AFDD přístroje od Hageru nyní využívají recyklované plasty jako WAGO

[Tým Elektrika]

AFDD přístroje od Hageru nyní využívají recyklované plasty jako WAGO
    Hager nově používá v přístrojích AFDD recyklované plasty, podobně jako například WAGO u krabicových svorek 221-4xx řady Green line. V obou případech jde o nevodivé části, které však musí splňovat náročné požadavky na samozhášivost, tepelnou odolnost a mechanickou pevnost. Hager používá postindustriál ní recykláty v ...
   

    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?

   

AFDD přístroje od Hageru nyní využívají recyklované plasty jako WAGO

   

[Milan Hudec]

Cokoli z recyklátu stálo za prdlajs v porovnání s originálem.
Hmoždinky praskají, násada na kladivko ulomená, chrániče na brusle rozdrobené.... .........
Ekologicky ve výsledku tedy katastrofa.
Pokud je informace známá předem, snažím se tento materiál nekupovat.

[Miroslav Minařík]

Cokoli z recyklátu stálo za prdlajs v porovnání s originálem.
Hmoždinky praskají, násada na kladivko ulomená, chrániče na brusle rozdrobené.... .........
Ekologicky ve výsledku tedy katastrofa.
Pokud je informace známá předem, snažím se tento materiál nekupovat.

Po bližším seznámení s metodou jsem pochopil, že je to správná ekologická i konstrukční cesta. Není levná a i přes to, mnoho producentů plastových výrobků by touto cestou šla. Pokud by na to měla.

[Milan Hudec]

Za 50let můžeme téma otevřít znovu.

[Miroslav Minařík]

Za 50let můžeme téma otevřít znovu.

Tak dobře jsi tedy seznámený s tím principem? A zpochybňuješ ho?

[Milan Hudec]

Desítky let ukážou pravdu coby top rozhodčí.
Těžko předjímat, někdo věří, někdo ne.

[Jiří_Hrubý]

Kde se dbá na kvalitu plastu, používají čerstvou ropu, kde se nečekají zázraky s trvanlivosti, toleruje se downcycling.
Vytvoření relativně kvalitní směsi recyklátu, vyžaduje velký podíl práce lidských zdrojů, čímž se výrazně prodražuje, oproti nákupu relativně levné ropy, která zajisté s rozmachem elektromobilit y ještě více zlevní.
Další nevýhodou recyklace je uvolňování mikro plastu.
Ono je v konci nejčistější řešení použitý plast kvalitně spálit, protože je to pořád jen jiná forma ropy, která při správné stechiometrii vcelku ekologicky shoří.
Výrobky ze směsného recyklátu odolností vskutku neoplývají.

[Milan Hudec]

Tak dobře jsi tedy seznámený s tím principem? A zpochybňuješ ho?

AFDD taknějak moc nefunguje obecně, recyklovaný plast je takovou řekněme třešničkou na dortu pro technicky nepolíbené, budiž kdo na to skočí, jeho volba, každý dle svého vkusu.

[Jiří Schwarz]

Když jsme na domu nechali okna vyměnit za plastová, dodavatel tvrdil, že nepoužívají recyklované plasty a vysvětloval to tak, že do různých plastů se přidávají různé látky, které podporují po nějaké době rozpad, degradaci.
Když se plasty recyklují, je třeba to zneutralizovat, ale není jednoduché zjistit přesně kolik tam čeho je a kolik tedy použít prostředků pro správnou neutralizaci

[Jaromír Táborský]

AFDD taknějak moc nefunguje obecně,

to je už moc!

Pane Hudče, chápu, že k recyklátům máte výhrady, ale dovolím si poznámku. Pokud chcete vést kritickou diskusi, bylo by dobré, aby příspěvky splňovaly určitá základní kritéria. Jinak to bohužel působí spíš jako ventilace nepromyšleného názoru než jako přínos pro ostatní.


Například:

Uvedení konkrétního případu z elektrotechnic ké praxe, ideálně ze stejné oblasti (např. selhání krytu modulu z recyklátu v rozvaděči).

Odkaz na technickou normu nebo zkušební metodu, podle které výrobek nevyhověl.

Vysvětlení, jaký typ recyklátu máte na mysli – existují různé (postindustriál ní vs. postspotřebite lský),   ne všechny jsou stejné kvality.

Návrh na zlepšení např. upozornit na nutnost ověřených certifikací, kontrolní testy, požadavky na stárnutí materiálu apod.

Místo toho se v příspěvku objevují obecné soudy ("za prdlajs",   "za 50 let") a příklady z úplně jiného oboru (hmoždinky, brusle). To je, s prominutím, jako kdyby někdo soudil měnič napětí podle kvality kalkulačky.

Myslím, že vaše zkušenosti by mohly být přínosné, ale pokud je podáte v odborné formě, diskuse tím výrazně získá. Jinak to působí spíš jako zbytečné shazování tématu.

[Jan Franěk]

Téma mi připomnělo návštěvu KOPOSu v Kolíně, kde se recyklace také probírala. Během výroby například trubek nebo lišt, vzniká mnoho zbytků a odstřižků. Namísto jejich likvidace se opět zrecyklují k další výrobě. Mám dojem že říkali něco o třech recyklacích a dost, aby se zachovaly správné vlastnosti plastu. POkud mne tedy paměť neklame.

Překvapilo ne jak málo stačí změnit poměr látek v plastu, aby se velmi zásadně změnily jejich konečné vlastnosti.

[Jaromír Táborský]

Kde se dbá na kvalitu plastu, používají čerstvou ropu, kde se nečekají zázraky s trvanlivosti, toleruje se downcycling.
Vytvoření relativně kvalitní směsi recyklátu, vyžaduje velký podíl práce lidských zdrojů, čímž se výrazně prodražuje, oproti nákupu relativně levné ropy, která zajisté s rozmachem elektromobilit y ještě více zlevní.
Další nevýhodou recyklace je uvolňování mikro plastu.
Ono je v konci nejčistější řešení použitý plast kvalitně spálit, protože je to pořád jen jiná forma ropy, která při správné stechiometrii vcelku ekologicky shoří.
Výrobky ze směsného recyklátu odolností vskutku neoplývají.

K tom Wagu a jejich zeleným páčkovkám, tak pokud vím, tak se plast se nezískává z fosilních zdrojů, ale z odpadních biozbytků a recyklátu, přičemž garantuje, jaký podíl obnovitelných vstupů byl do výsledného použit. Funguje stejně jako běžná 221, jen s menší uhlíkovou stopou materiálu. A ten Hager princip podobný a čer vem funkci Afdd. To je nyní irelevantní pane Hudče.

[Jiří Kantner]

Za druhé světové války chyběly Německu suroviny a tak začalo hledání nejrůznějších "Ersatzmaterial ů" téměř bez ohledu na náklady. Začalo se využívat kokosové vlákno, vznikl syntetický kaučuk "buna" (nic moc ale také existoval výzkum využití šťávy z pampelišky místo Hevea Brasiliensis.) velmi se osvědčil bakekit.  Největší fuckup bylo financování výzkumu pana Rudolfa Pawlikovskeho který dlouhá desetiletí sliboval dokončení vývoje pístového vznětoveho motoru na hnědouhelny prach.
Některá témata se opakují. Recyklace je fajn ale občas je energeticky náročnější než výroba nového a likvidace starého. Bez slepých uliček by nebyl pokrok.
Jsem skeptik. Recykláty patří především tam, kde jsou nízké nároky na životnost produktů. Ale také věřím v pokrok a další objevy, takže říkám že teprve čas bude objektivni soudce a ukáže.
Vyrábět něco trvale z recyklatů s vyšší energetickou náročností a vyššími náklady je blbost. Kéž by systém nejrůznějších dotací takové postupy nepodporoval. Jak je na tom ten produkt od Hageru? Nevim, nechci soudit. Bakelit brzo oslaví 120 let. Zaplať panbuh za něj..

[Milan Hudec]

to je už moc!

Pane Hudče, chápu, že k recyklátům máte výhrady, ale dovolím si poznámku. Pokud chcete vést kritickou diskusi, bylo by dobré, aby příspěvky splňovaly určitá základní kritéria. Jinak to bohužel působí spíš jako ventilace nepromyšleného názoru než jako přínos pro ostatní.


Například:

Uvedení konkrétního případu z elektrotechnic ké praxe, ideálně ze stejné oblasti (např. selhání krytu modulu z recyklátu v rozvaděči).

Odkaz na technickou normu nebo zkušební metodu, podle které výrobek nevyhověl.

Vysvětlení, jaký typ recyklátu máte na mysli – existují různé (postindustriál ní vs. postspotřebite lský),    ne všechny jsou stejné kvality.

Návrh na zlepšení např. upozornit na nutnost ověřených certifikací, kontrolní testy, požadavky na stárnutí materiálu apod.

Místo toho se v příspěvku objevují obecné soudy ("za prdlajs",    "za 50 let") a příklady z úplně jiného oboru (hmoždinky, brusle). To je, s prominutím, jako kdyby někdo soudil měnič napětí podle kvality kalkulačky.

Myslím, že vaše zkušenosti by mohly být přínosné, ale pokud je podáte v odborné formě, diskuse tím výrazně získá. Jinak to působí spíš jako zbytečné shazování tématu.

Ježišmarjá, tak si to kupte, když tomu věříte.
Já se tomu naopak vyhnu, pokud bude inf.o recyklátu viditelná.
K těm hmoždinkám, kladivku .....,  výrobky top výrobců v oboru, taky ubezpečovali o úžasných vlastnostech.

[František Šohajda]

Minulý týden jsem na školení se dozvěděl, že AFDD se už zapracovává do edicí norem. Cca r.26 by mělo vyjít nařízení v normách, určujících nutné nasazení AFDD do určitých míst.Místa budou posána vysloveně. Už nebude jen doporučené!  
Zjistili ,že chrániče zachrání jen polovinu problémů,druhou by měli udržet AFDD....?

[Milan Hudec]

V nových instalacích nemá ochrana co zachraňovat, požáry jdou na vrub spíše prastarým Al rozvodům.

[Jiří_Hrubý]

K tom Wagu a jejich zeleným páčkovkám, tak pokud vím, tak se plast se nezískává z fosilních zdrojů, ale z odpadních biozbytků a recyklátu, přičemž garantuje, jaký podíl obnovitelných vstupů byl do výsledného použit. Funguje stejně jako běžná 221, jen s menší uhlíkovou stopou materiálu. A ten Hager princip podobný a čer vem funkci Afdd. To je nyní irelevantní pane Hudče.

vám ale musel někdo hrozným způsobem rozkopat hračky, že vzteky štěkáte na špatný strom…
Ale když už řešíte uhlíkové stopy, aby nás všechny nezahubil sodovkový plyn, pak si tu cestu recyklátu projděte pěkně postupně.
Je rozdíl v opakovaném použití zbytků z výroby ještě ve fabrice a tím, pokud by třeba do toho waga, když už jste ho nevím proč vytáhl, navezli kukavozy obsah žlutých z půlky Prahy a měli z toho začít dělat svorky.
Je to ekonomika vs. ideologie, recyklované plasty ze sběru se částečně recyklují, částečně pálí a taky něco končí na skládce.
Hesla bio a eko jsou marketing, stejně jako u biosložky do PHM, která ke svému vzniku potřebuje spoustu energie, nafty a osevních ploch, přičemž nedosahuje kvality benzínu, zato škodí motoru.
Obdobně s plasty. Aby z odpadu vznikl kvalitnější materiál, je třeba započítat veškerou energii k tomu potřebnou a ne jen škrtnout emise prvovýroby.
A jak už jsem psal, i méně kvalitní směsi recyklátu mají své využití, jen je třeba si přiznat, že zušlechtění odpadu na kvalitní materiál není levné proto, že vyžaduje vložení energetického a chemického potenciálu, což jsou zase jen emise, akorát je nikdo nechce vidět.

[Miroslav Minařík]

V nových instalacích nemá ochrana co zachraňovat, požáry jdou na vrub spíše prastarým Al rozvodům.

Také si myslím, že hliník a nulování. Ještě že tam AFDD tam nefunguje, to by jinak nebyl důvod měnit!  
Ale toto téma není o AFDD ale o znovu použitých plastech.