Je předepsáno, jak se číslují rozvaděče?
Hynek Bureš:
Viděl jsem rzačení třeba 2RMS14 - ale to je šíleně dlouhý, ta dvojka na začátku znamená podlaží. Číslo za tečnou obvykle určuje hierarchii podružnosti rozvaděčů.
Milan Karvánek:
Kdysi jsem si pořídil knížečku "Kreskení a čtení el. schémat v sil. el." P.Kaláb. Tam se uvádí některá označení dle ČSN 013306 - ta už vážně neexistuje, ale ta písmenka se mi líbí a stále je používám. Stejně tak jako označování spínacích a jistících prvků (mám radši "KM1" než třeba SVO - stykač ventilátoru odtahu).
Je to další paradox evropské normalizace, sjednocují se různé požadavky, i méně důležité, ale zrovna písmenné označení a schématické značky nám nějak visí ve vzduchu. škoda.
Lubomír Roubal:
D4.2 bylo myšleno jako budova/sekce D, 4. patro, druhý rozvaděč na patře.
Pokud jde o označování stykačů, tak já tu mám akorát DIN 6779-2, kde jde o třídu Q - řízení toku energie, signálu nebo toku materiálu
Georgis Fasulis:
V energetice nebo ve větších technologickýc h provozech (hutě apod.) se můžete setkat s tzv. systémem značení KKS.
Je to jednotný systém značení a správně ho vytvořit není vůbec jednoduché. Pokud to provoz nezvládne, panuje mu v tomto značení pak ještě větší chaos než měli před KKS. :-)
Za to, když se to zvládne, má každý stykač, každá svorka, každý šroubek v celé fabrice naprosto jedinečné alfanumerické označení a hlavně je tak tp které zařízení přesně dohledatelné.
Má to i své nevýhody - dlouhé kódy a nepřehlednost. Značení je dáno naprosto přesně písmeny a číslicemi a jejich pořadím (na kterém místě stojí).
Příklad: Všechny rozvaděče vn začínají písmenem "B", nn rozvaděče "C", transformátory "T" apod. Druhé a třetí písmeno pak znamenají hierarchii - např. BAA, BAB, BAC, BAD - to jsou typické názvy 6kV rozvaděčů. Za písmeny pak pokračují číselná pořadí. Např. BAC4.
Když je systém dostatečně velký, setkáte se i s kouzelnými názvy rozvaděčů jako je BLB, ale jinak nuda. Osobně bych si to pořád pletl:
"Běž mi vypnout rozvaděč CBC4".
A za chvíli už váhám: "sakra říkal CBC4 nebo CCB4 ?" :D
U menších provozů byl nepsaný zvyk, že rozvaděče motorické byly RM. Světelné RS a hybridní RMS. Naprostá většina rozvaděčů se proto jmenuje RM1 nebo RMS1. :D
Jednou jsem byl nucen označit relé v elektrárně označením "KSČ" a provoz z toho byl trošku nervózní - psal se rok 1992. ;D
Ale vysvětlil jsem jim to - byla to speciélní součtová relé, která sčítala impulsy v systému měření el. energií na elektrárně a součet vstupů posílala dál do systému.
Obecně je relé "K", fakt, že se jedná o součtové relé, jsem vyřešil písmenem "S" jako suma.
No a pak jsem musel už jen nějak rozlišit relátka sčítající činnou energii a ta, která sčítala impulsy jalových energií a tak vznikla má relé KSČ a KSJ. :)
Lubomír Roubal:
KKS je jistě propracovaný sytém (http://www.sa1960.cz/index6.htm). U rozvaděčů jsem se často setkal s označením R1, R2, R3.... a pro hlavní RH. Z takového označení se nepozná, kde rozvaděč hledat. Jenže systém značení s patry a budovami taky nemusí být každému jasný. Až bude rozvaděč natolik komplikovaný, že bude mít své vrtochy, možná si pak zaslouží nějaké jméno :).
Podle DIN 6779-2 (2004) i DIN 40719-2 (1978) se relé označují písmenem K a stykače (i tranzistory, tyristory) písmenem Q. Další písmeno udává podtřídu, např QA spínání a řízení, QB rozpojování, QC uzemňování, QD přemosťování.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana