů (jakýchkoli), ale "co bejvalo, to bejvalo". Jak už psal kol. Hruda, dnes je hranice 253 V. A to se ještě nejedná o nějakou krátkodobou špičku, ale o dlouhodobý průměr. Takže jestli vám něco "odešlo" při 250 V, pak to bylo možná drahé, ale asi ne moc kvalitní. 
|
Revizní technik E2/A - specializace na přístroje a zařízení ve zdravotnictví. působnost : zdravotnictví - celá ČR, ostatní revize - Královéhradeck ý, Pardubický a Liberecký kraj
|
|
|
Miroslav Janča
Neverifikovaný uživatel @4
  
Offline
|
 |
« Odpověď #24 kdy: 24.12.2014, 12:16 » |
|
Těch 250 V byla teoretická úvaha v případě jmenovitého napětí na primáru a použití trafa s uk 4%. Pokud budu uvažovat možná 2 % přepětí na primáru, tak jsem již mimo toleranci 10 %. Pokud budu uvažovat s měkčím trafem s uk 6%, tak jsem v případě nezatíženého trafa zase o 2% výš. Mám osobní zkušenost z práce, kde po pracovní době, kdy neběží stroje naměřím běžně 415 V až 419 V. Pokud by tam bylo trafo 22/ 0,42, muselo by být zapojeno na odbočku +5%. Protože to je blízko rozvody vn, kde se předpokládá vyšší napětí primáru, již tam není žádná další možnost regulace. Asi záleží na vzdálenosti trafa od vn rozvodny, soudobosti odběru atd. Striktně bych ale na použití traf 0,42 kV netrval. Ono se to hezky do normy napíše napětí zdroje 420 V, ale pak dodržet vždy a všude toleranci napětí v síti je asi problém. Ono se změnami norem je to dost problematické. Vím, že například malé transformátory se navrhovaly dlouhou dobu z hlediska mezního oteplení na přepětí 1,06. Pak se změní norma a najednou mohou být tato zařízení napájena přepětím 1,1. Transformátor přestože byl korektně navržen je pak na hraně saturace a přetěžován.
|
|
|
|
|
|
J Lhava
Neverifikovaný uživatel @6
     
Offline

|
 |
« Odpověď #27 kdy: 30.12.2014, 08:37 » |
|
Nezaregistrova l, spíše naopak.
Nutno ale podotknout, že se nepohybuji v distribuci, ale převážně v průmyslu. V průmyslu se většinou tahají velké výkony na větší než malé vzdálenosti, proto je tam projektování traf xx/0,4 kV velmi nevhodné. Zejména třeba u větších hal, pokud někdo navrhne trafostanici někde na kraji nebo bokem (jak typické) a ještě do toho práskne trafo se sekundárem 0,4 kV, tak je na druhém konci (nejlépe ještě s poddimenzovaný m přívodem, protože spousta projektantů nedimenzuje průřezy podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, ale podle "zatížitelnosti" kabelů z katalogu) takřka nemožné dodržet úbytky napětí.
|
|
|
|
Miloš Trochta
Neverifikovaný uživatel @3
 
Offline
|
 |
« Odpověď #28 kdy: 30.12.2014, 11:49 » |
|
Zejména třeba u větších hal, pokud někdo navrhne trafostanici někde na kraji nebo bokem (jak typické) a ještě do toho práskne trafo se sekundárem 0,4 kV, tak je na druhém konci (nejlépe ještě s poddimenzovaný m přívodem, protože spousta projektantů nedimenzuje průřezy podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, ale podle "zatížitelnosti" kabelů z katalogu) takřka nemožné dodržet úbytky napětí.
Pane Hlavatý lépe to popsat snad ani nešlo. Je třeba si uvědomit, že transformátor 420 V má toto napětí na výstupních svorkách při jmenovité zátěži. Napětí naprázdno se u tohoto transformátoru pohybuje okolo 437 V.
Co si myslíte o tomto tvrzení?
|
|
|
|
|
|
|
Miloš Trochta
Neverifikovaný uživatel @3
 
Offline
|
 |
« Odpověď #32 kdy: 31.12.2014, 18:19 » |
|
Podle mého názoru, hodnota výstupního napětí transformátoru naprázdno závisí, jak na použitém transformátoru a jeho nastavení, tak i na místních podmínkách, napájení atd.
Pokud nastavením myslíte odbočky na vn, tak to je jasné. Jak jsem ale psal výrobci neudávají resp. nenašel jsem údaje ohledně napětí naprázdno ale předpokládám, že je to u trafa např. 22/0,42kV zkrátka 420V. Místní podmínky - tím myslíte např. vzdálenost od elektrárny, odbočky, trasy vn apod.?
|
|
|
|
|
|
Miroslav Janča
Neverifikovaný uživatel @4
  
Offline
|
 |
« Odpověď #35 kdy: 03.01.2015, 21:21 » |
|
Ano.
Pokud máte po ruce nějaký malý transformátor, řekněme 200 VA, nezáleží na převodu, změřte jeho uk, vyjádřete v procentech a pak změřte pokles mezi napětím naprázdno a jmenovitým napětím a vyjádřete také v procentech. Pro změření uk potřebujete autotransformá tor.
Samozřejmě, že nenaměříte úplně stejnou hodnotu, mluvil jsem o dost přesném odhadu. Uvědomte si, že v obou případech zatěžujeme transformátor stejným proudem a v obou případech je stejný ohmický odpor vinutí. Pak je to jen Ohmův zákon. Ta nepřesnost je v tom, že u obou měření je podstatně rozdílná indukce, protože měříme při různých napětích na primáru.
|
|
|
|