Jak odpoví jazykový model Ai na obsah technické ČSN?

[Miroslav Minařík]

Jak odpoví jazykový model Ai na obsah technické ČSN
    Zeptáme se umělé inteligence na nějaký montážní postup? Nebo na správnou vzdálenost uložení? Jazykový model píše text podle pravděpodobnos ti, ne podle ověřeného faktu. Bez přístupu k originálu české technické normy nelze zaručit správný význam ani závazný požadavek. Můžeme takový výstup použít bez kontroly? Překlad slovesa „musí“ na „má být“ mění povinnost a může zkazit posouzení shody. Model halucinuje označení norem a trhá věty z kontextu a odkazů. Kdo má pravdu? Jak to zjistíme?
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Jak odpoví jazykový model Ai na obsah technické ČSN?

   

[Jaromír Táborský]

Tak to jsem si myslel, ejaj si občas domýšlí nějakou část, kterou nemá odkud vzít a s normama je to jasné. Posbírá kde co, vytvoří nějakou rekonstrukci a pak to předhodí mě v domnění, že mě tím omráčí. Ale když normu znám, nebo ji mám otevřenou vedle sebe tak rozdíl najdu. U receptu na bábovku je asi úplně fuk, zda dojde k nepřesnosti ale u normy je to o hubu. Ale zase to alspoň nasměruje, to je dobrýýý to se mi líbí, Tak mi asi nevadí, že ten výstup není přesný v tom textu, je přesný na úrovni článku a to si už dohledám, když ten článek neznám. Ale stejně si myslím, že můžeme očekávat v normalizaci nějaké novinky, protože tento stav změny v přístupu k normám na beton přinese.

[Jakub Kryl]

Tento stav je bohužel způsoben tím, že modely AI čerpají data pouze z veřejných webových stránek, článků a internetových diskusí. Oficiální normy jsou totiž skryty za placenou bránou, ke které AI nemá přístup, což jí znemožňuje poskytovat zcela korektní a správné odpovědi.

Podle mého názoru platí, že pokud stát či Evropská unie vyžadují dodržování norem (ať už jde o normy doporučené, nebo ty, které jsou striktně závazné na základě zákonů),  měly by být tyto dokumenty bezplatně přístupné. Aby mohl kdokoliv pravidla legálně dodržovat a čerpat z nich, musí být veškeré normy volně dostupné a šiřitelné.

Dokud toto nenastane, tak AI nebude schopná podávat správná data.

[Miroslav Minařík]

Veřejně přístupné technické normy postrádají bohužel model financování.
Tečka.

Cenelec připravuje vlastní model Ai nad technickými normami. Už jsem to zmiňoval dříve, ovšem na úřadě (ČAS) o tom ví stejně tolik, co se dočteme na stránkách Cenelec.

Dožadovat se "pravdivých" výsledků po veřejném modelu (Cat GPT, Gemini, Copilot, Perplexity, Claude ...) je jak píše kolega přede mnou spíše snem. LLM část informace, kterou nezná, "dopčítá" dle různých zdrojů a pravděpodobnos ti.

Existuje však alternativa. O té hovořím na svých přednáškách ...

[Jiří Kantner]

Veřejně přístupné technické normy postrádají bohužel model financování.
Tečka.

Informace jsou byzns. Vždy a všude. Když už normy nepřináší  žádné světaborné novinky tak přináší informaci nesmírně důležitou pro všechny fáze  života elektroinstala ce a elektrozařízen í. Neobejdete se bez nich, pokud má vaše práce být na profesionální úŕovni.
Odbočka vedle: Právní normy, tedy zákony a vyhlášky musí být ze své podstaty veřejně přístupné všem.  Příchod AI způsobil také to, že právní kanceláře zančně zredukovaly juniorské pozice, protože práci koncipienta AI zastane s přehledem.
Veřejně přístupné normy  by pak znamenaly to samé. Sníží se počet lidí, kteří mají přehled o obsahu norem a hlavně o provázanosti některých požadavků v různých normách. Nevidím v tom krok zpět ale krok kupředu. Jak s tím lidi naloží je na nich.
To, že časem vznikne placený nástroj,který bude založen na AI a bude mít přístup ke všem vydaným normám at platným nebo ne a bude sloužit jako  univerzální pomůcka jak pro projekci tak pro revize je  velmi pravděpodobné. Bude to sejně jen pomůcka jako dříve logaritmické  pravítko pak kalkulačka a dnes tabulkový procesor.

[Milan Hudec]

Normy bude mít v budoucnu víc a víc lidí na háku...
Např. dotaz na AFDD, dle předpisů potřeba, funkčnost nejasná, asi podpora finančních toků.
Vždy se najde ten, který to nějak naplánuje, někdo zapojí, další dá štempla a byť bude vše dle norem špatně, nic se nestane.

[Miroslav Minařík]

Informace jsou byzns. Vždy a všude.

Nerozumím. Informace snad rostou jako plevel, že nemají být byznys?

Myslím, že tady se trochu míchají dvě různé věci.

Zákon nebo vyhláška nejsou totéž co technická. Právní předpis vydává stát, stát jeho tvorbu i zveřejnění financuje a občan se jím musí řídit. Proto je logické, že zákony a vyhlášky musí být veřejně dostupné.

Technická norma má ale jiný režim. ČSN není zákon, i když se na ni zákon nebo vyhláška v některých případech může odkázat. U norem je jiný způsob vzniku, jiné financování a také jiný systém správy. V elektrotechnic e navíc nejde jen o český stát, protože velká část norem navazuje na evropský normalizační systém CENELEC.

Proto bych byl opatrný s přirovnáním „zákony jsou veřejné, tak normy mají být také“. Myšlenkově tomu rozumím, hlavně u norem, které jsou vyžadované předpisem, ale technicky a právně to není stejná kategorie dokumentu.

Spíš bych řekl, že problém je jinde. Pokud stát nebo předpis po někom fakticky vyžaduje dodržení určité normy, měl by být jasně vyřešen přístup k jejímu aktuálnímu znění. Bez toho se těžko dá chtít po projektantovi, montérovi nebo revizním technikovi, aby něco dodržoval správně.

Takže ano, dostupnost norem je důležité téma. Jen bych nemíchal financování zákonů a technických norem dohromady, protože fungují v jiném systému. Ale nedovedu si představit nikoho, kdo by to změnil. A to si myslím, že mám fantazie dost.

[Jiří Kantner]

V mém příspěvku se dvě naprosto různé věci nemichaji ale srovnávají. A srovnávají se i důsledky různých modelů financování a z toho vyplývající jiná dostupnost. Ale i v technické standardizaci existují jiné modely financování a nejsou nevýznamné. Spíš naopak.