Co vše vědět pro praktické zvládnutí měření zemního odporu?
Václav Třetí:
Měření uzemnění může být problém, např. letos neprší pořádně už od podzimu. To pak vychází hodnoty nedostatečné i v půdě, kde by problém být neměl. Základ je vždy poctivá práce, smotaná pásovina a deska položená horizontálně se vždy projeví a pozná.
Při měření je třeba přemýšlet a důležitá je interpretace výsledků. Je třeba vědět co jsem změřil, jak jsem to změřil a hlavně je důležitá úvaha, zda naměřená hodnota má smysl a je možná. Při výstavbě uzemnění si lze v určitých situacích vypomoci použitím Bentonitu, půdy která drží vlhkost, horší už jsou železné špony od soustruhu (podporuje korozi) a nedoporučuji kol. Bockem zmíněný hnůj (podle zvířat a toho co žerou může být zásaditý i kyselý) a zejména sůl (může se vytvářet kyselina solná - chlorovodíková), která sežere zinkování velice brzy.
Milan Hudec:
Hnůj a sůl se používala před výchozí revizí, aby to vyšlo, z hlediska koroze špatně (mimo použití běžně nedostupné A3).
Co udělá sůl s A2, A4 je krásně vidět na pobřežích moře.
Špony - vlastně nevím...., ano za předpokladu, že budou ze správného materiálu oproti zemniči a nebudou "nasáklé" hektolitrem oleje, navíc by jich bylo potřeba tuna........
Bentonit je sázka na jistotu, u větších akcí se nahrazuje vzhledem k ceně jílem, ale ten se zas všude nevyskytuje a vozte ho tuny sto km.
František Šohajda:
Citace
Měření uzemnění může být problém, např. letos neprší pořádně už od podzimu. To pak vychází hodnoty nedostatečné i v půdě, kde by problém být neměl.
V suším období jsou hodnoty rozdílné oproti stálému mokru.
Třeba měření zemního odporu pro hromosvod , když je velké sucho a naměřím 3 nebo 9,99 Ohmů je pro jeho chod celkem jedno!! (jeden svod)
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana