Může šňůra kterou jsem vyměnil já, zabít, a jak tomu zabránit?

[Tomiik65]

Vyměnil jsem poškozenou šňůru k žehličce za novou, od (původně) českého dodavatele.

Po půl roce používání došlo ve šňůře ke zkratu, rána jako z děla, vyšlehl půlmetrový plamen a poškodil žehličku. Kdybych ji v té chvíli držel v ruce, nevím jestli bych toto ještě psal. Od té doby se klasické žehličky nedotknu, pořídil jsem bezdrátovou. Je možné, že šlo o ojedinělý případ, ale stále myslím na to, co když se to stane někomu dalšímu, a s horšími následky.

Dalo by se zabránit prodeji takovýchto šňůr? Nejraději bych kontaktoval dodavatele/výrobce, ale mám obavu, aby se mnou nevyběhli s tvrzením o neodborné montáži, tak jako to udělal prodejce, který odmítl i jen přijmout reklamaci.

[Jiří Kantner]

K porušení přívodní šňůry došlo v místě, kde končí vývodka.  Vývodka se na šňůru dává proto aby zabránila  ostým ohybům v místě kde kabel vychází ze spotřebiče. U žehličky se jedná o velmi namáhanou část vzhledem k nezbytným pohubům žehličky při žehlení.  Proč se to stalo, to se špatně věští.
Mechanismus vzniku poruchy mohl být takový, že došlo k přerušení jednoho z pracovních vodičů a to vedlo ke vzniku oblouku, který poškodil izolaci a pak mohl nastat zkrat mezi pracovními vodiči.  Přímý zkrat tedy porušení izolace dvou pracovních vodičů je daleko méně pravděpodobný, nikoliv lae nemožný.  Když začne hořet oblouk ve slaněném vodiči který je zapojen do série s topným tělesem žehličky, tak je omezen proud a naásledkem toho nevybaví jistič a zároveň dokud nedojde k porušení izolace  i na vodič PE tak není  důvod aby vybavil chránič.  I kdyby byla zařazena oblouková ochrana tak se pravděpodobně neuplatní, protože k vyhodnocení obloukového jevu je potřeba určitý čas v řádu sekund.
Možnost smrtelného úrazu: vyšlehnutí plamenu z tavícího se PVC je sice velmi efektní ale  kromě ožehnutí  kůže  nebo malé spáleniny samo o sobě člověka na životě neohrozí.  Možná srdeční selhání z leknutí. Aby tělem člověka při takové práci  protékal nebezpečný proud, tak byste se musel dostat do kontaktu s fázovým vodičem v místě porušené izolace a to na nějakou delší dobu. Tomu zase zabrání proudový chránič.
Reklamace: Zkuste ČOI, ta by mohla pomoci, další institut je podání stížnosti k Evropské komisi s podezřením, že byly porušeny práva spotřebitele. Přiznání se k vlastnoruční montáži přívodního kabelu jste si spíš uškodil. Pokud nemáte žádnou kvalifikaci v oboru, byla vaše oprava neodborná i kdyby byla provedena zcela správně.
Reálný pohled: někomu vydrží přívodní kabel klidně desetiletí, někomu  půl roku nebo i méně. Na vině může být výrobní vada nejen kabelu ale i příliš tuhá vývodka, která způsobí zlomení kabelu. Z praxe je nejčastejší příčinou bývá, to jak se  spotřebitel k výrobku chová. 
Rozhodnutí pořídit bezdrátovou žehličku považuji za rozumné.
Když si vezmu kolik naprosto příšerných prodlužovaček pochybného původu je v obchodech, přide mi vaše sanžení o zákaz prodeje na základě jednoho incidentu trochu kontraprodukti vní. Ale můj boj tohle není, každý ať se podle svého svědomí snaží o světlejší zítřky.

[Milan Hudec]

No, žehličky jsou pro mne top téma, takže vězte, že váš problém není ojedinělý, a může za to idiot, který vymyslel na tyto šnůry používat umělá vlákna opletu, která spolu s úbytkem souosých vláken a neexistujícím gumovým pláštěm kabelu proříznou gumovou izolaci vodičů.
Navíc tyto rádoby oddolné šnůry poškozují hranu potahu žehlícících prken.
Kol.Kantnere, skutečně bývá příčinou problému zkrat L _N nežli přerušení vodice.

[Jiří Kantner]

Tak to se omlouvám tahle zkušenost s opletenými šňůrami se mi vyhýbá. Žehličky v domácnosti mají za sebou vice než 10 let služby a pořád bez problémů. Pravda, nejedná se o opletené šňůry. Zatím veškeré závady přívodních šňůr byly způsobené přerušením jednoho z vodičů.
Člověk se stále učí.
Nejvice doma trpí přívodní kabel u vrtaciho kladiva, při těžké praci se k někomu nechovám nejlíp. Tak nějak mě tahle cizí nepříjemná zkušenost nahlodala že budu muset zkontrolovat flexošňůry u některých historických exemplařů elektrického nářadí. Zkrat L-N je legrace proti přerušenému PE.

[Václav Třetí]

V dobách, kdy se ještě opravovalo, tedy před 30 a více léty jsem opravoval i nějaké žehličky. Přívodní šňůry mívaly opletený plášť na gumovém povrchu a teprve pod ním žíly v základní isolaci. To byly skutečně českoslvenské/české výrobky. Ty byly výrazně odolnější, ale také tvrdší. I u tohoto provedení se občas stala tato porucha s propálením až ven. Bylo to mechanickým namáháním, tak, jak popsali kolegové Kantner a Hudec. Trvalo to asi tak 10 až 15 let pilného žehlení. Kablík na foto je nějaká dovozová záležitost, která kvalitou moc netrpí. U tohoto povedení jsem se setkal s prodřenými žilami vodičů až na měď, což je daleko nebezpečnější.

[Milan Hudec]

On totiž výrobce udává onu základní izolaci za zesílenou, což je možná pravda z hlediska napětí, ale mechanicky je to furt náchylný gumový potah.
Je zajímavé, že dvojlinky coby přívody např.trafopáje k a fénů dnes neobstojí a norma vyžaduje plášť (oválné šnůry),  ale zde se coby další izolace tváří onen hadrový oplet.

[Jan Kelbich]

Je zajímavé, že dvojlinky coby přívody např. trafopájek a fénů dnes neobstojí a norma vyžaduje plášť (oválné šnůry),   ...

Tak to, pokud vím, už hodně dávno.

[Václav Třetí]

Tak to, pokud vím, už hodně dávno.

Dvojžilové flexošňůry s kablíkem YH (dnes se označuje jako CYH) byly původně uvažované, že jsou se zesílenou isolací a lze je používat na síťové napětí. Dnes CYH je veden jako kablík na malé napětí, pro rozvody reproduktorů, zvonků...
Pamatuji, že ke konci 90. let vyprodávali v některých elektroodbytec h tyto flexošňůry za mizivé ceny, právě pro změnu klasifikace isolace.

On totiž výrobce udává onu základní izolaci za zesílenou, což je možná pravda z hlediska napětí, ale mechanicky je to furt náchylný gumový potah ...  ale zde se coby další izolace tváří onen hadrový oplet.

On kdyby ten hadrový oplet byl udělán pořádně, tak by to byla také jiná kvalita. Na starých šňůrách prvorepublikov ých a těsně poválečných byly oplety dva a lépe utažené vnitřní provázky doplňující prostor kabelu pod opletem. Problém je u žehličkových šňůr, že hospodyně kabel překroutí, vzniknou zlomy nebo kolínka a při žehlení se rozedře nejprve plášť - opletení a pak i isolace na žílách a nakonec se dá bez potíží dotknout měděného vodiče.

P.S. V USA a Kanadě používají tyto dvojlinky a dokonce i trojlinky na síť stále, ale musím přiznat, že isolaci mají doopravdy zesílenou a setkal jsem se i s provedením, že každá žíla má vnitřní isolaci oddělenou a pak je navrch plášť, který udržuje celý kablík pohromadě. To mají napětí v síti pro běžné spotřebiče 115 - 120V, tedy poloviční než u nás.

[Milan Hudec]

Tak to, pokud vím, už hodně dávno.

Zde mám před očima větu z normy, kde je toto výslovně zakázáno, ale nemohu ji dohledat, tak alespoň připomínám ČSN 375053, která dvojlinky dovolovala.

[Zdenek Skotnica]

On totiž výrobce udává onu základní izolaci za zesílenou, což je možná pravda z hlediska napětí, ale mechanicky je to furt náchylný gumový potah.
Je zajímavé, že dvojlinky coby přívody např.trafopáje k a fénů dnes neobstojí a norma vyžaduje plášť (oválné šnůry),   ale zde se coby další izolace tváří onen hadrový oplet.

A kolík rádoby kutilů tyto šňůry přichycovli na dřevo hřebíčky mezi žilami 

[Václav Třetí]

A kolík rádoby kutilů tyto šňůry přichycovli na dřevo hřebíčky mezi žilami 

YH 2x1 (CYH2x1) byl nejoblíbenější kablík v 60. a 70. létech nejen kutilů, ale i elektrikářů. Dobře se s ním pracovalo, byl měděný, měkký a dal se použít na všelicos. Dodnes se ve starších objektech najde protažený v trubkách, zazděný přímo v maltě a nebo přibitý těmi hřebíčky. A nepamatuji, že by byly nějaké bezpečnostní incidenty. Zajímavé bylo, že ani ten plast zásadně neodcházel, netvrdl.