Práva a povinosti ČEZ a vlastníka pozemku u trafostanice

[Jirka Musil]

Zajímalo by mě, kde a jak jsou vymezena práva a povinosti vlastníka TS (na sloupu) a práva a povinosti majitele pozemku, kde TS stojí.

Konkrétně: Při výměně vedení k TS mě ČEZ zdevastoval těžkou technikou pozemky okolo trafostanice. Místo po cestě jezdili nejkratší cestou.

Existuje někde k TS nějaké břemeno? Nebo z jakého důvodu mají právo přistupovat k TS?

   za odpověď.

[Josef Prouza]

Stručně: TS patří ČEZu, na pozemku je věcné břemeno, TS je veřejně prospěšné zařízení, ČEZ může vstupovat na pozemky kde se nachází zařízení v jeho vlastnictví. Má na to právo ze zákona. Ale v zákoně o provozování distribuční soustavy se taky ríká, že musí vykompenzovat škody na pozemku. To se ale týká zejména zemědělských ploch. Je také otázka, zda práci prováděli pracovníci ČEZu nebo pověřená firma, pak by šla úprava pozemku do původního stavu za tou firmou.

[Jirka Musil]

Stručně: TS patří ČEZu, na pozemku je věcné břemeno, TS je veřejně prospěšné zařízení, ČEZ může vstupovat na pozemky kde se nachází zařízení v jeho vlastnictví. Má na to právo ze zákona. Ale v zákoně o provozování distribuční soustavy se taky ríká, že musí vykompenzovat škody na pozemku. To se ale týká zejména zemědělských ploch. Je také otázka, zda práci prováděli pracovníci ČEZu nebo pověřená firma, pak by šla úprava pozemku do původního stavu za tou firmou.

   za odpověď. Na pozemku ale věcné břemeno není (alespoň na výpisu z Katastru není). Takže to břemeno má asi spíše jen ČEZ. Takže to musim zjistit přímo tam, že? Máte někdo zkušenosti s těmito břemeny? V tom břemenu by mělo asi být uvedeno kudy mohou k TS přistupovat a kde mohou jezdit těžkou technikou. Teď si jezdí kudy chtějí.

[Jaroslav Hasala]

To věcné břemeno nemusí být nikde zapsáno, nebylo by to nijak vyjímečné, mnohé rozvodné závody v tom mají ... ehm ... nepořádek
Jeden známý si na základě tohoto "vydupal" přeložení sloupu venkovního vedení nn, umístěného na jeho pozemku. Překážel mu, měl ho přímo před místem, kde chtěl postavit garáž. Byla to sice dlouhodobější záležitost, ale nakonec dosáhl svého a sloup byl přemístěn, bez toho, že by se on sám na tom nějak finančně podílel. Nutno dodat, že je to typ člověka, který se rozhodně nenechá lehce odbýt

[Jaroslav Hasala]

Jinak ještě, při standardním smluvním vztahu k povinnostem majitele pozemku patří, že musí pracovníkům RZ umožnit přístup k jejich zařízení. RZ zase mají povinnost uvést pozemek do původního stavu nebo poškození nějakým způsobem kompenzovat.

[Petr Doležal]

V příbalu je jedna z možných odpovědí, proč v minulosti nebyla a do dnes někde nejsou zapsána věcná břemena energetiky. Zákon už je samozřejmě neplatný.

[Adam Adamovič]

Provozovatel distribuční soustavy má právo vstupu na pozemky na kterých je umístěno jeho zařízení. Musí ale tuto skutečnost vlastníkovi pozemku oznámit a po skončení práce případné škody nahradit.
Věcné břemeno na tyto pozemky vzniklo podle v té době platných zákonů a v katastru nemovitostí není zapsáno. Vztahuje se to ale na stavby se stavebním povolením a kolaudací stavby a při obvyklém pořádku v dokladech je tato skutečnost těžko dohledatelná a pak je šance jak se tohoto zařízení zbavit bez finančních nákladů.

[Josef Prouza]

V případě poruchy nebo stavu nouze mohou pracovníci vstupovat na pozemky bez omezení. K tomu věcnému břemenu, to vzniklo pozvolna tak: prvotní síť se vybudovala tak, aby "se hlavně svítilo" a každýmu bylo jedno kde má sloup, nástřešák nebo konzoli. Nic nevydrží věčně a tak se rekonstruuje. Zachovalé opěrné body zůstanou, vysloužilé se nahradí. Prostě jednou to tam bylo, nikdo nic neříkal, tak to tam bude zas. Tak nějak to postupuje od počátku el. v čechách dodnes. Myslím že taky předešlá generace viděla problematiku umístění čehokoliv na domu nebo pozemku tak nějak smířlivěj. Říkám to proto, že při rekonstrukcích sítí, především nn, přijde člověk do styku s různými lidmi a podněty ke změnám realizace dává z 95% mladší generace. V 90% případů marně...