Jakto ze 230 kopne i kdyz jsem odizolovan od zeme.
Fuk Tomáš:
Citace: Lubomír Posker 14.12.2007, 23:11
K této teoretické debatě si dovolím jeden přípodotek. Jiskření bude vznikat pravděpodobně převážně až při odtrhu předmětů od sebe, i když dnes, v případě 230V by mohlo dojít přeskoku i přiblížením. Vysvětlení hledejme v souvislosti s tím, proč se v nedávné minulosti používalo právě 220V. Proč ne 200 nebo 250 nebo jiná okrouhlá hodnota. Možná mi to někdo zdůvodní jinak, osobně ale vidím příčinu ve snaze zabránit přeskoku na libovolně malou vzdálenost při snaze nesnižovat napětí zbytečně. Výstupní práce elektronu při přestupu mezi čistou mědí a vaakuem je za normální teploty 310 eV (elektronvoltů). To znamená, že při nižším napětí nemůže žádný elektron dostat potřebnou energii aby opustil měděný vodič. Pokud napětí nepřesáhne 310 V, tak libovolné přiblížení měděných vodičů nemůže způsobit přeskok. Vrcholové napětí pro 220V je 314V, což nápadně koresponduje s onou hranicí vezmeme-li v úvahu ještě navíc izolující schopnost suchého vzduchu. Z tohoto pohledu je přechod na 230V krokem k horšímu. Při odtrhu vodičů od sebe potom hraje roli jejich indukčnost, která způsobí napěťovou špičku a přeskok. Dále potom hraje roli efekt ionizace teplotou v bodě, kdy při odtrhu vodičů klesá v určitém okamžiku dotyková plocha k nule při současném průchodu proudu.
Proboha, kde jste to vyčetl? Výstupní práce elektronu se u kovů pohybuje mezi 4 a 6 eV. Jste ve svých úvahách úplně mimo.
Miloslav Janoušek:
Pánové, teorii bych už neřešil, prostě berte to jako fakt, že to kope. (zle)
Lubomír Posker:
Fuk Tomáš << konečně jsem se dostal k odpovědi. Úvahy nejsou zcestné, ale smíchal jsem dvě věci dohromady. Psal jsem to podle vzpomínek na obsah přednášky z předmětu Fyzika a technologie materiálů, kterou jsem absolvoval 5.5.1976, tak mi odpusťte, že jsem si to nepamatoval. Podíval jsem se do zápisků.
O co jde - když se sleduje závislost průrazného napětí plynu na jeho tlaku a vzdálenosti elektrod, zjistí se, že pro daný součin tlaku a vzdálenosti je průrazné napětí téměř konstantní. To znamená, že dvojnásobný tlak umožní poloviční vzdálenost. Dále, pokud se sleduje závislost průrazného napětí na součinu tlaku a vzdálenosti elektrod (p.h), dostaneme křivku vykazující jisté minimum podle vztahu:
Up = B.(p.h/(C + ln(p.h))
p je tlak
h je vzdálenost elektrod
B, C jsou konstanty plynu
Up je průrazné napětí
Minimum křivky se pohybuje v rozmezí 275 - 500 V podle plynu, pro vzduch je to 330V. Každý bod na této křivce splňuje podmínku, že každý jeden elektron prošlý přes plyn způsobí ionizačním pochodem právě jeden další elektron a to je hranice výboje v plynu. Je-li tedy napětí menší než 330V, nelze najít vhodný součin p.h takový aby byla splněna podmínka ionizace, což je podmínka průrazu v plynu.
Jinak s tou výstupní prací máte pravdu, protože výstupní práce je:
W =13,6/n^2 [eV]
kde n je hlavní kvantové číslo.
Miroslav Revús:
Páni, prejdite od teórie ku praxi.
Asi som ľahkovážny alebo samovrah, ale už viackrát sa mi stalo, že pri výmene vypínača osvetlenia pod napätím som sa nechtiac dotkol prívodnej fázy a nič sa mi nestalo. Raz som dokonca tento "test" urobil vedome doma v byte na piatom poschodí na suchej dlažbe obutý v ponožkách a plastových šľapkách.
A NIČ.
Všetko to závisí od citlivosti konkrétneho človeka na elektický prúd, od vlhosti a tým pádom od vodivosti okolia, od druhu obutia, od odporu pokožky (komu sa potia ruky, nech to neskúša) a ďalších faktorov, ktoré majú vplyv na odpor prúdového reťazca "vodič-človek-zem".
Vo všeobecnosti sa dá povedať asi toľko: jednopólový dotyk so živým vodičom - fázou - je v drvivej vačšine nepríjemný, v niektorých prípadoch až na hranici úrazu (aj bez tej stoličky pod nohami) ale iba pokiaľ sa dotyčný nachádza v suchom priestore. Na stavbách a v exteriéri platí opak - tam sú jednopólové dotyky v prevažnej väčšine životu nebezpečné.
Ale aj tak neodporúčam nikomu aby to skúšal, ak nemá pri sebe ďalšiu osobu pripravenú na oživovanie. Moje skúsenosti sa totiž vzťahujú iba na mňa, na moje znalosti a skúsenosti s vodivosťou rôznych povrchov okolia. A neaplikujem ich BEZHLAVO a PAUŠÁLNE na všetko.
Jiří_Hrubý:
Jednopólový dotyk sám o sobě nemůže nikdy zabít. To je jako PPN na potenciálu jedné fáze. Vždycky je zapotřebí druhý pól-vetšinou zem, aby měl kudy projít proud.
Velikost "kopance" se odvíjí od velikosti rozdílů potenciálu.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana