Nechybí nám v Česku odborníci?
Jan Bocek:
Jaký byl podíl teoretické a praktické výchovy na odborném učilišti v 60. létech?
Napovídá AI:
" V 60. létech 20. století byl v učebních oborech v Československu kladen velký důraz na praktickou přípravu, přičemž poměr teorie a praxe byl výrazně nakloněn ve prospěch praxe. Učňové trávili většinu času, často až 3–4 dny v týdnu (nebo i více), přímo ve výrobních podnicích na pracovištích, zatímco teoretická výuka probíhala v odborných učilištích. "
Nastoupil jsem v roce 1955 na učební obor elektromontér pro montáž průmyslového zařízení.
I. ročník týden škola a týden dílny(výcvik zámečnicky, soustružnický, svářečský plamenem i elektrikou, kovářský, .....
II. ročník týden škola a týden v provoze ( navijárna oprava motorů, telefonka kabelová údržba, výroba rozvaděčů, baterkarna a oprava el. vozíků, stavba volného vedení, elektroinstala ce bytů, ...
III. ročník škola jednou týdně odpoledne jen předmět elektrické měření a laboratoře. Zařazení do provozu obvykle na místa, kde zůstaneme po vyučení. V provoze jsme dostali vždy svého patrona, který nás se vším seznamoval na budoucím pracovišti. Kladl se na to velký důraz a bylo to zapsáno v knížce ZBP. Již jako učni jsme dostali v malém formátu A6 ČSN 343100, kde na první stránce bylo naše jméno i jméno patrona.
========== To jsou ale jen vzpomínky===========
Vítkovice ročně potřebovaly 100 vyučených elektrikářů, takže na SOUPZ mělo v ročníku 3. třídy
a celkem 104 třídy. Vyučovaly se skoro všechny obory, včetně kuchařů a zedníků. Asi v roce 1995 se stav učiliště snížil na 10%. A časem učiliště zaniklo.
Není poptávka, není nabídka.
Najděte dneska v republice firmu s větší elektroúdržbou?
Tím netvrdím, že neexistují elektro firmy.
Také vím, že zůstalo několik odborných škol v oboru elektro.
Myslím, že udržet dobrou kvalitu výuky záleží na poptávce a na sponzoringu objednatele.
Stát zřejmě se s otázkou "SPZ" státní pracovní zálohy nezajímá. Možná by někdo fundovaný mohl zde popsat, jak střední odborné školství v kostce funguje. Anebo, jak by mělo fungovat....
a jak zalepit mezigenerační propast.
Jan Bocek:
Citace: Jan Yossarian 26.01.2026, 16:56
Za mne jsou školy jen k prvotnímu naformátování a zbytek musí absolvent sám. Tak to bylo a bude.
To "narformátování" se mi líbí.
Je to proces jako s formátováním elektrolytů... ..krok po kroku zformátovat vnitřní dielektrikum.
Elektrotechnik a je dnes velice široký obor a specialisté jsou zaměření obvykle na úzký pracovní postup dané odbornosti. Osnova výuky může mít základní prvky našich předků, kde je nutno naučit číst technické výkresy, ovládat středoškolskou fyziku, matematiku, elektrotechnik u a správně psát i mluvit. Přibyla digitalizace a edukace práce s počítači a přidruženou technikou.
Ovládat základní SW pro řemeslníka, umět psát na klávesnici všemi deseti a k tomu řemeslná zručnost a mít přehled jak o dobrém nářadí a měřících přístrojích ale i o výrobním sortimentu a rychle vyhledávat datshedy a umět je vyhodnotit.
Kde je hranice mezi naformátováním ze školy a formátováním v praxi?
V padesátých létech nás učili, že kdo chvíli stál, již stojí opodál.
A platí to stále.......vy uživejte čas a příležítosti.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana