Jak má být zapojena požární siréna?
Kubíček R.:
ABB nabízí požární tlačítko, které je při zasklení seplé. Po rozbití skla přiloženým kladívkem na řetízku který je součástí dodávky vyskočí tlačítko a sepne kontakt (je tam přepínací mikrospínač). Mne by spíš zajímal problém ubytoven, kde v každé samostatné místnosti je čidlo, v přístupové chodbě tlačítko (neznám jestli musí být jich více, nebo na nějakou vzdálenost) a siréna. Ústředna EPS ukáže místo poplachu a zároveň spustí sirénu v chodbě. Musí houkat také siréna v každé noclehárně? Není mi známo, podle čeho se řídit, kde je možnost nákupu těchto komponentů s nějakým výběrem, celé uzákonění od poloviny tohoto roku mě připadá jako když nás někdo hodí do vody a plavte! Projekt mi připadá jako nějaký námět, ale bez blíže specifikovanýc h požadavků.
Rozmahel Vladimír:
Zkuste třeba ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb - navrhování EPS.
regfeedback:
To: Kamil Novák
se vší úctou ke kolegům silnoproudařům, v každé odpovědi je spoustu dezinformací :(
Vaše řešení se nachází ve vyhlášce 246/2001 Sb. (vyhláška o požární prevenci).
§ 2 (4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí
a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení)
Vaše zařízení je právě „ruční požárně poplachové zařízení“, přikazuje ho většinou projekt požárně bezpečnostního řešení stavby právě pro malé penziony, kdy ještě výpočtem nevychází nutnost instalace EPS. Myslí se tím např. trubka, zvon, ruční siréna na chodbě, nebo něco elektrického. A právě projektant PBŘ většinou předepíše „elektrické požárně poplachové zařízení“, protože nechce dávat do projektu „nemoderní“ ruční zařízení.
Jak to revidovat? Z hlediska elektro (dozoruje ITI) je to běžné el. zařízení, tj. revize dle ČSN 33 1500, NDN, jištění, vnější vlivy, kabeláž atd. Z hlediska PBZ (dozoruje HZS) se jedná o požárně bezpečnostní zařízení ( ne vyhrazené PBZ, ty vyjmenovává § 4 (3) vyhlášky, tam patří např. EPS) a je nutno provádět kontrolu provozuschopno sti 1x ročně, doklad o kontrole má náležitosti dle § 7 (8) vyhlášky.
Žádný technický předpis na tato zařízení není, potvrdily mi to všechny HZS, na které jsem se s tímto obrátil. V kontrole provozuschopno sti se konstatuje jen funguje – nefunguje.
Jediné autority, na které se můžete obrátit, jsou místně příslušný HZS, odbor stavební prevence, tam najít člověka, který vydal (nebo vydá) souhlasné stanovisko ke kolaudaci a domluvit se s ním, jak to funguje, kdy to nebude fungovat a co s tím. Druhý je projektant PBŘ, přimět ho, aby v PBŘ přesně specifikoval, jak má zařízení vypadat. Z důvodu neexistujících norem je to problém, nemají se čeho chytnout, ale při dobré vůli se to dá uhrát ne nějaké obecné požadavky – je to o domluvě.
Jak to řešit technicky – já se většinou přesvědčím přímo investora o nějakém inteligentnějš ím řešení:
- v případě stávající EZS připojit to na ni – tlačítka, sirény, využiji přenos poplachu
- použít jednoduchou konvenční ústřednu EPS ( cena začíná od 7000 Kč), má spoustu výhod
- když nejde ani jedno, použít požární tlačítka s aretací (prodává většina prodejců EPS) a zálohovaný zdroj se signalizací poruchy na recepci, bez dálkové signalizace poruchy nemá zálohovaný zdroj příliš smysl
Kamil Novák:
TO regfeedback :
(poklona) za fundovanou odpověď. (jednicka)
Škoda jen, že pořádně nevím, komu (poklona) . :(
František Šohajda:
Jen na dodatek:
Když se dělá jednou ročně revize EZS tak firma zařízení prohlídne ,vyzkouší autom. hlásiče na funkci a napíše doklad o revizi....požá rníkům to stačí...firma nemá ani RT -EZ a ani nemá nikdo zkoušku na revize elektro...prac ovníci jsou normální montážníci .... je to divné ale funguje to tak už roky !!
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana