Musí se uvádět v revizní zprávě čísla kalibračních protokolů měřících přístrojů?
Kamil Novák:
TO Jan Palička
Princip Overtonova okna jsem dosud neznal a (poklona) za rozšíření obzorů.
Troufám si tvrdit, že jedině při využití tohoto pravidla + při naprosté absenci zkušeností z praxe RT, mohla vzniknout příloha E v ČSN 33 2000-6 ed.2 + příloha E ve Změně Z2 k téže ČSN - Vzorový formulář revizní zprávy. (norm) (box)
Po 30 letech praxe RT si nedokážu představit, že by takhle RT postupoval! (zle)
Pavel Čermák:
Vubec bych si nedovolil kolegu Kůrku opravovat, snad jen pro upřesnění uvedený stykač není
reverzační (nereverzuje) jenom přepíná vinutí v jeřábovém motoru na jiné počty pólů.
To, že tyto stykače velmi trpí, je už z principu jasné a dáváme obvykle o 2 - 3 stupně větší
než by odpovídalo spínanému motoru. V těžkých provozech (např ve Škodovce) obvykle nevydrží
déle, něž 1 rok provozu.
Milan Hudec:
Citace: Pavel Čermák 24.09.2025, 10:49
Vubec bych si nedovolil kolegu Kůrku
Tak proto jste o vlákno vedle (dance)
Martin Kurka:
Citace: František Šohajda 19.09.2025, 10:14
....Četnost kalibrace se má odvíjet od doporučení výrobce,nebo dle četnosti používání MP a dle místního kalibračního dokumentu majitele......
Většinou to mívám,dle kol.Matušky dle "mustru" RZ z TIČRu.
Ale tu četnost si určujete sám, a musíte se s jejím výpočtem prokázat. Výpočet se dělá ideálně podle tabulky z doporučení České společnosti pro metrologii.
Ale tam není uveden vztah ke kalibračnímu listu, jen k četnosti užití a robustnosti měřidla.
Například (uvedeno v příloze) pro robustní digitální přístroje typu Revitester vám to vyjde na dva roky, pro ručkové přístroje s odřenýma ušima na rok.
Pro rozhodnutí jít s kalibračním intervalem jiným směrem byste musel použít statistickou metodu, třeba MSA, která vypočte jak se kalibrace v čase vyvíjí, jak moc je nebo není měřidlo stabilní. Ale to chce vyhodnotit tak 10 kalibrací za sebou. A když chcete změnit lhůtu z roční kalibrace na dvouletou, tak 10 let kalibrací bývá často životnost měřicího přístroje.
Takže shrnuto, ze zákona o metrologii máte mnoho povinností a povinností prokazování, zejména když na výsledku měření závisí bezpečnost a zdraví. Ale Nařízení Vlády o revizích je naprosto k metrologii bokem a stačí identifikace měřidla podle výrobního čísla. Ale pozor, pozor, ze zákona o metrologii musíte prokázat k tomuto číslu měřidla křížem pěkný svazek povinné dokumentace.
A jestliže zkoušející vyžaduje uvádět částečné, osamocené a bez ostatních údajů nic nevypovídající metrologické údaje do protokolu výsledků měření (revizní zprávy), tak sám o měření, přesnostech a nejistotách měření moc neví, a měl by se dovzdělat aby to nevyžadoval. A naopak měl by vás při zkoušce podusit ze zákona o metrologii - vyžádal si namátkou od jednoho vašeho měřidla papíry, jak máte měřidlo navázané, jak jste vyhodnotil poslední protokol o kalibraci, jak jste nově stanovil nejistoty, jak jste vytvořil kalibrační lhůty, jak měřidlo uprostřed kalibrační lhůty ověřujete a kdy jste to udělal naposledy atd.atd...
Například hodnota impedance smyčky kterou udáváte zákazníkovi se skládá z hodnoty (Ohmů) a z hodnoty nejistoty měření (co je za plusmínus). Pokud nepíšete do revize hodnotu s nejistotou měření, jako byste nenapsali nic a já bych vám zaplatil jen polovinu faktury.
Protože dobře vím, že ona vlastní hodnota ohmů je zaplacena znalostmi elektrotechnik y a cenou přístrojů ale i hodnota nejistoty za tím plusmínus je zaplacena znalostí měření, pravidelnými kalibracemi u autorizované osoby a hromadou otravného papírování a archivování.
Jan Bocek:
Téma: Musí se uvádět v revizní zprávě čísla kalibračních protokolů měřících přístrojů?
Citace: Jiří Buben 18.09.2025, 16:14
Jaký na to máte názor?
Stejný. Proč by se mělo?
Před 25 léty vydala agentura Iris Lexikon revizního technika, kde kromě "geneze" revizního technika byly příklady Zprávy o výchozí revizi elektrické instalace. V části použité přístoje bylo uvedeno :
Název měřené veličiny, typ přístroje, výrobní číslo, číslo kalibračního listu a datum kalibrace.
Vzorová VRZ jednoho bytu v paneláku obsahovala celkem 15 stránek. Z toho "naměřené a zjištěné hodnoty" byly na 6 ti listech.
Myslím, že to byl počátek tohoto blbnutí na kvadrát, uvádět kalibrační listy a datumy kalibrace. Byla to doba zavádění ISO, kdy inpektoři vyžadovali při kontrole kalibrační údaje na Vadasky a na stáčecí metry. Při jedné kontrole a následné diskusi u kávičky jsem se inspektora ptal, proč to vyžaduje. No, aby to vypadalo. Text vzorové VRZ v lexikonu vytvořil jeden "akademik", který nikdy revize neprováděl v praxi.
Forma RZ je daná NV 190/2022 Sb a také ČSN, stále platnou z roku 1991 33 1500.
Nechci kalibraci přístrojů bagatelizovat, ale je dobré používat selský rozum a nevycpávat revizní zprávy nic neříkající "vatou", abychom zvětšili obsah stránek.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana