Jak jednoduše provést rozdvojení proudové smyčky?
Martin Kurka:
Vážený pane Dobrovolný,
naprostý souhlas, nesmí se zapomenout, že i ZD podléhá metrologickým kontrolám a tady je trochu kámen úrazu - chce to většinou ověřit i mimo rozvaděč. Druhá vada na kráse, že si nesmíte dovolit volnou součástku jen tak bez krytu vsunutou v dvojsvorce, ale musí se použít k tomu určená nelaciná krabička na svorku nasouvající se do pozice klemy v rozpojovací svorce (Wago 281-610 + upravená pojistková klema 281-510 či ještě jedna dražší varianta). Taky lze upravit nějaké standardní diodové či varistorové svorky svorky (například BečovRSA 4 AV-24).
Jo jde to, je to lacinější a spolehlivější, ale v podstatě jste výrobce se všemi důsledky. Cesta nejmenšího odporu je asi ta zenerka vyjímatelná, v případě problému se prostě ze svorky vytáhne.
V podstatě lze vpájet zenerku dovnitř trubičkové pojistky a použít nějaký standardní držák trubičkové pojistky do řadové svorkovnice.
A ohledně toho zemnění jedné strany řídícího napětí.
Je-li to strojní zařízení, musíte zabezpečit, aby jeden či vícenásobný zkrat na kostru kdekoliv v obvodu nezpůsobil nenadálé spuštění, nebo nebezpečný stav zařízení.
A tady je jedno ze standardních a doporučených řešení ukostřit ovládacího napětí v jednom bodě = použití napětí PELV. U strojního zařízení se vlastní provedení ukostření definuje svorkou (rozpojovatelno u) XB včetně různorodých barev zde se stýkajících vodičů.
Ve strojním zařízení a technologickýc h linkách jsou tak velké proudy přes kovové konstrukce a PE, že do řídících obvodů si klidně zavlečete jedním zemním zkratem neuzemněného obvodu hodně desetin rozdílových střídavých voltů mezi čistou zemí AGND měřicího vstupu a vzdáleného PE. A měříte superponované nesmysly, regulujete podle nedefinovaných nesmyslů. To je nedefinovateln ě nebezpečný stav. Další nedefinovateln ě nebezpečný stav je z překročení souhlasného CMR napětí na měřicích vstupech.
Ukostřením (-) docílíte:
- korektní vypnutí pojistky zdroje při prvním zkratu mezi napájecím (+) napájecím vodičem čidla a zemí (zároveň ochrana proti přetížení (+) napájecího vedení)
- nepřekročení povoleného souhlasného CMR napětí proti kostře, které se objeví při prvním zemním zkratu (+) vodiče(je-li povolené souhlasné CMR menší než napájecí napětí SELV zdroje).
- korektní klesnutí proudu pod 4mA při prvním zkratu mezi výstupem čidla a zemí. (Pod 4mA je definována porucha a všechny technologické regulace jsou konstruovány tak, že se odstaví pro poruchu čidla)
- ušetříte jednu pojistku (-) pólu SELV napájení každého měřicího obkruhu (SELV se musí jistit na obou vývodech a vzhledem k "impedanci" smyčky dané zejména vysokým odporem snímacích odporů, nelze použít skupinové jištění ale musí se jistit každý obvod zvlášť, jinak zkrat mezi přívodními vodiči k čidlu vám vybombarduje drahé měřicí karty, nebo řízení měniče - nejprve přehoří snímací odpor, pak se dostane plné napětí zdroje do vstupů A/D převodníku a postupně zničí jeho přepěťové ochrany a pak celý zesilovač, multiplexer a AD převodník)
- dobře se detekuje přítomnost napájecího napětí u čidla - stačí se orientačně chytit (-) měřicí šňůrou voltmetru nejbližší kostry a napětí před a za čidlem vám řekne vše o stavu čidla a obvodu.
Já vím, že na předepsané krytí součástek v rozvaděči a na správnou ochranu proti zkratu spousta slaboproudařů a SMARáků kašle, jednak kvůli nevědomosti, jednak kvůli spoléhání na to, že výstupní větev z čidla je zkratuvzdorná, ale když měříte teplotu a hladinu v chemickém průmyslu v nějakém reaktoru, a podle měřené veličiny se něco řídí nebo měříte tlak, kterým řídíte vysokotlaké kompresory, pak končí veškerá sranda. Pak stačí druhá chyba (třeba navýšení počtu kompresorů bez navýšení průřezu pojišťováku), nebo připeklý pojišťovák a je tu stejný malér, jako byl ten malér s explozí prachobyčejnéh o bojleru na ubytovně
- tři vadné prvky: pojišťovák se spoléhal na funkci havarijního termostatu, havarijní termostat na funkci provozního termostatu a provozní termostat se spoléhal, že odběr vody uchladí topné těleso.
Martin Kurka:
To: TomášFuk
Mezi tím co jsem psal, je tu psaní od vás
Citace: Fuk Tomáš 16.10.2007, 11:21
Vy se tady pořád snažíte zapojit to tak, aby musel být měřicí vstup počítače plovoucí (anebo to měřit diferenciálně), přičemž rozdíl mezi napětím vstupu a zemním potenciálem je srovnatelný s měřeným napětím. Proč?
Asi už jsem trochu odpověděl - v oblasti strojního zařízení je normováno ukostření jedné strany ovládacího napětí. Pak můžete použít zdroj 24V pro napájení řízení i pro napájení analogových smyček.
Pro prosté měření neovlivňující bezpečnost je Vaše řešení dobrý nápad pro měření jen jedné smyčky = jeden zdroj pro jednu smyčku 4-20mA a pro nic jiného.
Ale muselo by se to modifikovat tak, že se neukostří (-) zdroje, ale spoj mezi oběma analogovými vstupy. Ten vstup paralelně k onomu odporu by měřil záporné napětí (-1V), ale to umí skoro všechny PC převodníky.
A pokud by přes tenhle odpor se jen měřilo a regulovalo by se přes ten vstup, co měří + polaritu, tak by to šlo použít i pro regulaci - zemní spojení mezi (-) zdroje by zkratovalo jen přídavné měření (ten odpor 50R) a regulace by jela bez ztráty kytičky. Což je pro pana Kučeru asi nejlepší řešení jeho původního dotazu.
Citace: Fuk Tomáš 16.10.2007, 11:21
- plovoucí měřicí vstup regulační smyčky bude plavat nad zemním potenciálem o max. 1V, což je taky v pohodě.
Velice byste se divil, ale častěji se setkávám s měřicími vstupy s povoleným součtovým napětím 0V - s nutností mít AGND přímo na zemním potenciálu. Většinou To NemášFuk ;)
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana