Strohé omezení počtu zásuvek v jednom okruhu na 10ks je dnes poměrně archaické a v určitých případech zbytečně omezující. Mělo by to být určeno maximálním počtem spojů v jedné linii, nikoliv zásuvkami. Konkrétněji: Zásuvkové hnízdo v pětirámečku (pro zjednodušení zde nyní neuvažuji DAT a TV) spotřebuje hned polovinu kapacity. Ale nemuselo by, pokud nebude zapojeno prosmyčkováním jednotlivých přístrojů. Když do první z řady krabiček bude zaveden přívod i vývod k dalšímu hnízdu a jednotlivé zásuvky hnízda budou připojeny hvězdicově rovněž z té první za pomocí jedné trojice "wagovek", pak by se mohlo toto hnízdo považovat za jeden vývod.
Z hlediska počtu spotřebičů s jejich rázovými zapínacími proudy a také z hlediska přehlednosti bych sice rovněž omezil počet zásuvek např. do 20ks s doporučením ohlížet se na zmíněné faktory, ale jako striktní by bylo správné omezení do 10ks po sobě jdoucích spojů. Zrovna tak z rozvaděče může vycházet tentýž obvod do několika větví a tím pádem může být snadno dodržen omezený počet za sebou následujících spojů v linii, což byl od počátku ten hlavní důvod opatření do 10ks přístrojů za sebou.
Ale, v normě není napsáno, že musí být do 10 ks. Je tam napsán: že lze obecně připojit.
Dále je tam psáno, že pro audio si můžete dát zásuvek kolik chcete na okruh.
Autor
