Je pro fakturační měření je správný výraz kalibrační list nebo úřední ověření?
Zdenek Hejčl:
V podstatě toto je správně co uvádíš.
Ve svém oboru jsem neviděl kalibrační list vydaný k ověření pro váhy, není nutný ani potřeba.
Ano může si ho zákazník vyžádat zaplatit příslušný poplatek a počítat s tím, že se ověření podstatně prodlouží. Nehledě na ekonomickou stránku věci, poplatky podstatně stouply za ověření.
Ověřuje se podle normy ČSN EN 45501+ AC.
Tam nejsou potřeba další protokoly viz kalibrační list.
Cechovní si to ohlídá sám - zařízení odpovídá nebo neodpovídá normě.
Přelepí nálepkami a ručí za správnost ověření, nebo přelepí žlutými nálepkami - měřidlo se nesmí používat k prodeji to je pak víc papírování...
Tohle je na delší debatu a ne přes portál.
Jiří_Hrubý:
Kalibrační list, se vydává k zařízení, u ktereho byl proveden zásah za účelem zajištění jeho přesnosti v rámci požadované přesnosti.
Úřední ověření, nebo vůbec ověření, je kontrola, že třeba měřák lže tak, jak deklaruje výrobce a ne víc. U MTP, které je výrobkem, nelze z podstaty konstrukce provést kalibraci a proto se pouze ověřuje, jestli se povedlo a vyhovuje požadované třídě přesnosti.
Martin Kurka:
Citace: Jiří_Hrubý Včera v 09:58
Kalibrační list, se vydává k zařízení, u ktereho byl proveden zásah za účelem zajištění jeho přesnosti v rámci požadované přesnosti.
Kalibrační protokol/list se vydává i v případě, že se neudělá žádný přenastavovací zásah do měřidla (justáž, neboli technická kalibrace měřidla) . Někdy to ani nejde, resp. musel by to například udělat výrobce. (Posuvka...)
Viz příloha
Citace: Jiří_Hrubý Včera v 09:58
Úřední ověření je kontrola, že měřák lže tak, jak deklaruje výrobce a ne víc.
Nádherná definice. Musím si ji zapamatovat.
Jako už si pamatuji starou poučku "Neopakuj měření, dočkáš se zklamání".
Citace: Zdenek Hejčl Včera v 09:18
...Ve svém oboru jsem neviděl kalibrační list vydaný k ověření pro váhy, není nutný ani potřeba.
Ano může si ho zákazník vyžádat zaplatit příslušný poplatek a počítat s tím, že se ověření podstatně prodlouží. ...
D íky za opravu, napsal jsem to nešikovně. Mělo tam být "může na požádání vydat kalibrační protokol jako důkaz".
U některých složitějších ověřovaných měřidel (kalorimetry) bývá občas kalibrační protokol i přílohou k ověření, protože u složitých měřidel se mění třída přesnosti u minimálních a maximálních měřených množstvích - například může být rozdílná pro letní a zimní provoz univerzálního kalorimetru.
Martin Kurka:
Mnoho nedorozumění vzniká záměnou pojmů ověření a kalibrace chápaných z technického hlediska a z hlediska zákona, vyhlášek a norem o metrologii.
Například technicky máme kalibrovaný drát, kalibrované kachlíky nebo dlažbu. Když výrobce vyrábí Revitester na konci výroby provede technickou kalibraci = justáž. Nastaví a zakápne trimry či po novu zapíše do procesoru přístroje firmwarové tabulky přístupné jen výrobci. Pokud je výrobce zároveň akreditovanou laboratoří pro tyto veličiny, provede po technické kalibraci = justáži metrologickou kalibraci a vystaví k měřidlu kalibrační list (kalibrační protokol). Pak prodává přístroj spolu s kalibračním listem.
Obdobný zmatek je v pojmu "ověření". Technickým ověřením rozumíme, že si měřidlo porovnáme s nějakým naším etalonem. Před prací na elektrickém zařízení si naši vadasku strčíme do zásuvky u které víme, že je pod napětím (to je porovnávací etalon) Když vadaska ukáže síťové napětí, považujeme ji za technicky ověřenou. Víme že ukazuje to, co zhruba má (splňuje třídu přesnosti bajvoko ±100V)
Ale protože to není stanovené měřidlo a navíc nejsme akreditovaní tak po technickém ověření nelepíme na vadasku úřední značku = cejchovní značku.
Ověření stanoveného měřidla podle zákonů o metrologii je lidově ocejchování (a hned tu je další pojem, který se zaměňuje) a při jeho úspěšném provedení se na metrologicky ověřené měřidlo umístí úřední značka, při neúspěchu = nevyhovující přesnosti se měřidlo buď znehodnotí, nebo se označí, že již není stanoveným měřidlem.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana