Podle čeho dimenzovat jednožilové jednožilové kabely?
Popokatepetl:
Ano, máte pravdu, pak mě to večer taky trklo, že vlastně srovnávám nesrovnatelné (zatížitelnost jedné žíly dle katalogu vs. zatížitelnost třech žil ve svazku dle normy). Nicméně ještě k té normě. Mám tedy 3 žíly na fázi, fáze povedu vedle sebe na jednom roštu (budou se dotýkat) - podle čeho se pak určí přepočítací součinitel pro seskupení více než jednoho vícežilového kabelu? mohu to brát tak, že jedna fáze je v tomto případě vlastně vícežilový kabel a tím pádem postupovat dle tabulky 52-E4, 5. obrázek shora a pak tedy pro 3 fáze vedle sebe je součinitel 0,82? Jiná možnost mě nenapadá ...
Ad ekonomická návratnost. Ano, zcela jistě máte pravdu, nicméně v tomto případě se to navrhuje přímo na stávající situaci a uspořádání rozvodů (odběr uprostřed haly, rozvodna na kraji), navíc na výslovný požadavek investora. Samozřejmě by bylo ideálnější přímo k odběru postavit trafo, ale o tom nechce nikdo ani slyšet, ztráty vznikající na takto dlouhé trase jsme jim vyčíslili, ale zjevně jim to nijak nevadí. Asi mají ve Španělsku (je to pro španělskou firmu) jiné zvyklosti.
Ještě bych se zeptal na ono nerovnoměrné rozložení proudu v jednotlivých vodičích jedné fáze, které může být až 25%? Samozřejmě všechny vodiče musí být stejné délky/průřezu/materiálu, ale i přes to hrozí uvedené? Ještě jsem o tom neslyšel, ani nikde nenarazil v literatuře či normách.
Ivo Faltus:
U jednožilových kabelů uvádějí kablovky dovolený zatěžovací proud pro jeden zatížený kabel, na který nepůsobí tepelnými účinky žádné jiné vodiče (kabely). Při použití v trojfázové soustavě se tato hodnota dovoleného zatěžovacího proudu přibližně rovná hodnotě dovoleného zatěžovacího proudu odpovídající uložení G tří zatížených vodičů při jejich vodorovném uspořádání (ve vzduchu, teplota okolí 30°C, vzdálenost jednožilových kabelů minimálně jejich průměr).
Při uložení F, kdy se jednotlivé kabely dotýkají dochází skutečně k poměrně výraznému snížení dovoleného zatěžovacího proudu. Konkrétní hodnota záleží na uspořádání kabelů, tj. zda-li jsou kabely ve svazku anebo v rovině. Dovolený zatěžovací proud 610 A odpovídá uspořádání ve svazku a to jednoho trojfázového obvodu. Protože se jedná o tři paralelní kabely v každé fázi, jedná se (podle ČSN 33 2000-5-523) o tři seskupené obvody, které se vzájemně tepelně ovlivňují. Tím dochází k dalšímu snížení dovoleného zatěžovacího proudu. Pokud souběžně nebudou uložena další vedení je dovolený zatěžovací proud pro uvažované uložení (ve vzduchu, teplota okolí 30°C, na perforovaných lávkách, roštech nebo podobně, seskupené obvody – jednotlivé svaky se dotýkají) určen správně.
Pokud použijete k nadproudové ochraně vedení tvořeného třemi paralelními kabely 1-AYY 500 mm2 (také transformátoru proti přetížení) jističe BL1600 s nadproudovou spouští DTV3 In= 1600 A nastavené na Ir= 1375 A (jmenovitý proud transformátoru), délka vedení nebude delší než cca 200 m, max. dobu odpojení lze zřejmě uvažovat 5 s, celkový průřez PEN vodiče 3 x 240 mm2, nebude problém s impedancí smyčky. Při nastavení zkratové spouště na Irm Ł 8 kA může být vedení delší nebo celkový průřez PEN vodiče menší (zvážit možnou nesymetrii zatížení jednotlivých fází).
Uložení G, které poskytuje vyšší hodnotu dovoleného zatěžovacího proudu (možnost použití kabelů 1-AYY 400 mm2) má svá úskalí. Jednak zajistit po celé délce vedení požadovanou vzdálenost kabelů a dále vede k značně rozdílnému proudu tekoucímu jednotlivými paralelními vodiči (rozdílná vlastní indukčnost vodičů a tím reaktance a jejich výsledná impedance) a tím opět ke snížení dovoleného zatěžovacího proudu, pokud nejsou vystřídány polohy jednotlivých paralelních kabelů v jednotlivých fázích. Takže při uložení G, bez vystřídání polohy kabelů, se dostaneme na stejnou nebo dokonce ještě nižší hodnotu zatěžovacího proudu.
Při návrhu takovéhoto vedení, doporučuji, jak uvedl už pan Polínek, zabývat se nejen jednorázovými investičními náklady, ale také provozními náklady (ztráty na vedení). Detailně tuto problematiku řeší ČSN IEC 287-3-2 Ekonomická optimalizace silových kabelů.
Georgis Fasulis:
A rovněž pozor na uložení! - Jednožilové kabely zásadně ukládat vždy ve svazku L1, L2 a L3! Pak je můžete vázat kovovými příchytkami k roštu.
Pokud budete pokládat kabely vedle sebe, nesmíte je vázat kovovými příchytkami, jinak se vytvoří závit nakrátko a příchytka bude vyvíjet nadměrné teplo. V tom případě se používají příchytky dřevěné či z jiného izolantu.
Ivo Faltus:
Ještě dovětek k možnému nerovnoměrnému rozdělení proudu v jednotlivých paralelních kabelech a seskupení obvodů.
Výpočtem impedance kabelů se zabývá norma ČSN IEC 60287-1-3.
Při uložení kabelů všech tří fází a PEN do jednoho svazku (svazek tedy tvořen čtyřmi kabely, součet okamžitých hodnot jejich proudů je roven nule), jak uvádí pan Fasulis v souvislosti s upevněním kabelů, je také nerovnoměrnost rozdělení proudů v paralelních kabelech jednotlivých fází minimální, prakticky ji můžeme zanedbat.
Pro výše uvedený případ platí pro stanovení přepočítacího součinitele pro stanovení výsledného dovoleného zatěžovacího proudu tabulka 52-E-1 položka 4 případně 5 (podle konkrétního uložení), viz také poznámky 4 a 5 k této tabulce. Hodnota přepočítacího součinitele pro uvedený případ je 0,82.
H:
(poklona) za odpovědi, aspoň jste mě utvrdili, že to nemám špatně :)
PS: Původní dotaz jsem psal já, jen jsem tou dobou ještě zápasil s pamětí, abych si vybavil přihlašovací údaje ...
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana