Měl by skutečný hromosvodář číst Běhounkovu Atmosférickou elektřinu?

(1/1)

František Tuček:
Recenze knihy Atmosférická elektřina (František Běhounek, 1936)
    V roce 1936 vzniklo dílo, které dodnes překvapuje svou tehdejší věcností i šíří. Jak se vlastně chová elektřina ve vzduchu, který dýcháme? Autor přehledně popisoval domněnku, že atmosféra není jen pasivní plyn, ale dynamický prostor nabitý ionty. Proč se v bouřce mění chování elektrického pole? Odkud se bere náboj v ovzduší, jak ho lze měřit i proč se mění podle roční doby. Mohl by být podporovatelem tehdy ještě neexistujících aktivních hromosvodů? A kdyby František Běhounek znal dnešní ČSN EN 62 305, co by v této knize bylo asi jinak?
    

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
    



    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   Měl by skutečný hromosvodář číst Běhounkovu Atmosférickou elektřinu?
   

Václav Třetí:
Nedoceněný člověk - vědec a spisovatel, který je málo známý v českém (československé m) i mezinárodním prostoru.

Miroslav Minařík:

Známý/ neznámý ... Asi my, pamětníci známe legendární film o Itálii na severní točně! Pro mě nezapomenuteln ý snímek! A tak nepřekvapivě původní kniha je v mém vlastnictví! Tehdy jsem žral spíš Biagiho, než Běhounka! :-) To byla doba, kdy byli soudruzi ještě krásné české slovo pro soudržnost.

Tak to máme doktora Běhounka jiným úhlem :-)

Václav Třetí:
Červený stan byl ve své době (před 50. léty) zajímavý film.  Snad jediný sovětský film (koprodukce s Itálií, mezinárodní obsazení) na který jsem se byl podívat z vlastní iniciativy.

Máte krásnou knihu a jistě bude v překladu obsahově odpovídat originálu. Vlastním také staré knihy a mám je rád. Jsou méně pěkné a dokonalé, tehdejší knihtisk míval nedostatky, ale nejsou obsahově překroucené. Proč o tom píši - Vy píšete:
Citace: Miroslav Minařík  29.06.2025, 10:22

To byla doba, kdy byli soudruzi ještě krásné české slovo pro soudržnost.


A já dodávám smutnou skutečnost, jak se "ideologičtí soudruzi" stavěli k vydávání knih. Co se jim nelíbilo nebo nehodilo, tak vypustili nebo překroutili. Milovníci příběhů o zvířatech a lesní moudrosti jistě znají zakladatele skautingu Ernesta Thompsona Setona. On napsal a také sám ilustroval mnoho příběhů o zvířatech, které sám zažil a odpozoroval v Kanadě a USA. Psal i odbornou literaturu o severoamerické fauně a knihy pro mládež, např. Dva divoši a Rolf zálesák. Tu posledně jmenovanou vlastním ve dvou vydáních, z I. republiky a ze 70. let. Příběh se odehrává v době II. americké války za nezávislost (1812 - 1815) a popisuje mimo jiné i samotnou válku, hlavní hrdina se svým starším indiánským kamarádem se jí přímo účastní. Knihu mám rád a v mládí jsem ji přečetl několikrát, je to kniha, která čtenáři dává mnohem více, než jen samotný napínavý příběh. Je to kniha o životní moudrosti, právu, spravedlnosti a rovném jednání. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistil, že v novějším (totalitním) vydání chybí dvě kapitoly a např. jeptiška je přejmenována na starou pannu.

Navigace

[0] Index zpráv