Jaký je poměr mezi plochou, a zahříváním vodiče?

[Milan Hudec]

Např.
Spoj na věnečku/stejná délka dotyků vodičů/stejný přítlak
Bude teplejší vodič 1,5 nebo 4mm  Cu ve vzdálenosti 2cm za spojem, řekněme vodiče jen v serii, bez odbočky, proud trvalý 20A, vodiče z krabice dále pokračují coby součást kabelu pod omítku, tj.uložení stejné a v rámci krabice dejme tomu vodiče stejné délky.

[Jiří_Hrubý]

Ještě je třeba mít stejný směr obou vodičů, protože šíření tepla.
V ideálním případě dokonalého spoje, způsobí oteplení pouze zatížení a v takovém případě se víc zahřeje 1,5. Čtyřka má mnohem větší plochu na chlazení.
Obdobně se to bude chovat i s teplem dodaným přechoďákem. Dobře je to vidět na termogramech z poruch na větších průřezech, které vydrží relativně dlouho vzdorovat před vypálením izolace a následně i spoje samotného. Malé průřezy šíři teplo rychleji se všemi negativními následky.

[Milan Hudec]

Jde mi o poměr, ano čtyřka má větší plochu na chlazení, ale zas více odvádí teplo ze svorky.....

[Jiří_Hrubý]

Teplo ze svorky plus oteplení dlouhodobou zátěži.
Plnou proudovou zátěž přenáší méně jak 10% plochy spoje, to je u čtyřky taky větší plocha a menší přechodový odpor.
Větší plocha, menší přechodový odpor a méně ztrát teplem.

[Fuk Tomáš]

Malé průřezy šíři teplo rychleji

Ne, malé průřezy generují teplo mnohem rychleji a odvádějí ho mnohem pomaleji.

[Jiří_Hrubý]

Možná jsem to napsal blbě, ale myšlenka byla, že od místa, kde je zdroj tepla, se toto šíří rychleji a samozřejmě je to tím, že nemají takovou plochu, kterou by teplo vyzářily.
Jinak pro exaktní zjištění původního dotazu, bych si dovedl představit jednoduchý experiment s trafopájkou, TCM a kontaktním teploměrem.

[Milan Hudec]

Jj, nějaké takové ověření udělám.
Abych byl konkretní o co jde, kdysi elektrikář od kterého jsem se celkem dost naučil spojoval tenkrát samoz.Al ve věnečku tak, že vždy kouskem vodice propojil se svorkovnicí kde spojoval i svorkovnici zbylou a říkal kvůli teplu, tak si chci ověřit jestli to má i praktický význam....

[Jiří Kantner]

spojoval tenkrát samoz.Al ve věnečku tak, že vždy kouskem vodice propojil se svorkovnicí kde spojoval i svorkovnici zbylou a říkal kvůli teplu, tak si chci ověřit jestli to má i praktický význam....

teoreticky by to mělo přispět ke chlazení spoje a jem líný tohle počítat.
na přechodovém odporu vznikne nějaký tepelný výkon, vedením se šíří dál po kovových částech a teplo se přenáší na okolní vzduch. od nějaké teploty řádově stovky stupňů bude asi převažovat přenos tepla sáláním podel Boltzmannova zákona. Sálání roste se čtvrtou mocninou absolutní teploty zato tepelná vodivost je lineární v závislosti na rozdílu teplot.
Jsem zvedav na výsledky praktického pokusu a až bude čas, zkusím nakrmit datama AI, čistá fyzika jí jde velmi dobře na rozdíl od tápání v oblasti nedostupných norem.

[Milan Hudec]

teoreticky by to mělo přispět ke chlazení spoje a jem líný tohle počítat.
na přechodovém odporu vznikne nějaký tepelný výkon, vedením se šíří dál po kovových částech a teplo se přenáší na okolní vzduch. od nějaké teploty řádově stovky stupňů bude asi převažovat přenos tepla sáláním podel Boltzmannova zákona. Sálání roste se čtvrtou mocninou absolutní teploty zato tepelná vodivost je lineární v závislosti na rozdílu teplot.
Jsem zvedav na výsledky praktického pokusu a až bude čas, zkusím nakrmit datama AI, čistá fyzika jí jde velmi dobře na rozdíl od tápání v oblasti nedostupných norem.

Jé to byste byl hodný, rád ověřuji tyto staré fígle.
D ěkuji

[Lázeňská Veverka]

Výsledek cca 20 obrazovkové "studie" a několika doplňujících dotazů:

Může mít "přídavné chlazení" v podobě připojené prázdné svorky věnečku pozitivní vliv na vznikající poruchu spoje?

AI překvapivě:
Může a možná i významně.
Snížení teploty tímto "přídavným chlazením" lze realisticky očekávat v rozmezí o 10-25%.
Z nižší teploty pak skutečně vyplívá předpoklad, že za vhodných okolností, může dojít k výraznému prodloužení životnosti pomalu se zhoršujícího se spoje.

Já dodávám: baví mě, co vše lze na tomto světě odvodit z prostého dlouhodobého pozorování bystrou myslí bez toho, aby byl člověk vědec, fyzik, revizák nebo nějaká jiná potvora.