Može byť prúdový chránič ako hl. vypínač bez predradeného ističa?

[maxim]

Može byť použitý prúdový chránič na vstupe rozvádzača ako hl. vypínač bez predradeného ističa?

[Jaroslav Hasala]

V podstatě je to možné, proudový chránič může zastávat i funkci hlavního vypínače.
Další věcí je to, jestli je vhodné používat centrální proudový chránič ...

[Jan Alin]

Ještě bych se pozastavil nad tím že samostatný proudový chránič musí mít zajištěnu určitou hodnotu předřazeného jištění a to při použití chrániče jako hl.vypínače těžko zajistím. Můj názor je že případů kdy by se toto řešení vyplatilo a zároveň bylo v souladu s předpisy je dost málo.

[Pavel Tesař]

Předřazené jištění zajistím třeba jističem před elektroměrem a potom klidně použiji proudový chránič  40A/300mA /S jako hlavní vypínač . Zásuvky a ostatní vývody, které výžaduji doplňkovou ochranu dám přes 30mA chrániče. Kontakty proudových chráničů jsou zkoušeny stejně jako vypínače- dle dotazu u Moeller.

[Ivo Faltus]

Proudový chránič, jak už uvedl pan Hasala, může být použit mimo jiné také jako hlavní vypínač.  Ale tak jako jiná elektrická zařízení musí být chráněn proti nadproudům jistícím  přístrojem (nebo přístroji – zvlášť proti zkratu a přetížení).
Pokud dotaz souvisí s bytovým rozvodem, potom může být proudový chránič (hlavní vypínač) na vstupu bytového rozvaděče chráněn hlavním jističem v elektroměrovém rozvaděči. Jistič nemusí být tedy bezprostředně před chráničem. Z hlediska ochrany proti případnému přetížení (ale v naprosté většině případů také i proti zkratu) musí být volen proudový chránič s jmenovitým proudem minimálně stejným nebo o jeden stupeň vyšším než je jmenovitý proud hlavního jističe (konkrétně podle doporučení výrobce).

Takovéto řešení, má ale několik nevýhod (pokud je použit proudový chránič s reziduálním proudem 30mA – zajištění také doplňkové ochrany):
1)   V případě rozsáhlejšího rozvodu a některých spotřebičů (sporák bojler atd.) muže svodový proud dosahovat hodnoty vypínacího reziduálního proudu chrániče. Někdy až po určitém čase, kdy dojde ke zhoršení izolačního stavu. Chránič nelze potom zapnout a nelze tak provozovat ani část rozvodu.
2)   Pokud dojde k porušení izolace mezi PE a N vodičem v některém z vývodů vypíná chránič a nelze tak do odstranění poruchy provozovat žádný z vývodů. V tomto případě se porucha také obtížněji hledá.
3)   Nechtěné vypínání proudového chrániče  a tím odpojení celého rozvodu mohou také způsobovat ochrany proti přepětí.

Pokud už se rozhodneme pro toto řešení, je vhodné volit zpožděný proudový chránič ( označení G). Dále je vhodné alespoň pro pevně připojené spotřebiče (sporák, bojler, akumulační kamna atd.) použít jističe s rozpínaným N pólem (v případě poruchy mezi PE a N můžeme vývod odpojit a provozovat zbývající rozvod). Také je třeba, v případě použití akumulačních spotřebičů, zapojit cívky ovládacích stykačů před proudový chránič (spínání N vodiče který neprochází proudovým chráničem).
Pokud je použit na vstupu bytové rozvodnice proudový chránič s větším reziduálním proudem (ochrana před požárem) a nejlépe selektivní, je situace příznivější.

[Kamil Novák]

Předřazené jištění zajistím třeba jističem před elektroměrem ..

Sdělení OEZ :
V případě, že by nejbližší předřazené POJISTKY byly silnější než 63A, bude potřebné ještě zajistit jištění proti zkratu.

[Ivo Faltus]

Pro pana Nováka, případně i další:
Pokud je In předřazeného jističe LSN nebo LSE maximálně roven nebo menší než In chrániče, jsou schopny tyto jističe zajistit přiřazenému proudovému chrániči ochranu proti zkratu do jejich vypínací schopnosti (tj. 10 nebo 6 kA - podle typu jističe) přitom je třeba vzít v úvahu podmíněnou vypínací schopnost chrániče (10 nebo 6 kA - podle typu chrániče) a to bez ohledu na velikost předřazené pojistky – viz katalog „Přístroje pro domovní rozvody“,  str. B7 a B9.
Příklad:
LSN s In = 25 A a Icn = 10 kA zajistí ochranu proti zkratovému proudu proudovému chrániči s In = 25 A a více a s Inc = 10 kA do hodnoty zkratového proudu Ik“ = 10kA.
Pokud by byl za tento jistič zařazen chránič s Inc = 6 kA, byla by zajištěna ochrana do Ik“ = 6kA (v místě proudového chrániče).

[Jan Alin]

Předřazené jištění zajistím třeba jističem před elektroměrem a potom klidně použiji proudový chránič  40A/300mA /S jako hlavní vypínač .

Ano to by bylo možné a na dřevěném objektu i smysluplné ale je ten chránič hlavní vypínač nebo je použit z jiného důvodu?.
Rozvaděče do In běžně vyráběných a používaných chráničů hlavní vypínač mít nemusí. Jak už jsem říkal, určitě lze najít případ kde takto chránič lze použít ale smysluplných případů bude málo už z toho důvodu že vypínač je levnější než chránič.

[Miloslav Dunda]

Pane Alin, chrániče se vyrábějí i na 40 a více ampér. Vypínače nemusí být do 25A.

[Jan Alin]

Pane Alin, chrániče se vyrábějí i na 40 a více ampér. Vypínače nemusí být do 25A.

Toho jsem si vědom (a bohužel jsem se s tím i setkal viz moje zapadlá otázka čím změřit chránič 30mA v soustavě 690V  ,  řešení nenalezeno) ale při vyšších proudových hodnotách řešení s chráničem opravdu postrádá smysl a tak jsem i svůj příspěvek myslel.

[Miroš Jan]

Pánové zpět k původnímu dotazu.

Proudový chránič, může za určitých okolností sloužit jako hlavní vypínač rozvaděče.
Při správně navrženém a odjištěném přívodu do rozvaděče, to jde.

Příklad : v elektroměrovém rozvaděči, jako hlavní jistič před elektroměrem, PL7-B25/3, v domovní rozvodnici jako hlavní vypínač PF7-40/4/03.
Tímto způsobem instaluji veškeré dřevostavby.

[Štefan Beláň]

...ale při vyšších proudových hodnotách řešení s chráničem opravdu postrádá smysl a tak jsem i svůj příspěvek myslel.

No vidíte pane Aline,
a já jsem zase zastáncem, že právě u velkých proudů (nad 150A) v nebezpečných prostorách, kde se dá jen velice těžko posoudit u klasických nadproudových prvků (pojistky, jističe),  ochrana samočinným odpojením od zdroje, protože hodnota impedance je prakticky nezměřitelná,  je velice výhodné používat proudové chrániče. Jenom u proudového chrániče je možné změřit funkci ochranného přístroje a posoudit tak funkci ochrany.

[Jan Alin]

No vidíte pane Aline,
a já jsem zase zastáncem, že právě u velkých proudů (nad 150A) v nebezpečných prostorách, kde se dá jen velice těžko posoudit u klasických nadproudových prvků (pojistky, jističe),  ochrana samočinným odpojením od zdroje, protože hodnota impedance je prakticky nezměřitelná, je velice výhodné používat proudové chrániče. Jenom u proudového chrániče je možné změřit funkci ochranného přístroje a posoudit tak funkci ochrany.

No vždyť to říkám, ve speciálních případech je to dobré řešení ale ruku na srdce, procentuelně vyjádřeno je to jen zlomek případů kdy se takové řešení vyplatí. Kromě toho chránič ochrání zkrat na kostru ale je mu fuk zvýšený nebo zkratový proud mezi fázemi nebo fází a N takže tam klasické jištění stejně musím mít. Já bych např. v RIS paneláku chránič nechtěl pokud bych tam měl žít ovšem u stodoly bych ho vyžadoval. V průmyslu je to zas o provozní spolehlivosti. Jednotlivé zařízení chránit chráničem je dobrý nápad ovšem chránič jako hlavní vypínač u rozvaděče který napájí jednotlivá zařízení na výrobní lince je už dost sporný zvlášť v případě kdy se za ním vyskytují různé odrušovací prvky, svodiče přepětí a pod.

[Štefan Beláň]

TO: Alin

Možná bych měl upřesnit, že hovořím o chráničích 300 a 500mA. Tam nějaké odrušovací prvky a svodiče přepětí nehrají žádnou roli.