LOTO není loterie. Víte, oč jde?
František Šohajda:
Zapnutí přívodu třeba do rozvaděče je velké riziko pro bezpečnou práci.Tak si vzpomínám na jednoho, co jsem znal (pracoval u EZ Brno) a zapojoval nový rozvaděč na stavbě.Jenže o nějaké patro níže jeho kolega také zapojoval hl. rozvaděč budovy.Chtěl to odzkoušet (byl první hotov) a jak to zapnul bylo nahoře u rozvaděče zle! Ten u hořejšího rozvaděče zahynul na místě!Dodnes si na to vzpomenu když vidím jeho bývalou ženu a jeho dítě.....(Už je to delší čas,je znova vdaná.....)
Miroslav Minařík:
Ono se to vždy vypnout bezpečně nedalo.
Vzpomínám si, že na Vysokých pecích ve Vítkovicích jsme prozvoňovali (taky EZ Brno) ovládací kabely na velíně první pece. Jokari, zdrhovačky, sluchátka a bužírky ... byly to houštiny vodičů ... při odpláštění a odizolovaní konců vodičů OK, izolované nářadí. Pak jeden seděl na rozvodně, jiný běhal. Ten, kdo seděl na rozvodně čekal na smluveném kabelu zvukem na modrém a zeleno/žlutém.
Nevzpomínám si, že by nám někdy někdo dával instrukce jak to dělat. Ale asi intuitivně jsme před dotykem vždy brnkli žilou o zemnící šínu. Rozvaděčová pole kde jsme zvonili nebyla pod napětím ale co kdyby. A jednou to Láďovi Dobiášovi (starý ostřílený montér) prsklo! Seděli jsme v jeho blízkosti a dost nás to všechny znervóznili, tedy až na Láďu samotného. "To se stává, smrt číhá v každém vodiči", řekl. Byl velice opatrný a na bezpečnosti si zakládal. Ale pak umřel na cukrovku.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana